Svatovítský poklad opět k vidění na Pražském hradě

V kapli sv. Kříže na druhém hradním nádvoří byla v pátek 16. prosince 2011 otevřena stálá výstava Svatovítského pokladu. Expozici, kterou připravila Metropolitní kapitula u sv. Víta spolu s Kanceláří prezidenta republiky, zahájil pražský arcibiskup Dominik Duka OP a prezident republiky Václav Klaus.

Praha: Svatovítský poklad, jehož součástí jsou vzácné relikvie a historické předměty chrámového pokladu shromažďovaného při kostele, později katedrále sv. Víta již od 11. století, byl opět zpřístupněn veřejnosti. Expozice, kterou s podporou Správy Pražského hradu připravily Kancelář prezidenta republiky a Metropolitní kapitula u sv. Víta, představuje 139 předmětů vysoké historické a umělecké ceny.

K nejvzácnějším mezi vystavenými díly patří více než půlmetrový zlatý relikviářový kříž, který nechal zhotovit Karel IV. Kříž se označuje také jako korunovační, neboť byl užíván při korunovacích. Návštěvníci mezi exponáty najdou také například meč svatého Václava či ostatky dřeva z kříže, na němž byl podle legendy ukřižován Ježíš Kristus. Částečné restaurování pokladu a jeho příprava k expozici vyšly Metropolitní kapitulu na téměř 1,5 milionu korun.

Svatovítský poklad patří mezi nejvýznamnější umělecké sbírky u nás. Nad ostatní vyniká už svým stářím, neboť jeho počátky spadají až do doby knížete Václava. Písemně je evidence pokladu doložena v souvislosti s bazilikou sv. Víta, Václava a Vojtěcha již v roce 1069. Sbírku významně rozšířil ve 14. století Karel IV., který při svých cestách po Evropě shromáždil cennou kolekci ostatků svatých. Vedle hodnoty umělecké a hodnoty použitých materiálů je tak nanejvýš významná i liturgická hodnota shromážděných ostatků a bohoslužebných předmětů. Sbírka je jedním z největších chrámových pokladů v Evropě. Počátkem 20. století sepsal předměty pokladu, jejichž počet převyšuje dnes čtyři sta položek, biskup Antonín Podlaha do obsáhlého katalogu.

Někdejší expozice Svatovítského pokladu v kapli sv. Kříže z roku 1961 byla uzavřena kvůli nevyhovujícím bezpečnostním podmínkám na počátku 90. let a vystavené předměty byly uloženy v tzv. Hilbertově klenotnici v katedrále sv. Víta. Poklad jako celek nebyl od té doby přístupný veřejnosti. Přípravě expozice předcházelo kompletní restaurování historického exteriéru i interiéru kaple sv. Kříže. Ta byla postavena po polovině 18. století v první etapě tereziánské přestavby Pražského hradu, kterou vedl vídeňský dvorní architekt Niccolo Paccassi.

Chrámový poklad opatruje od vzniku pražské diecéze v roce 973 Metropolitní kapitula u sv. Víta. Její počátky lze spatřovat již v kolegiu kněží podílejících se na přípravě zřízení samostatné diecéze. Až do založení pražské Karlovy univerzity spravovala svatovítská kapitula nejen katedrálu samu, ale také katedrální školu, jejíž členové se svou činností významným způsobem podíleli na rozvoji národní kultury. V roce 1344 byla pražská diecéze povýšena na arcidiecézi a svatovítská kapitula se stala kapitulou metropolitní. Tuto novou situaci zachycují její nejstarší písemně dochované stanovy z 18. listopadu 1350. Tato nejstarší instituce na území České republiky, která je víc než tisíc let součástí dějin českého státu, měla za úkol pečovat o katedrálu sv. Víta a vše, co je s ní spojeno. Metropolitní kapitulu tvoří čtyři prelatury (probošt, děkan, arcijáhen a scholastik) a osm sídelních kanonikátů.