Půlnoční mše svatá v bazilice sv. Petra

29.12.2011, RadioVaticana.cz


Benedikt XVI. oslavil Narození Páně tradiční půlnoční mší svatou ve zcela zaplněné bazilice sv. Petra. Papež ve své homilii řekl:

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

„Vánoce jsou epifanií – projevením se Boha a jeho velkého světla v dítěti, které se nám narodilo. Narodilo se v Betlémě, nikoli v královském paláci. Když František z Assisi roku 1223 slavil v Grecciu Vánoce s kravou, oslíkem a jeslemi plnými sena, zviditelnila se nová dimenze tajemství Vánoc. František z Assisi nazval Vánoce „svátkem svátků“ – větším než ostatní svátky – a slavil je s „nevýslovnou péčí“ (2 Celano, 199: Františkánské prameny, 787). S velkou zbožností políbením uctíval obraz děťátka a šišlal něžná slova na dětský způsob, jak vypráví Tomáš z Celana (ivi). Pro antickou církev byly svátkem svátků Velikonoce: Vzkříšením Kristus vyvrátil brány smrti a tím radikálně změnil svět a připravil tak člověku místo v Bohu samotném. František ovšem nezměnil, nechtěl změnit tuto objektivní hierarchii svátků, vnitřní strukturu víry, jejímž středem je velikonoční tajemství. Nicméně, jeho prostřednictvím a jeho způsobem víry nastalo něco nového. František objevil Ježíšovo lidství ve zcela nové hloubce. Toto lidské bytí patřící Bohu se mu ukázalo s maximální zřejmostí ve chvíli, kdy Boží Syn, narozený z Panny Marie, byl zavinut v plénkách a položen v jeslích. Zmrtvýchvstání předpokládá vtělení. Syn Boží jakožto dítě, jakožto pravý syn člověka – toto se hluboce dotklo srdce světce z Assisi a víru proměnilo v lásku. „Projevila se dobrota Boha a jeho láska k lidem“ – tato věta svatého Pavla tak získala zcela novou hloubku. V dítěti položeném v Betlémské stáji se lze takříkajíc dotýkat Boha a laskat jej. Tak dostal liturgický rok druhý střed ve svátku, jenž je především svátkem srdce.

Nemá to nic ze sentimentalismu. Právě v nové zkušenosti reality Ježíšova lidství se zjevuje velké tajemství víry. František miloval Ježíše, dítě, protože v této dětské existenci se mu jasně ukázala pokora Boha. Bůh se stal chudým. Jeho Syn se narodil v chudé stáji. V dítěti Ježíši se Bůh stal závislým a potřebujícím lásku lidí, aby je, včetně nás, žádal o lásku. Dnes se Vánoce staly svátkem obchodů, jejichž oslňující světélka skrývají tajemství pokory Boha, jenž nás vybízí k prostotě a pokoře. Prosme Pána, aby nám pomohl proniknout pohledem skrze světélkující fasády této doby a nalézt za nimi dítě v Betlémské stáji, abychom našli pravou radost a pravé světlo.“


Další články



Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.