Náboženské oživení versus sekularizace

21.01.2012, RadioVaticana.cz

Ještě nedávno se zdálo, že laicita amerického stylu je výjimkou z normality, kterou reprezentovala Evropa, a zejména Francie. Dnes vidíme, že je tomu spíš obráceně – píše arcibiskup Jean Louis Bruguès, sekretář Kongregace pro katolickou výchovu, v článku věnovaném otázce nového modelu laickosti. Francouzský arcibiskup se obšírně odvolává na nejnovější analýzu problému od Jürgena Habermase, německého sociologa a zakladatele tzv. frankfurtské školy. Za vlastní východisko pak bere zkušenosti své vlasti – a také úspěch návštěvy Benedikta XVI. ve Velké Británii, zvláště jeho promluvy o úloze náboženství ve společnosti, pronesené v londýnské Westminster Hall.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Arcibiskup Bruguès si všímá, že situace laickosti se ve světě mění velmi rychle. Ještě před dvaceti lety nikdo žádný zvrat v běhu věcí neočekával. Vedle sekularizace se ovšem vynořil druhý proud, naprosto protichůdný, kladoucí velký důraz na roli náboženství. Ovlivnily ho tři faktory. Jednak misijní expanze velkých náboženství v jejich ultraortodoxních či konzervativních podobách. Jde tu nejen o islám, ale také o křesťanství, jak ukazují například letniční komunity. Druhým jevem je vývoj samotných náboženství, směřujících k fundamentalističtějším opcím. A třetí tendencí je pronikání náboženství a odkazů k náboženské tradici do politického diskursu. Neuchránila se toho ani Francie, jak dokládá vystoupení prezidenta Nicolase Sarkozyho v lateránské bazilice v roce 2007. Jak zdůrazňuje arcibiskup Bruguès, jeho řeč byla výrazným projevem skoncování s určitou formou francouzského sekularismu.

Podle sekretáře vatikánského úřadu pro vzdělání se koncept sekulárního státu bude vyvíjet směrem k americkému modelu, kde sice v oblasti práva existuje zřetelná odluka státu od náboženství, ale političtí lídři se k náboženské tradici svobodně odvolávají. Arcibiskup Bruguès očekává, že ve Francii se tato tendence setká se silným odporem ze strany osvíceneckých fundamentalistů. K jeho překonání ovšem zcela jistě napomůže silná přítomnost muslimské komunity.

Francouzský hierarcha poznamenává, že známky náboženského oživení ve světě jsou evidentní. Příkladem může být Latinská Amerika, kde evangelikální komunity začínají vyvíjet stále větší nátlak na zaměstnavatele a nutí je brát v potaz křesťanskou vizi světa. V Turecku vládne strana, která se postavila dosavadním představám sekularizace. Roste rovněž role pravoslavné církve v Rusku. V Japonsku se množí sekty jako houby po dešti. V Indii ožívá hinduismus, jak se to negativně projevuje v antikřesťanských náladách.

Arcibiskup Bruguès uzavírá, že v nové situacii bude nutné vsadit na toleranci, která dovoluje zachovat svornou koexistenci v podmínkách faktického pluralismu. Sekretář Kongregace pro katolickou výchovu přiznává, že křesťané nemají tento koncept rádi, nenacházejí ho totiž v Evangeliu. Geneze tolerance je negativní. Nevyplývá z úcty k druhému, nýbrž je plodem náboženských válek v Evropě a způsobem jejich překonání. Ačkoli tolerance nikdy nebude ctností, představuje nicméně základní podmínku soužití v našich společnostech, přiznává arcibiskup Jean-Louis Bruguès na stránkách Osservatore Romano.

Další články

Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.