Papežské poselství ke Světovému dni míru

Kořeny hospodářské krize jsou především kulturní a antropologické. Sklon mladých k idealismu a jejich nadšení ale může dát světu novou naději, píše Benedikt XVI. v úvodu svého poselství k 45. Světovému dni míru, který se pravidelně slaví první den nového roku. Za téma k 1. lednu 2012 papež zvolil „Výchovu mládeže ke spravedlnosti a míru“. Vlastní jádro papežského poselství je rozděleno do pěti částí. První z nich se věnuje odpovědnosti za výchovu. „Vychovávat – z latinského educere – znamená vyvádět ze sebe samého a uvádět do skutečnosti, vést k plnosti, přející rozvoji osobnosti,“ konstatuje papež. Podmínkou je otevřenost žáka a připravenost učitele, proto je potřeba autentických svědků, nikoli distributorů pravidel a informací. Prvním přirozeným prostředím pro výchovu je rodina. Papež proto upozorňuje rodiče, že právě jejich přítomnost a příklad je pro děti největším dobrem. Na školy a výchovné instituce se obrací s výzvou k odpovědnosti, s níž mají dbát na důstojnost každého za všech okolností, ale také respektovat výchovu ve shodě se svědomím a náboženskými zásadami, které si děti přinášejí ze svých rodin. Politiky papež žádá o podporu „mateřství a otcovství“ a angažovanost ve prospěch rodin rozdělených kvůli obživě. A vybízí média, aby nejen informovala, ale též formovala ducha.

Po čem duše touží více než po pravdě? – cituje Benedikt XVI. svatého Augustina v úvodu další části, věnované výchově k pravdě a svobodě. Lidská tvář společnosti do značné míry závisí na tom, jak výchova dokáže udržet živou tuto otázku. Výchova zahrnuje celého člověka, včetně jeho morálního a duchovního rozměru. Výchova k pravdě pak předpokládá především odpověď na otázku, kým je člověk. Kdo dokáže s vděčností uznat život za nezasloužený dar, objeví také vlastní hlubokou důstojnost a nedotknutelnost každého člověka.

Teprve vztah k Bohu přivádí k porozumění svobodě, která není jen absencí pout, doménou svobodné vůle či absolutizovaným „já“. Člověk je bytostně vztahový, žije ve vztazích k druhým a k Bohu. Pokud sám sebe považuje za absolutno, které na ničem nezávisí, v důsledku se dostává do rozporu se svou podstatou a svobodu ztrácí, vysvětluje Benedikt XVI. Aby člověk mohl využívat svou svobodu, musí tedy vyjít z dnes rozšířené relativistické perspektivy a poznat pravdu o sobě a pravdu o existenci dobra a zla, jak jej k tomu vede vnitřní hlas svědomí. Správné využívání svobody je zásadní také pro spravedlnost a pokoj ve světě. Bez úcty k sobě a k druhým totiž zůstávají základní podmínky spravedlnosti a míru - jako možnost konstruktivního dialogu, odpuštění či soucit - jen prázdnými slovy.

Papež varuje také před zbavováním konceptu spravedlnosti jeho trancendentních kořenů. Spravedlnost totiž není lidskou konvencí, nýbrž hluboce souvisí s identitou lidské bytosti. Jedině integrální vize člověka dovoluje vnímat spravedlnost optikou solidarity a lásky.

Pokoj pak je plodem spravedlnosti, ale především Božím darem a dílem, které je třeba vytvářet. Benedikt XVI. v té souvislosti klade důraz na soucit, pozornost k národním a mezinárodním záležitostem ve věcech, jako je způsob rozdělování bohatství, podpora rozvoje či spolupráce na řešení konfliktů. Pokoj pro všechny se ale rodí ze spravedlnosti každého jednotlivce, dodává papež a povzbuzuje zejména mladé lidi, aby kultivovali lásku k tomu, co je spravedlivé a pravdivé, i když to stojí oběti a nutí jít proti proudu.

Svět nespasí ideologie, nýbrž jedině hledání živého Boha, který je naším Stvořitelem a garantem svobody a všeho, co je vskutku dobré a autentické, opakuje Svatý otec mladým lidem. Nedejte se odradit obtížemi a neutíkejte se k falešným řešením či cestě nejmenšího odporu. Nebojte se zvolit cestu vyžadující věrnost a stálost, pokoru a oddanost.

Benedikt XVI. na závěr mladým připomíná, že jsou příkladem a inspirací pro ostatní tím více, čím více se staví proti nespravedlnosti a korupci, čím více se snaží o lepší budoucnost. Církev stojí na vaší straně a chce vám nabídnout to nejcennější: možnost obrátit oči k Bohu a potkat Ježíše Krista, Toho, který sám je spravedlností a pokojem - končí Benedikt XVI. své poselství ke Světovému dni míru 2012.