04.11.2011, CNA, EWTN
Je tomu již měsíc, co Vatikán požádal dvaasedmdesátiletého arcibiskupa O'Briena, aby přesídlil z arcidiecéze Baltimore a stal se velmistrem rytířského Řádu Božího hrobu v Jeruzalémě. I když má řád své hlavní sídlo v Římě, je zodpovědný za podporu a hájení křesťanství ve Svaté zemi.
„Nikdy by mě nenapadlo, že opustím Baltimore. Bylo to pro mě překvapení, nebo dokonce šok, když mi telefonovali ze Státního sekretariátu,“ řekl arcibiskup O'Brien, když popisoval tento postup. Dokud Vatikán nejmenuje jeho nástupce, bude nadále vykonávat své povinnosti jako apoštolský administrátor v Baltimore. Navzdory svému překvapení řekl, že je přesvědčen, že „Bůh se o vše postará“.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Řád v současné době poskytuje 75 procent z ročního příjmu Latinského patriarchátu v Jeruzalémě, který se stará o církev v Izraeli, Palestině, Jordánsku a na Kypru. Financuje také 40 škol v regionu a také nemocnice a vysoké školy, jako je například univerzita v Betlémě.
Navzdory tomu nový velmistr připouští, že řád „není příliš známý ani mezi těmi, kdo jsou v církvi velmi aktivní“. Vypráví, že před pár dny „mluvil s několika seminaristy a ti o tomto řádu nikdy neslyšeli“.
Nyní je jeho motivací lépe obeznámit členy církve s řádem a zvýšit povědomost o Svaté zemi mezi běžnými katolíky.
„Myslím, že každý, kdo navštívil Svatou zemi a šel ulicemi, kterými procházel Kristus, když nesl kříž, musí být zcela ohromen duchem, který působí v každém okamžiku této zkušenosti,“ řekl a naznačil, že by více katolíků mělo putovat do Palestiny a Izraele. Zdůraznil také, že nyní je to pro zahraniční návštěvníky velmi bezpečné.
Poutníci se ze Svaté země „vždy vrátí domů zdraví a duchovně obohacení,“ ujistil.
Arcibiskup O'Brien řekl, že jeho oblíbenými místy pro modlitbu ve svatém městě Jeruzalémě jsou večeřadlo v horní místnosti, kde Kristus předsedal Poslední večeři, a také památky připomínající Kristovo utrpení, smrt a vzkříšení.
„Není pochyb o tom, že to je zdroj naší víry a je to i zdroj obnovy, kterou bychom všichni měli v duchovním životě vyhledávat,“ řekl.
„A nemyslím si, že by nějaké jiné místo bylo lepší než ten malý kousek Boží země, kde může duchovní obnova probíhat účinněji a mít dlouhodobé trvání.“
Arcibiskup O'Brien se stále zaměřuje na pomoc křesťanům v této oblasti bez ohledu na okolní politické klima.
„Svou roli chápu tak, že není mým úkolem působit v politice, ale musíme brát politickou situaci v úvahu, chceme-li mít nějaký vliv v našich farnostech, školách a dalších institucích,“ řekl.
„Budeme velmi úzce spolupracovat s latinským patriarchou v Jeruzalémě a přijmeme jeho podněty, jak bychom mohli co nejlépe a nejefektivněji představit obraz církve.“
17.07.2026, RC Monitor 13/2026
Boha nikdo z nás neviděl. A přece o Něm křesťanství mluví s jistotou. Jak je to možné? Možná jsme si zvykli klást špatnou otázku. Nejde ani tak o to, proč Boha nevidíme, ale proč očekáváme, že by měl být viditelný jako věc mezi věcmi. Pokud Bůh přesahuje materiální svět, nemůže být zachytitelný smysly stejně jako ostatní skutečnosti. A přesto to neznamená, že o Něm nemůžeme nic vědět. Katolická tradice naopak trvá na tom, že Boží neviditelnost není překážkou poznání, ale výzvou. Výzvou zapojit celé lidství: rozum, zkušenost, citlivost pro krásu i schopnost víry.
15.07.2026, Spiritual Direction
Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.