21.12.2011, TS ČBK
Praha: Svatovítský poklad, jehož součástí jsou vzácné relikvie a historické předměty chrámového pokladu shromažďovaného při kostele, později katedrále sv. Víta již od 11. století, byl opět zpřístupněn veřejnosti. Expozice, kterou s podporou Správy Pražského hradu připravily Kancelář prezidenta republiky a Metropolitní kapitula u sv. Víta, představuje 139 předmětů vysoké historické a umělecké ceny.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
K nejvzácnějším mezi vystavenými díly patří více než půlmetrový zlatý relikviářový kříž, který nechal zhotovit Karel IV. Kříž se označuje také jako korunovační, neboť byl užíván při korunovacích. Návštěvníci mezi exponáty najdou také například meč svatého Václava či ostatky dřeva z kříže, na němž byl podle legendy ukřižován Ježíš Kristus. Částečné restaurování pokladu a jeho příprava k expozici vyšly Metropolitní kapitulu na téměř 1,5 milionu korun.
Svatovítský poklad patří mezi nejvýznamnější umělecké sbírky u nás. Nad ostatní vyniká už svým stářím, neboť jeho počátky spadají až do doby knížete Václava. Písemně je evidence pokladu doložena v souvislosti s bazilikou sv. Víta, Václava a Vojtěcha již v roce 1069. Sbírku významně rozšířil ve 14. století Karel IV., který při svých cestách po Evropě shromáždil cennou kolekci ostatků svatých. Vedle hodnoty umělecké a hodnoty použitých materiálů je tak nanejvýš významná i liturgická hodnota shromážděných ostatků a bohoslužebných předmětů. Sbírka je jedním z největších chrámových pokladů v Evropě. Počátkem 20. století sepsal předměty pokladu, jejichž počet převyšuje dnes čtyři sta položek, biskup Antonín Podlaha do obsáhlého katalogu.
Někdejší expozice Svatovítského pokladu v kapli sv. Kříže z roku 1961 byla uzavřena kvůli nevyhovujícím bezpečnostním podmínkám na počátku 90. let a vystavené předměty byly uloženy v tzv. Hilbertově klenotnici v katedrále sv. Víta. Poklad jako celek nebyl od té doby přístupný veřejnosti. Přípravě expozice předcházelo kompletní restaurování historického exteriéru i interiéru kaple sv. Kříže. Ta byla postavena po polovině 18. století v první etapě tereziánské přestavby Pražského hradu, kterou vedl vídeňský dvorní architekt Niccolo Paccassi.
Chrámový poklad opatruje od vzniku pražské diecéze v roce 973 Metropolitní kapitula u sv. Víta. Její počátky lze spatřovat již v kolegiu kněží podílejících se na přípravě zřízení samostatné diecéze. Až do založení pražské Karlovy univerzity spravovala svatovítská kapitula nejen katedrálu samu, ale také katedrální školu, jejíž členové se svou činností významným způsobem podíleli na rozvoji národní kultury. V roce 1344 byla pražská diecéze povýšena na arcidiecézi a svatovítská kapitula se stala kapitulou metropolitní. Tuto novou situaci zachycují její nejstarší písemně dochované stanovy z 18. listopadu 1350. Tato nejstarší instituce na území České republiky, která je víc než tisíc let součástí dějin českého státu, měla za úkol pečovat o katedrálu sv. Víta a vše, co je s ní spojeno. Metropolitní kapitulu tvoří čtyři prelatury (probošt, děkan, arcijáhen a scholastik) a osm sídelních kanonikátů.
21.09.2026, RC Monitor 17/2026
Navzdory tomu, že křesťanská víra je se zastáváním reinkarnace neslučitelná, lze se setkat s křesťany, kteří mezi svým krédem a naukou o převtělování žádný rozpor nevidí. Nedávno jsem měl možnost s jedním takovým člověkem diskutovat a během naší debaty se ukázalo, že jeho příklon k reinkarnaci se zakládal v neznalosti argumentu, jež by prokázal její nemožnost. To se samozřejmě netýká jen této otázky, nýbrž naprosto všech názorů. Dokud nejsme schopni se stoprocentní jistotou vyloučit opak či alternativu k tomu, o čem jsme přesvědčeni, musíme dát prostor pochybnosti a přiznat, že náš názor není žádným spolehlivým věděním, ale pouhou vírou podepřenou mimo-teoretickými důvody. Ruku za ni do ohně dávat nemůžeme.
04.11.2026, syrzdarma.cz
Ministerstvo odpočinku a asociálních opatření připravilo pohádku o líném Honzovi, kterou budou najatí dobrovolníci číst dětem na prvním stupni základních škol. Pohádka je maximálně výchovná, tvrdí ministerstvo. Po každém přečtení dostanou děti za úkol odpovědět na jednoduchou otázku, která se bude celostátně vyhodnocovat. Blum, blum, blum, pohádka začíná.
19.10.2026, RC Monitor 19/2026
Začnu příběhem, který se skutečně odehrál při jednání katolické pastorační rady. Jeden farník v nejmenované farnosti navrhl uspořádat mariánské říjnové pobožnosti. Dříve bylo zvykem konat je každý den, nicméně jeho návrh byl daleko skromnější. Šlo by pouze o čtyři pobožnosti – každou neděli jedna. Struktura by byla jednoduchá a tradiční: mariánská píseň, růženec, litanie a mariánská píseň. Když se onen farník zeptal, jak na tento návrh pohlíží farní rada, dočkal se odpovědi: „Velmi pesimisticky!“
30.10.2026, RC Monitor 20/2026
V Apoštolském vyznání víry se modlíme: „Věřím v Ducha Svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný.“ Toto starobylé vyznání nám připomíná, že církev sjednocuje a posvěcuje Duch Svatý a že vše, co církev vlastní, je společné těm, kdo do ní patří.
11.11.2026, RC Monitor 21/2026
Nechci ze sebe dělat škarohlída, ale mám takový svíravý pocit, že se opět poněkud prohloubí a protáhne ona pomyslná propast, která rozděluje společnost. Tentokráte kvůli televizním poplatkům. Nepopírám, že některé názory mohou mít vliv na naši spásu, ale myslím si, že zrovna názor na to, zda platit, či neplatit koncesionářské poplatky mezi ně neplatí. Tedy alespoň potud, pokud zůstaneme pouze u názoru s tím, že ostatní mohou mít názor opačný.
06.11.2026, Community in Mission
Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.