30.10.2011, CatholicCulture.org
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Yasmine El Rashidi vypráví: Hlasatel státní televize během vysílání vyzval Egypťany, aby šli a „hájili vojáky bránící egyptskou revoluci“ proti „ozbrojeným Koptům“, kteří zahájili palbu a zabíjejí vojáky ... Nebezpečně vypadající muži dorazili ve skupinách ... V rukou drželi tyče, prkna, nože, dokonce i meče a neohroženě vstupovali do chaosu hořících aut, létajících kulek a skla. „Zabijeme všechny křesťany,** kteří se nám dostanou do rukou,“ vykřikl jeden z nich... Nedaleko odtud byla pronásledována mladá dívka a dav napadl mladý koptský pár, zbil jej a roztrhal oblečení. Z davu se vynořil jeden z pachatelů s krví na rukou. „Křesťanská krev!“ chvástal se.
O dva dny později, dodává El Rashidi, „když Koptové oplakávali své blízké, ulicemi jižního města procházel pohřební průvod s ostatky popraveného ozbrojence El-Kamounyho, jenž o Vánocích začal střílet na Kopty vycházející z kostela a šest jich zabil. Tisíce muslimů pochodovaly ulicemi za jeho rakví. Volali: „La ilaha illallah, la ilaha illallah, El-Kamouny shaheed allah“ (Není boha kromě Alláha, není boha kromě Alláha, El-Kamouny je alláhův mučedník). Lidé je povzbuzovali. V jejich očích byl El-Kamouny hrdina.“
10.08.2026, global catholic
Kdysi se fámy šířily pomalu. Někdo se o něčem zmínil po mši, v práci nebo u večeře, a pokud to bylo dostatečně pikantní, možná se to do konce týdne doneslo k několika lidem. Dnes stačí jediný příspěvek. Jedno video. Jeden popisek napsaný dostatečně přesvědčivě, aby zněl jako pravdivý. A najednou tisíce lidí mluví o někom, koho v životě nepotkaly, jako by znaly každý detail z jeho soukromí.
06.08.2026, RC Monitor 14/2026
Každý člověk má schopnost v sobě vnímat touhu po nekonečnu. Po dokonalé lásce, po plnosti, po štěstí. To nám dokládá, že jsme stvořeni pro něco, co naši existenci tady na zemi přesahuje. Je obecně lidskou zkušeností, že nás materiální ani jiná dobra, kterých můžeme dosahovat zde na zemi, nenaplní. Vždy budeme toužit po něčem větším. Navíc, pozorujeme tento svět a to, co nás obklopuje a co jsme, a ptáme se: odkud to všechno pochází, kdo za tím je, kam nás to vede? A to všechno ukazuje na Boha.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.