04.11.2011, CNA, EWTN
Je tomu již měsíc, co Vatikán požádal dvaasedmdesátiletého arcibiskupa O'Briena, aby přesídlil z arcidiecéze Baltimore a stal se velmistrem rytířského Řádu Božího hrobu v Jeruzalémě. I když má řád své hlavní sídlo v Římě, je zodpovědný za podporu a hájení křesťanství ve Svaté zemi.
„Nikdy by mě nenapadlo, že opustím Baltimore. Bylo to pro mě překvapení, nebo dokonce šok, když mi telefonovali ze Státního sekretariátu,“ řekl arcibiskup O'Brien, když popisoval tento postup. Dokud Vatikán nejmenuje jeho nástupce, bude nadále vykonávat své povinnosti jako apoštolský administrátor v Baltimore. Navzdory svému překvapení řekl, že je přesvědčen, že „Bůh se o vše postará“.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Řád v současné době poskytuje 75 procent z ročního příjmu Latinského patriarchátu v Jeruzalémě, který se stará o církev v Izraeli, Palestině, Jordánsku a na Kypru. Financuje také 40 škol v regionu a také nemocnice a vysoké školy, jako je například univerzita v Betlémě.
Navzdory tomu nový velmistr připouští, že řád „není příliš známý ani mezi těmi, kdo jsou v církvi velmi aktivní“. Vypráví, že před pár dny „mluvil s několika seminaristy a ti o tomto řádu nikdy neslyšeli“.
Nyní je jeho motivací lépe obeznámit členy církve s řádem a zvýšit povědomost o Svaté zemi mezi běžnými katolíky.
„Myslím, že každý, kdo navštívil Svatou zemi a šel ulicemi, kterými procházel Kristus, když nesl kříž, musí být zcela ohromen duchem, který působí v každém okamžiku této zkušenosti,“ řekl a naznačil, že by více katolíků mělo putovat do Palestiny a Izraele. Zdůraznil také, že nyní je to pro zahraniční návštěvníky velmi bezpečné.
Poutníci se ze Svaté země „vždy vrátí domů zdraví a duchovně obohacení,“ ujistil.
Arcibiskup O'Brien řekl, že jeho oblíbenými místy pro modlitbu ve svatém městě Jeruzalémě jsou večeřadlo v horní místnosti, kde Kristus předsedal Poslední večeři, a také památky připomínající Kristovo utrpení, smrt a vzkříšení.
„Není pochyb o tom, že to je zdroj naší víry a je to i zdroj obnovy, kterou bychom všichni měli v duchovním životě vyhledávat,“ řekl.
„A nemyslím si, že by nějaké jiné místo bylo lepší než ten malý kousek Boží země, kde může duchovní obnova probíhat účinněji a mít dlouhodobé trvání.“
Arcibiskup O'Brien se stále zaměřuje na pomoc křesťanům v této oblasti bez ohledu na okolní politické klima.
„Svou roli chápu tak, že není mým úkolem působit v politice, ale musíme brát politickou situaci v úvahu, chceme-li mít nějaký vliv v našich farnostech, školách a dalších institucích,“ řekl.
„Budeme velmi úzce spolupracovat s latinským patriarchou v Jeruzalémě a přijmeme jeho podněty, jak bychom mohli co nejlépe a nejefektivněji představit obraz církve.“
30.10.2026, RC Monitor 20/2026
V Apoštolském vyznání víry se modlíme: „Věřím v Ducha Svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný.“ Toto starobylé vyznání nám připomíná, že církev sjednocuje a posvěcuje Duch Svatý a že vše, co církev vlastní, je společné těm, kdo do ní patří.
23.09.2026, RC Monitor 17/2026
Bůh se člověku zjevil jako transcendentní a osobní Bůh, což znamená, že přesahuje člověka ve všem a zároveň s ním touží mít osobitý a jedinečný vztah.
10.11.2026, RC Monitor 20/2026
Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.
06.11.2026, Community in Mission
Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.
15.09.2026, RC Monitor 17/2026
V dekretu druhého vatikánského koncilu Ad gentes můžeme číst: „Tím, že církev učí znát Krista, ukazuje lidem skutečnou pravdu o tom, co člověk je a k čemu všemu je povolán. Pro Krista a církev, která o něm vydává svědectví kázáním evangelia, nejsou překážkou žádné rasové ani národnostní rozdíly, a proto nikdo v žádném případě nemůže Krista a církev považovat za cizí."
18.09.2026, RC Monitor 17/2026
V každém katolickém kostele ji najdeme. Někdy stojí nenápadně v boční kapli, jindy hrdě blízko oltáře, někdy pod křížem s tváří plnou bolesti nebo naopak s úsměvem a Ježíškem v náručí. Pro mnoho lidí představuje něhu, mateřství, čistotu nebo zdroj útěchy. A přece právě Maria bývá jedním z důvodů, proč lidé katolické víře nerozumí, převážně naši protestanští přátelé.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.