31.12.2011, Fides
Ale její duch je ve vzácných chvílích jasného vědomí silný a Asia řekla, že „odpouští svým trýznitelům“. Agentuře Fides to sdělil Haroon Barkat Masih, mezinárodní ředitel „Masihi Foundation“ (MF), nevládní organizace, která brání práva křesťanů v Pákistánu a stará se o právní i materiální pomoc této ženě. Mezinárodní delegace „Masihi Foundation“ se setkala s Asiou Bibi 19. prosince 2011 ve vězení v Sheikpura, kde je držena déle než rok.
Delegace ji navštívila, aby zjistila, v jakém stavu se žena nachází, přinesla jí slova naděje a přání k Vánocům, zatímco odvolání proti rozsudku, které bylo soudem prvního stupně zamítnuto, stále čeká na projednání u Nejvyššího soudu v Lahore.
V prohlášení, které vydala organizace „Masihi Foundation“ po návštěvě vězení a poslala agentuře Fides, se uvádí, že „v důsledku samovazby šestačtyřicetiletá Asie Bibi vypadá mnohem starší, má bledou pleť a je velmi slabá, dokonce se nemůže postavit na nohy“. Asia byla přivedena dvěma dozorkyněmi.
„Po celou dobu, kterou jsme s ní strávili, jí oči neustále těkaly z místa na místo, nechápala, co se děje, byla naprosto zmatená a během celého rozhovoru vypadala překvapeně - déle než 2 hodiny a 20 minut se její myšlenky bezcílně toulaly,“ konstatuje Masihi Foundation se znepokojením. „Reagovala směsicí pocitů, smíchem, pláčem a po dlouhou dobu byla úplně potichu.“
„Během prvních 10 minut,“ pokračuje text zaslaný agentuře Fides, „se Asie nedařilo soustředit svou mysl a nechápala, zda jsme přátelé, nebo nepřátelé. Řekla, že ji nikdo nebere vážně, byla vystrašená a zdála se být velmi chladná a nervózní. Jakmile se s námi dostala do očního kontaktu, odvrátila zrak a začala se ošívat. Nabídli jsme jí vodu a zdálo se, že má z vody strach.“ Její osobní hygiena je strašná: Asia se již déle než dva měsíce nekoupala.
Delegace Asiu ujistila, že jí Masihi Foundation poskytuje to nejlepší právní zastoupení. Asia velmi tiše a mírným tónem opakovala členům MF, že „se chce jen vrátit ke své rodině“ a že se i nadále modlí a postí. Žádá křesťany na celém světě, „aby se za ni nepřestávali modlit“. Na otázku, jak tráví čas, Asia odpověděla: „Ztratila jsem pojem o čase. Netuším, kolik je hodin, který je měsíc nebo roční období. Pamatuji si pouze jediný den, 9. června, nejtemnější den v mém životě, protože tehdy jsem byla zatčena. To byl začátek noční můry pro mě a mou rodinu.“
Když byla otázána na odpuštění, Asia vysvětlila: „Nejprve jsem cítila úzkost, zlost, byla agresivní, potom se však díky křesťanské víře, půstu a modlitbě cosi ve mně začalo měnit. Už jsem odpustila těm, kdo mě obvinili z rouhání. Je to kapitola v mém životě, kterou chci zapomenout,“ a poznamenala, že „mnoho jiných křesťanů je neprávem obviněno podobně, jako jsem já“. Když delegace odcházela, Asia vypadala vyděšená a křičela v slzách: „Kdy mě propustí?“
„To je otázka, kterou musíme položit pákistánské vládě, mezinárodnímu společenství a obecné církvi,“ uvedl v rozhovoru pro agenturu Fides Haroon Barkat Masih. „Pokud Asia zůstane v izolaci, je pravděpodobné, že se u ní objeví duševní choroba, která by mohla vážně ohrozit její psychickou rovnováhu. Žádáme úřady, aby okamžitě umožnily, aby ji mohl navštívit a ošetřit tým lékařů,“ pokračoval ředitel MF. „V nedávné době papež Benedikt XVI. navštívil vězně v italském vězení: Věříme, že díky tomuto jeho gestu, jsme se symbolicky připojili ke všem vězňům na celém světě, i k Asie Bibi, kteří stráví smutné Vánoce v samotě vězeňské cely. Vyzýváme všechny křesťany na celém světě, aby v době vánočních a novoročních svátečních dní připomněli Pánu Asiu Bibi a vytrvale se za ni modlili.“
09.12.2024, RC Monitor 22/2024
Pouštím se do kontroverzního tématu. Vím to, a proto předem říkám: berte moje názory jen jako úvahu nad zvykem, který byl původně alternativou, ale rozšířil se jako jediná správná možnost.
27.12.2024, RC Monitor 24/2024
Dovolte, prosím, abych se vám představil. Jmenuji se Petr Piťha a je mi 86 let. Jsem emeritním profesorem dějin a teorie kultury na Karlově Univerzitě a emeritním proboštem Kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě Pražském.
17.03.2025, RC Monitor 5/2025
Změna (či úprava, jak chcete) ritu mše svaté vstoupila v účinnost o první neděli adventní 30. listopadu 1969. Někde se na to připravovali s dychtivostí, jinde s nechutí, ne-li docela věcnými výhradami. Já tomu tehdy jako čtrnáctiletý ještě tak moc nerozuměl, ale připadlo mi divné, když se v sobotu 29. listopadu po ranní mši svaté misál odnesl s tím, že už nebude potřeba. Jak to? říkal jsem si už tehdy. Po nějaké době to vyjádřil kardinál Ratzinger mnohem fundovaněji: není přece možné, aby to, co ještě včera bylo tím správným, ba jediným, se nyní považovalo za škodlivé a touha po tom za něco nepatřičného? Leč byli jsme vycepování k poslušnosti, a tak se začalo „po novu“.
11.12.2024, RC Monitor 23/2024
Blíží se období masivních vánočních trhů, bezbřehé komerce a nátlaku na to mít doma vánoční atmosféru a ideálně Santu Clause už na začátku prosince. V obchodních domech budou už vesele vyhrávat koledy od první neděle adventní, a někde je dokonce slavnostně zatroubí ironicky z kostelní věže na zahájení „vánočního období“. Trochu brzy, že?
14.05.2025, poutkm.cz
V sobotu 24. května 2025 se na Svatém Hostýně uskuteční Jubilejní pouť křesťanských médii. Redakce RC Monitoru se účastní také. Událost, která propojí víru, média a společenství, přinese bohatý program pro novináře, tvůrce, rodiny i širokou veřejnost. Nenechte si ujít tuto událost na významném mariánském poutním místě. Záštitu nad akcí převzal litoměřický biskup Mons. Stanislav Přibyl, předseda Rady sdělovacích prostředků ČBK.
22.04.2025, The European Conservative
Politika na podporu porodnosti je nezbytná, ale nestačí: kultura, která uvěřila, že nejvyšším cílem je individuální štěstí, míří k zániku. Celosvětová populační krize – tedy prudký pokles porodnosti, který zasáhl téměř všechny země světa, s výjimkou (zatím) subsaharské Afriky – je možná největší hrozbou, které civilizace čelí. Jenže o ní téměř nikdo nechce mluvit. Ale to vlastně není tak docela pravda. V Evropě, kde porodnost už dlouhá léta nedosahuje úrovně prosté reprodukce, se političtí představitelé tomuto tématu nemohou vyhnout. Problém spočívá v tom, že většina z nich chce říkat a slyšet jen jedno: že jediným možným řešením je masová migrace z plodnějších zemí.