Mons. Josef Hrdlička slaví 70. narozeniny!

19.01.2012, Signaly.cz


Světící biskup olomoucký dnes 17. ledna slaví své životní jubileum. Kdo se s biskupem Hrdličkou mohl setkat osobně, dá za pravdu, že na první pohled zaujme svým vřelým úsměvem, moudrým a laskavým přístupem k lidem. Z jeho slov je znát ryzí vztah k Bohu.

Otec biskup spatřil světlo světa ve Velkých Opatovicích u Jevíčka v roce 1942.** Narodil se v těžkých dobách světové války, dospíval v ještě těžších časech komunistického státního teroru. Tento režim mu také nechtěl umožnit studium teologie a přípravu na kněžství, ke kterému směřoval již od svých osmi let. Pracoval tedy jako pomocný dělník. S trochou nadsázky bychom mohli říci, že jej strana a vláda povýšily do „vládnoucí třídy“.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Roku 1967, kdy už začaly tát ledy, směl konečně započít svá teologická studia – nejprve v Litoměřicích, pak i v Olomouci. V pěkném kulatém věku 30 let byl vysvěcen na kněze a postupně působil na nejrůznějších místech tehdy mnohem rozsáhlejší diecéze – pod Olomouc totiž patřilo i dnešní teritorium ostravsko-opavské. Z jeho působišť můžeme jmenovat Moravskou Ostravu, Hoštejn, Hynčice, Maletín, Mírov, Liptáň, Pitárné, Třemešnou a Vysokou. Dobře tedy poznal svou diecézi z praxe.

Po listopadu 1989 dostala církev příležitost obnovit v naší zemi svou hierarchickou strukturu. Jedním z nově jmenovaných biskupů byl i Josef Hrdlička. Svůj jmenovací dekret dostal takřka k svátku – je datován 17. března 1990. Tři týdny nato přijal biskupské svěcení. Byl ustanoven jako pomocný neboli světící biskup své rodné arcidiecéze a tuto službu zastává dodnes s entusiasmem sobě vlastním.

Otec biskup Hrdlička je krom jiného také umělec. Mezi umělci má také otec biskup řadu přátel – zvláště na ně bychom mohli vztáhnout jeho biskupské heslo „Nazval jsem vás přáteli“. Ovšem nejen na ně. Otec biskup si velice dobře rozumí také s olomouckými studenty, s mladými lidmi vůbec, i s těmi, kteří už více pamatují.

Můžeme si být jisti, že otec biskup Josef si sám bere k srdci slova, jež napsal o anglickém básníkovi a světci Robertu Southwellovi: „Byl na prvním místě Kristovým knězem (před básníkem). Pokud věříme, že základním cílem našeho života je i pro nás stát se svatými, je toto poselství nesmlouvavou výzvou i nám, a je rovněž vzácnou, ba závratnou ukázkou toho, kam a do jaké výše na této strmé cestě dokázali vystoupit někteří z nás.“

Sv. Robert Southwell je jen jedním z mistrů slova a pera, jejichž díla otec biskup Hrdlička překládá. Patří mezi ně zvučná jména jako Gerard Manley Hopkins, Gilbert Keith Chesterton, Pierre Corneille či Paul Verlaine. Mohu jen doporučit – vezměte do rukou některý z titulů jménem Souzvuk barev, Hořící dítě, Nepřijímám žádné námitky či Celá krásná, a poznáte otce biskupa zase jinak.

Autor: Zdeněk Drštka



Další články



Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.