Urbi et orbi 2011

27.12.2011, RadioVaticana.cz


Ježíš Kristus je důkazem, že Bůh vyslyšel volání lidstva

Drazí bratři a sestry z Říma a celého světa!

Kristus se nám narodil! Sláva na výsostech Bohu a pokoj lidem, ve kterých má Bůh zalíbení. Ke všem ať dosáhne ozvěna Betlémské zvěsti, kterou katolická církev šíří na všech kontinentech přes všechny národnostní, jazykové a kulturní hranice. Syn Panny Marie se narodil všem, je Spasitelem všech.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Starodávná liturgická antifona jej vzývá takto: „Ó Emmanueli, náš králi a zákonodárče, naděje a spáso národů: přijď nás zachránit, Pane, náš Bože.“ Veni ad salvandum nos! Přijď nás zachránit! Takto volá člověk každé doby, který cítí, že nedokáže sám překonat svízele a nebezpečí, a potřebuje vložit svoji ruku do větší a silnější ruky, která je mu nabízena shůry. Drazí bratři a sestry, touto rukou je Kristus, narozený v Betlémě z Panny Marie. On je rukou, kterou Bůh podává lidstvu, aby jej vyprostil z plovoucích písků hříchu a postavil na skálu, pevnou skálu své Pravdy a své Lásky (srov. Žl 40,3).

Ano, takový je význam jména onoho Dítěte; jména, které mu dali Maria a Josef z Boží vůle. Jmenuje se Ježíš, což znamená „Spasitel“ (srov. Mt 1,21; Lk 1,31). Byl poslán Bohem Otcem, aby nás zachránil především z hlubokého zla, které koření v člověku a dějinách. Tímto zlem je oddělení od Boha, domýšlivá pýcha jednat sám, dělat Bohu konkurenci a stavět se na Jeho místo, rozhodovat o tom, co je dobré a co je zlé, být vládcem nad životem a smrtí (srov. Gn 3,1-7). Toto je velké zlo, velký hřích, z něhož se my lidé nemůžeme vymanit, dokud se nesvěříme Boží pomoci, pokud k Němu nezvoláme: „Veni ad salvandum nos! – Přijď nás zachránit!“

**Samotný fakt, že vznášíme k nebi toto volání, staví nás do správného postoje, uvádí nás do pravdy o nás samých, neboť my jsme ti, kteří zvolali k Bohu a byli zachráněni (srov. Est – řecky - 10,3f). Bůh je Spasitel, my jsme ti, kteří jsou v nebezpečí. On je lékař, my nemocní. Toto uznat je první krok ke spáse, k východu z onoho labyrintu, do něhož se sami uzavíráme svojí pýchou. Pozvednout oči k nebi, vztáhnout ruce a volat o pomoc je východisko, pokud existuje Někdo, kdo slyší a kdo nám může přijít na pomoc.**

Ježíš Kristus je důkazem, že Bůh naše volání vyslyšel. A nejenom to. Bůh k nám chová lásku tak mocnou, že nemohl zůstat v Sobě samém, vyšel ze Sebe a přišel k nám, aby s námi sdílel náš úděl až do dna (srov. Ex 3,7-12). Odpověď, kterou dal v Ježíši Bůh na volání člověka, nekonečně překonává naše očekávání a nabývá takového stupně solidarity, že nemůže být jen lidská, nýbrž božská. Jedině Bůh, který je láska, a láska, kterou je Bůh, mohl pro naši záchranu vybrat tuto cestu, která je zajisté nejdelší, ale respektuje Jeho i naši pravdu; cestu smíření, dialogu a spolupráce.

Proto, drazí bratři a sestry Říma a celého světa, obraťme se o těchto Vánocích 2011 k Betlémskému Dítěti, k Synu Panny Marie, a řekněme: „Přijď nás zachránit!“ Opakujme to v duchovní jednotě spolu s množstvím lidí, kteří žijí v situacích obzvláště obtížných a propůjčme hlas těm, kdo jej nemají.

Společně prosme o Boží pomoc pro národy Afrického rohu, které trpí hladem a bídou, kterou nezřídka ještě ztěžuje neustálý stav nebezpečí. Kéž mezinárodní společenství poskytne svou pomoc uprchlíkům, kteří pocházejí z tohoto regionu a jejichž důstojnost je těžce zkoušena.

Pán ať obdaří veškerou útěchou obyvatelstvo jihovýchodní Asie, zvláště Thajska a Filipín, kde jsou dosud kvůli nedávným záplavám ve vážných nesnázích. Pán ať podpoří lidstvo raněné mnoha konflikty, jimiž krvácí planeta. On, který je Knížetem pokoje, ať daruje pokoj a stabilitu Zemi, kterou si vybral, aby přišel na svět, a povzbudí Izraelce a Palestince k opětovnému navázání dialogu. Kéž zastaví násilí v Sýrii, kde již bylo prolito mnoho krve; prosadí plné smíření a stabilitu v Iráku a v Afghánistánu. Ať obdaří novou silou všechny složky společnosti severoafrických a blízkovýchodních zemí při vytváření obecného dobra.

Narození Spasitele ať je oporou dialogu a spolupráce při hledání společných řešení v Myanmaru. Narození Vykupitele ať zajistí politickou stabilitu zemí afrického regionu Velkých jezer a pomáhá obyvatelům Jižního Súdánu v jejich nasazení za ochranu práv všech občanů.

Drazí bratři a sestry, obraťme svůj pohled k Betlémské jeskyni: Dítě, o kterém rozjímáme, je naší spásou! Přineslo světu univerzální poselství smíření a pokoje. Otevřme svoje srdce, přijměme jej do svého života. S důvěrou a nadějí mu opakujme: „Veni ad salvandum nos!“


Další články



S růžencem v ruce

12.10.2026, RC Monitor 19/2026

Zanedlouho můžeme slavit jedno výročí velkého vítězství – tentokráte již 445. – Svaté ligy nad osmanskou říší. Na tomto vítězství mají podíl všichni zúčastnění, i když známe vlastně jen několik jmen z přibližně 65 tisíc mužů na vítězné straně.

Rodokmen Ježíše Krista

16.09.2026, RC Monitor 17/2026

Toto evangelium, tedy úvodní část radostné zvěsti sepsaná svatým Matoušem, je výpovědí o tom, jak z kalného pramene vyvádí Bůh nejčistší potůček. Jak na zapleveleném záhoně vykvetla nejkrásnější růže. Jak z kmene, zasaženého prvotní poruchou – hříchem – vypučel přečistý květ, který nadpřirozeným způsobem, přímou mocí Boží – ano, u Boha je všechno možné, jak později řekl anděl Gabriel – nese ovoce nejdrahocennější: poslední pokrevní potomek Abrahámův byl muž Marie, z níž se narodil Ježíš, nazývaný Kristus. Ten, který se nazývá Syn člověka.

Dvě svaté, jedna cesta k Bohu

13.11.2026, RC Monitor 21/2026

Svatost nezná státních hranic, nezávisí na původu ani na společenském postavení. Je odpovědí člověka na Boží lásku. Skvělým příkladem toho jsou dvě výjimečné ženy středověké Evropy – svatá Anežka Česká a svatá Hedvika Slezská. Je známo, že Hedvika byla Anežčinou tetou, a že právě ona sehrála důležitou roli v jejím dětství. Obě ženy navíc patřily k mimořádnému okruhu středoevropských panovnických žen 13. století, které spojily vysoký šlechtický původ s hlubokou zbožností a službou chudým. Ačkoli se nakonec jejich životní cesty lišily, spojovala je jedna touha: sloužit Kristu přítomnému v druhém člověku.

Proměny šatníku posledních desetiletí a svatební standard: Jdeš na svatbu?

25.09.2026, RC Monitor 17/2026

Když jsem jako mladý muž začal pracovat v top managementu strojírenské firmy, bylo to po stránce oblékání relativně náročné. Firemní dress code vyžadoval od odborného ředitele nosit denně styl business, tj. světlou košili, vázanku, sako, společenskou obuv. Myslím, že někdy kolem roku 2010 nastal zlom – na konferencích a jiných byznysových setkáních muži sundali kravaty, nastoupil business casual. V letech před covidem potom přišel smart casual – najednou se dalo na konferenci přijít v džínách a ležérním saku, a bylo to výrazně pohodlnější. V posledních letech navíc zčásti vymizely i společenské boty, stačí značkové tenisky, zpravidla ty s bílým okrajem. Nestranný nadnárodní pozorovatel by to snad nazval amerikanizací. Výjimkou jistě trvale zůstávají některé byznys sektory, kde dojem souvisí s důvěryhodností, na prvním místě uveďme advokátní kanceláře.

Kardinál Dominik Duka: věrnost pravdě

02.11.2026, RC Monitor 20/2026

Rok uplynul od chvíle, kdy nás 4. listopadu 2025 opustil pan kardinál Dominik Duka. Pro mnohé z nás byl pastýřem, který dvanáct let stál v čele pražské arcidiecéze a vedl českou církev v době, kdy se učila žít ve svobodě i v nových společenských podmínkách. Pro ty, kdo ho znali blíž, byl především bratrem – dominikánem, knězem a člověkem, jehož život byl od mládí protkán věrností Pravdě, Kristu. Když se za ním ohlížíme, nevidíme jen úřady, které zastával. Šel po cestě věrnosti, která neskončila ani ve vězení.

O přímluvě svatých, jejich patronátu a hranicích lidové zbožnosti

12.11.2026, RC Monitor 21/2026

Když ztratíme klíče, obracíme se ke svatému Antonínovi. Při nemocech krku vzýváme svatého Blažeje, hasiči mají svého patrona ve svatém Floriánovi a kněží ve svatém Janu Marii Vianneyovi. Katolická tradice zná patrony jednotlivých profesí, měst, zemí, nemocí i nejrůznějších životních situací. Mají ale svatí v nebi skutečně rozdělené kompetence? A má vůbec smysl obracet se na konkrétního světce s konkrétní prosbou?


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.