31.12.2011, Fides
Ale její duch je ve vzácných chvílích jasného vědomí silný a Asia řekla, že „odpouští svým trýznitelům“. Agentuře Fides to sdělil Haroon Barkat Masih, mezinárodní ředitel „Masihi Foundation“ (MF), nevládní organizace, která brání práva křesťanů v Pákistánu a stará se o právní i materiální pomoc této ženě. Mezinárodní delegace „Masihi Foundation“ se setkala s Asiou Bibi 19. prosince 2011 ve vězení v Sheikpura, kde je držena déle než rok.
Delegace ji navštívila, aby zjistila, v jakém stavu se žena nachází, přinesla jí slova naděje a přání k Vánocům, zatímco odvolání proti rozsudku, které bylo soudem prvního stupně zamítnuto, stále čeká na projednání u Nejvyššího soudu v Lahore.
V prohlášení, které vydala organizace „Masihi Foundation“ po návštěvě vězení a poslala agentuře Fides, se uvádí, že „v důsledku samovazby šestačtyřicetiletá Asie Bibi vypadá mnohem starší, má bledou pleť a je velmi slabá, dokonce se nemůže postavit na nohy“. Asia byla přivedena dvěma dozorkyněmi.
„Po celou dobu, kterou jsme s ní strávili, jí oči neustále těkaly z místa na místo, nechápala, co se děje, byla naprosto zmatená a během celého rozhovoru vypadala překvapeně - déle než 2 hodiny a 20 minut se její myšlenky bezcílně toulaly,“ konstatuje Masihi Foundation se znepokojením. „Reagovala směsicí pocitů, smíchem, pláčem a po dlouhou dobu byla úplně potichu.“
„Během prvních 10 minut,“ pokračuje text zaslaný agentuře Fides, „se Asie nedařilo soustředit svou mysl a nechápala, zda jsme přátelé, nebo nepřátelé. Řekla, že ji nikdo nebere vážně, byla vystrašená a zdála se být velmi chladná a nervózní. Jakmile se s námi dostala do očního kontaktu, odvrátila zrak a začala se ošívat. Nabídli jsme jí vodu a zdálo se, že má z vody strach.“ Její osobní hygiena je strašná: Asia se již déle než dva měsíce nekoupala.
Delegace Asiu ujistila, že jí Masihi Foundation poskytuje to nejlepší právní zastoupení. Asia velmi tiše a mírným tónem opakovala členům MF, že „se chce jen vrátit ke své rodině“ a že se i nadále modlí a postí. Žádá křesťany na celém světě, „aby se za ni nepřestávali modlit“. Na otázku, jak tráví čas, Asia odpověděla: „Ztratila jsem pojem o čase. Netuším, kolik je hodin, který je měsíc nebo roční období. Pamatuji si pouze jediný den, 9. června, nejtemnější den v mém životě, protože tehdy jsem byla zatčena. To byl začátek noční můry pro mě a mou rodinu.“
Když byla otázána na odpuštění, Asia vysvětlila: „Nejprve jsem cítila úzkost, zlost, byla agresivní, potom se však díky křesťanské víře, půstu a modlitbě cosi ve mně začalo měnit. Už jsem odpustila těm, kdo mě obvinili z rouhání. Je to kapitola v mém životě, kterou chci zapomenout,“ a poznamenala, že „mnoho jiných křesťanů je neprávem obviněno podobně, jako jsem já“. Když delegace odcházela, Asia vypadala vyděšená a křičela v slzách: „Kdy mě propustí?“
„To je otázka, kterou musíme položit pákistánské vládě, mezinárodnímu společenství a obecné církvi,“ uvedl v rozhovoru pro agenturu Fides Haroon Barkat Masih. „Pokud Asia zůstane v izolaci, je pravděpodobné, že se u ní objeví duševní choroba, která by mohla vážně ohrozit její psychickou rovnováhu. Žádáme úřady, aby okamžitě umožnily, aby ji mohl navštívit a ošetřit tým lékařů,“ pokračoval ředitel MF. „V nedávné době papež Benedikt XVI. navštívil vězně v italském vězení: Věříme, že díky tomuto jeho gestu, jsme se symbolicky připojili ke všem vězňům na celém světě, i k Asie Bibi, kteří stráví smutné Vánoce v samotě vězeňské cely. Vyzýváme všechny křesťany na celém světě, aby v době vánočních a novoročních svátečních dní připomněli Pánu Asiu Bibi a vytrvale se za ni modlili.“
24.10.2024, Slovo Boží
Každý hluchoněmý je člověkem, kterého musíme politovat. Neslyší, co se kolem něho děje, nevnímá sebekrásnější hudbu, a když vám chce něco povědět, namáhá se marně. Proto prokázal Spasitel veliké dobrodiní ubožákovi, o kterém vypravuje dnešní evangelium. Tato událost připomíná mi ještě větší ubožáky. Jsou také hluší a němí, ale svoji chorobu zavinili si sami, a prchají před lékařem, který by je mohl uzdravit. Snad již tušíte, koho míním. Jsou to lidé, kteří zamlčují ve zpovědi své hříchy. Nemluví, kde by mluvit měli, neslyší, kde by slyšet měli. Svatá zpověď, která mohla uzdravit rány, které jim zasadil hřích, stala se jim jedem, který otrávil jejich duši. Abych vás uchránil tohoto neštěstí, promluvím dnes o zamlčování hříchů. Ukáži vám, kdo se ho dopouští, zmíním se o důvodech, proč k němu dochází, a vyložím jeho smutné následky.
18.09.2024, RC Monitor 17/2024
Mezi lidmi se hovoří o jeho svatosti. Poslední den svého pozemského života P. Ladislav strávil v litoměřické vazební věznici, kde se každý pátek věnoval vězňům, v kapse svůj páteční oběd – suchý rohlík. Večer odsloužil mši svatou v kapli na faře, kde kázal o ceně mučednické krve. V noci z 10. na 11. září 2004 byl v místnosti nad touto kaplí ukopán, utlučen pěstmi a monstrancí, proboden nožem, polit hořlavinou a zaživa zapálen. Byl zabit dětmi, které chodily k němu na faru. Neumíral u oltáře, ale nad ním.
20.09.2024, Hnutí duchovní obnovy národa
Hnutí duchovní obnovy národa ve spolupráci s Kolegiátní kapitulou sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi a Arcibiskupstvím pražským pořádá v předvečer slavnosti sv. Václava a státního svátku Dne české státnosti Svatováclavské putování Prahou s Palladiem Země české, které se uskuteční v Praze dne 27. 9. 2024.
01.11.2024, RC Monitor 20/2024
Často se, nejen poslední dobou, hovoří o finanční negramotnosti a o nutnosti boje proti ní. Výsledkem tohoto „šturmování“ je, že se situace poněkud lepší. Možná je to i tím, že synové tohoto světa jsou prozíravější než ti, kteří (doufám) si ukládají poklady v nebi. Ale čas od času se setkám s určitými projevy neznalosti toho, jak ony poklady v nebi zúročit. Možná je to tím, že si děláme starosti spíše o naši současnost, která však je v porovnání s naší budoucností (ať již bude jakákoli) více než kraťoulilinká.
08.10.2024, rkfzruc.cz
Režisér Jiří Strach reagoval na zprávu o dokonané sebevraždě pana Karla Heřmánka stručně: „Mávám ti do nebe, můj milovanej filmovej táto.“ Nejen jako kněz, ale i jako bývalý lékař a člověk, kterému podobným způsobem zemřel jeden z nejbližších lidí, si dovoluji zaprotestovat. Očekával bych totiž od věřícího jiný vzkaz. Budiž Jiřímu Strachovi omluvou, že se dneska často setkáme na parte zemřelých katolíků s texty, které vyjadřují jistotu, že dotyčný je v nebi. Vždyť byl tak hodný... Pokud je ale někdo určitě v nebi, tak se za něho nemusím už modlit. A co když v nebi ještě není? A tolik by naše modlitby potřeboval?
04.10.2024, RC Monitor 18/2024
Člověk se učí celý život. A pokud uvěří v Boha, zjistí, že je to cesta s dlouhou tratí.