Posmrtná pouť svaté Anežky České za svatořečením

13.01.2012, RC

Od úmrtí, přes blahořečení, ke svatořečení svaté Anežky České uplynulo stovky let. Historický pohled na věc uvedený do dobového kontextu pomohl uvést historik PhDr. Petr Kubín, Ph.D. Svou přednášku pronesl 12. ledna v rámci programu výstavy Svatá Anežka Česká, PRINCEZNA A ŘEHOLNICE.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

V roce úmrtí svaté Anežky České (1282) nebyla v Českých zemím příznivá politická situace. Pohřeb řeholnice se neobešel bez peripetií. Věřící chodili za klariskami, aby k tělu své mrtvé spolusestry přikládaly různé šátky či řemínky. Podle věřících docházelo při kontaktu s těmito předměty k řadě uzdravení. Tak vznikaly první relikvie s dotekem. Za života Václava II. se začala spisovat Kniha zázraků, která se ovšem nedochovala.

V období 1310-1322 byly v Čechách 6x záplavy. Sestry klarisky tělo zesnulé sestry a zakladatelky řádu proto raději uložily do truhly, která byla umístěna nad povrch země. Ostatky byly omyty vodou a vínem. Použité tekutiny se používaly jako lék. Byla doložena další četná zázračná uzdravení lidí, kteří tuto vodu a víno užili. Za dob husitských válek se ostatky svaté Anežky nadobro ztratily. První, kdo nás o tom informuje, byl barokní historik Bohuslav Balbín. Byl to i on, kdo pronesl, že v Českých zemích nebude dobře, dokud se ostatky nenajdou.

Významně se o kanonizaci zasadili například: Eliška Přemyslovna, Karel IV., bratři křížovníci a kardinál Josef Beran. Aby byl proces kanonizace úspěšně uznán, byly ale zapotřebí ostatky Anežčina těla. Ty se podařilo nalézt ve španělském Escorialu.

Ke svatořečení došlo 12. listopadu 1989 Janem Pavlem II., tedy 14 dní před Sametovou revolucí. Tedy, jak říkal Bohuslav Balbín, až se najdou ostatky, bude v Čechách zase dobře.

Další články

Co nás čakovická kauza učí – a co bychom z ní vyvozovat neměli

25.08.2026, RC Monitor 15/2026

Na konci června se pražská farnost Čakovice dozvěděla, že její dosavadní duchovní správce má být vystřídán. Samotná změna faráře není v životě církve ničím neobvyklým. Neobvyklá byla reakce části farníků. Ti se obrátili na pražské arcibiskupství s žádostí, aby zamýšlené jmenování přehodnotilo, protože novým duchovním správcem se měl stát P. Jan Balík. Obávali se, že jeho spojení s kauzou bývalého ředitele arcibiskupství Antonína Jurigy poškodí důvěryhodnost farnosti a naruší život místního společenství. Arcibiskupství jejich podněty vyslechlo a do Čakovic byl ustanoven jiný kněz.

Útoky proti křesťanům v Izraeli a na okupovaných územích se téměř zdvojnásobily

24.08.2026, Crux Now

Podle nové zprávy izraelské organizace monitorující dodržování práv, která pracuje s údaji za první polovinu roku 2026, se počet útoků proti křesťanům v Izraeli téměř zdvojnásobil. Izraelské centrum pro údaje o náboženské svobodě (Religious Freedom Data Centre – RFDC) a jeho kontaktní linka pro hlášení případů obtěžování křesťanů uvedly, že mezi dubnem a červnem letošního roku došlo v Izraeli nebo na územích okupovaných Izraelem k 83 útokům proti křesťanům, zatímco v prvním čtvrtletí jich bylo 44. Většina útoků se odehrála v Jeruzalémě a zahrnovala 46 případů plivání, čtyři fyzická napadení a osm slovních útoků.

Nejedná se s křesťany jako s druhořadými občany?

17.08.2026, Rome Reports

Křesťané zůstávají nejpronásledovanějším náboženským společenstvím na světě. Podle organizace Open Doors čelilo v roce 2025 pronásledování nebo diskriminaci kvůli své víře 388 milionů křesťanů, tedy přibližně každý sedmý křesťan na světě. Některé údaje však odhalují ještě znepokojivější skutečnost.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.