14.11.2011, Radio Vaticana
Vědecký výzkum je jedinečnou příležitostí zkoumat divy univerza. Lidská bytost stvořená k Božímu obrazu a podobě a obdařená nesmrtelnou duší leží ovšem v některých svých dimenzích za hranicemi toho, co smí přírodní věda určovat. Přestupování těchto limitů může vést k čistě utilitárnímu nakládání s lidským životem. Naopak, jsou-li tyto hranice respektovány, může věda přispívat k péči o lidskou důstojnost, vysvětloval papež při setkání s odborníky i exponenty veřejného života, kteří jsou nuceni zaujímat postoj k těmto otázkám a kterým především bylo adresováno vatikánské sympózium:
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
„Člověk, původce vědeckého výzkumu, se někdy ve své biologické přirozenosti sám stává předmětem výzkumu. Nicméně vzhledem ke své transcendentní důstojnosti zůstává vždy posledním příjemcem těšícím se výsledkům vědeckého výzkumu a nikdy nesmí být redukován na jeho nástroj. V tomto smyslu je potenciální prospěch z výzkumu dospělých kmenových buněk značný, protože otevírá možnosti léčení chronických degenerativních chorob... a přináší naději těm, kdo trpí a jejich rodinám. Z toho důvodu Církev přirozeně povzbuzuje všechny, kdo jsou zaangažováni či podporují výzkum tohoto druhu...“
Benedikt XVI. se pak zastavil u dvou podmínek, jimiž Církev svou podporu výzkumu podmiňuje: totiž aby výzkum směřoval k dobru jedince i společnosti. Kritizoval pragmatickou mentalitu, podle níž účel světí prostředky a která pokouší vědce i politiky k odsunutí etických námitek. Platí to především pro výzkum embryonálních kmenových buněk. Jak papež zdůraznil, zničení lidského života nemůže být ospravedlňováno prospěchem jiného člověka. Dialog vědy s etikou má proto zásadní důležitost.
„Církev k tomuto dialogu přispívá, když pomáhá formovat svědomí ve shodě s rozumem a ve světle zjevené pravdy. Usiluje tak nikoliv o to, aby se zamezilo vědeckému pokroku, nýbrž naopak chce jej vést směrem, který je vskutku plodný a lidstvu prospěšný. Církev je totiž přesvědčena, že víra nejen přijímá a respektuje vše lidské, včetně vědeckého výzkumu, ale též všechno očišťuje, pozvedá a zdokonaluje.“
Svatý otec upřesnil, že obhajoba bezbranných, která je devízou Církve, se netýká jen nenarozených dětí, ale také těch, kdo nemají přístup k drahému léčení. Vedle etických problémů se tedy otevírá také řada otázek sociální, ekonomické a politické povahy, kterými je nutné se zabývat, aby pokrok v medicíně šel ruku v ruce se spravedlivým a rovným poskytováním zdravotní péče, řekl Benedikt XVI. v promluvě k účastníkům mezinárodní konference o dospělých kmenových buňkách.
06.11.2026, Community in Mission
Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.
23.09.2026, RC Monitor 17/2026
Bůh se člověku zjevil jako transcendentní a osobní Bůh, což znamená, že přesahuje člověka ve všem a zároveň s ním touží mít osobitý a jedinečný vztah.
12.11.2026, RC Monitor 21/2026
Když ztratíme klíče, obracíme se ke svatému Antonínovi. Při nemocech krku vzýváme svatého Blažeje, hasiči mají svého patrona ve svatém Floriánovi a kněží ve svatém Janu Marii Vianneyovi. Katolická tradice zná patrony jednotlivých profesí, měst, zemí, nemocí i nejrůznějších životních situací. Mají ale svatí v nebi skutečně rozdělené kompetence? A má vůbec smysl obracet se na konkrétního světce s konkrétní prosbou?
04.11.2026, syrzdarma.cz
Ministerstvo odpočinku a asociálních opatření připravilo pohádku o líném Honzovi, kterou budou najatí dobrovolníci číst dětem na prvním stupni základních škol. Pohádka je maximálně výchovná, tvrdí ministerstvo. Po každém přečtení dostanou děti za úkol odpovědět na jednoduchou otázku, která se bude celostátně vyhodnocovat. Blum, blum, blum, pohádka začíná.
02.11.2026, RC Monitor 20/2026
Rok uplynul od chvíle, kdy nás 4. listopadu 2025 opustil pan kardinál Dominik Duka. Pro mnohé z nás byl pastýřem, který dvanáct let stál v čele pražské arcidiecéze a vedl českou církev v době, kdy se učila žít ve svobodě i v nových společenských podmínkách. Pro ty, kdo ho znali blíž, byl především bratrem – dominikánem, knězem a člověkem, jehož život byl od mládí protkán věrností Pravdě, Kristu. Když se za ním ohlížíme, nevidíme jen úřady, které zastával. Šel po cestě věrnosti, která neskončila ani ve vězení.
26.10.2026, RC Monitor 20/2026
Čas od času se rád každý duchovní správce pochlubí svými farníky, jak jsou aktivní, zbožní, duchovně na výši atd. Ne, určitě to není špatně, ale přiznejme si, že ne všichni jsou tací. Také máme jistě ve farnostech „šedý průměr“ takzvaně vezoucích se. Prostě každý jsme originál, ale všichni máme jedno společné – chceme se dostat do nebe, a proto přistupujeme ke svátostem, modlíme se, postíme se, občas vezmeme koště nebo hadr do ruky a vymeteme pavučiny v kostele a zameteme listí či sníh před kostelem, doneseme květiny ze zahrádky na výzdobu.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.