Posmrtná pouť svaté Anežky České za svatořečením

13.01.2012, RC

Od úmrtí, přes blahořečení, ke svatořečení svaté Anežky České uplynulo stovky let. Historický pohled na věc uvedený do dobového kontextu pomohl uvést historik PhDr. Petr Kubín, Ph.D. Svou přednášku pronesl 12. ledna v rámci programu výstavy Svatá Anežka Česká, PRINCEZNA A ŘEHOLNICE.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

V roce úmrtí svaté Anežky České (1282) nebyla v Českých zemím příznivá politická situace. Pohřeb řeholnice se neobešel bez peripetií. Věřící chodili za klariskami, aby k tělu své mrtvé spolusestry přikládaly různé šátky či řemínky. Podle věřících docházelo při kontaktu s těmito předměty k řadě uzdravení. Tak vznikaly první relikvie s dotekem. Za života Václava II. se začala spisovat Kniha zázraků, která se ovšem nedochovala.

V období 1310-1322 byly v Čechách 6x záplavy. Sestry klarisky tělo zesnulé sestry a zakladatelky řádu proto raději uložily do truhly, která byla umístěna nad povrch země. Ostatky byly omyty vodou a vínem. Použité tekutiny se používaly jako lék. Byla doložena další četná zázračná uzdravení lidí, kteří tuto vodu a víno užili. Za dob husitských válek se ostatky svaté Anežky nadobro ztratily. První, kdo nás o tom informuje, byl barokní historik Bohuslav Balbín. Byl to i on, kdo pronesl, že v Českých zemích nebude dobře, dokud se ostatky nenajdou.

Významně se o kanonizaci zasadili například: Eliška Přemyslovna, Karel IV., bratři křížovníci a kardinál Josef Beran. Aby byl proces kanonizace úspěšně uznán, byly ale zapotřebí ostatky Anežčina těla. Ty se podařilo nalézt ve španělském Escorialu.

Ke svatořečení došlo 12. listopadu 1989 Janem Pavlem II., tedy 14 dní před Sametovou revolucí. Tedy, jak říkal Bohuslav Balbín, až se najdou ostatky, bude v Čechách zase dobře.

Další články

Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.