21.11.2011, Diecéze Ostravsko-opavská
Mons. Adolf Alfred Schrenk se narodil 28. 4. 1931 v Sudetech na Jesenicku v obci Oberlindewiese/Horní Lipová/. Po 2. světové válce byl spolu se svou rodinou a dalšími rodáky německé národnosti vyhnán z rodné vesnice dne 17. 7. 1946. Transport směřoval do města Dünzing bei Vohburg/Donau, kde se rodina budoucího kněze usadila. Kněžské svěcení přijal dne 17. 3. 1957 v katedrále v Bamberku a primiční mši svatou sloužil ve městečku Pförring/Donau. Byl farářem ve farnostech Mainroth, Eckental-Forth, Bamberg und Weilersbach. Stal se duchovním otcem vysídlených krajanů a vicepostulátorem beatifikační causy sestry Kláry Fietz. Zemřel v úterý dne 15. 11. 2011 ve věku 80 let.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Rozloužení se zemřelým knězem se konalo ve středu 16. listopadu ve městečku Pförring na místním hřbitově a mše svatá byla sloužena ve farním kostele. Requiem a pohřeb s uložením do hrobu se konal v sobotu 19. listopadu ve Weilersbachu.
Na otce Schrenka s úctou vzpomínají zejména lidé, kteří se po politických změnách v roce 1989 rozhodli obnovit poutní místo Panny Marie Pomocné u Zlatých Hor. Kněz, který svá dětská léta prožil na Jesenicku, si zachoval osobní vztah k poutnímu místu, které bylo v 70. letech 20. století zničeno na příkaz komunistických funkcionářů. Když se začaly hledat zdroje na obnovu kostela a celého poutního areálu, stál Mons. Schrenk v čele těch, kdo horlivě sháněli peníze na stavbu kostela a další zvelebování poutního místa. Horlivý kněz si přeje mariánskému poutnímu místu pomáhat i po své smrti. Proto ve své závěti prosí místo květinových darů na ozdobení hrobu své blízké a přátele o zaslání finančních prostředků na konto obnovy Maria Hilf.
Kostel Panny Marie Pomocné – Maria Hilf u Zlatých Hor vysvětil dne 23. 9. 1995 olomoucký arcibiskup Mons. Jan Graubner. Při slavnostní mši svaté koncelebrovali arcibiskup Giovanni Coppa, apoštolský nuncius, světící biskup Josef Hrdlička z Olomouce, polský biskup Alfons Nosol z Opole, německý rodák P. Adolf Schrenk z Weilersbachu a více než 30 dalších kněží. Slavnostní mše se zúčastnilo 12 tisíc poutníků ze Slezska, Moravy, Čech, Německa a Polska. Kostel byl zasvěcen P. Marii Pomocné a to právě v roce vydání encykliky „Evangelium vitae“ Svatého otce Jana Pavla II. V roce 1996 byl dobudován a dne 17. srpna 1996 posvěcen klášter - poutní dům za účasti světícího biskupa Josefa Hrdličky a asi 4 tisíc poutníků. Od 31. srpna 1996 se poutní místo stává součástí nové ostravsko-opavské diecéze.
Na stránkách http://www.doo.cz/cs/zpravy/800-zemel-p-adolf-afred-schrenk-donator-poutniho-mista-maria-hilf.html je Mons. Adolf Alfred Schrenk zachycen při průvodu ke mši svaté při svěcení kostela v roce 1995. Zleva: olomoucký světící biskup mons. J. Hrdlička; apoštolský nuncius mons. G. Coppa; Ing. Arch. T. Černoušek, jáhen; opolský biskup mons. A. Nosol; otec A. Schrenk, farář ve Weilersbachu - hlavní organizátor německé finanční pomoci.
25.08.2026, RC Monitor 15/2026
Na konci června se pražská farnost Čakovice dozvěděla, že její dosavadní duchovní správce má být vystřídán. Samotná změna faráře není v životě církve ničím neobvyklým. Neobvyklá byla reakce části farníků. Ti se obrátili na pražské arcibiskupství s žádostí, aby zamýšlené jmenování přehodnotilo, protože novým duchovním správcem se měl stát P. Jan Balík. Obávali se, že jeho spojení s kauzou bývalého ředitele arcibiskupství Antonína Jurigy poškodí důvěryhodnost farnosti a naruší život místního společenství. Arcibiskupství jejich podněty vyslechlo a do Čakovic byl ustanoven jiný kněz.
24.08.2026, Crux Now
Podle nové zprávy izraelské organizace monitorující dodržování práv, která pracuje s údaji za první polovinu roku 2026, se počet útoků proti křesťanům v Izraeli téměř zdvojnásobil. Izraelské centrum pro údaje o náboženské svobodě (Religious Freedom Data Centre – RFDC) a jeho kontaktní linka pro hlášení případů obtěžování křesťanů uvedly, že mezi dubnem a červnem letošního roku došlo v Izraeli nebo na územích okupovaných Izraelem k 83 útokům proti křesťanům, zatímco v prvním čtvrtletí jich bylo 44. Většina útoků se odehrála v Jeruzalémě a zahrnovala 46 případů plivání, čtyři fyzická napadení a osm slovních útoků.
17.08.2026, Rome Reports
Křesťané zůstávají nejpronásledovanějším náboženským společenstvím na světě. Podle organizace Open Doors čelilo v roce 2025 pronásledování nebo diskriminaci kvůli své víře 388 milionů křesťanů, tedy přibližně každý sedmý křesťan na světě. Některé údaje však odhalují ještě znepokojivější skutečnost.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.