Náboženské oživení versus sekularizace

Ještě nedávno se zdálo, že laicita amerického stylu je výjimkou z normality, kterou reprezentovala Evropa, a zejména Francie. Dnes vidíme, že je tomu spíš obráceně – píše arcibiskup Jean Louis Bruguès, sekretář Kongregace pro katolickou výchovu, v článku věnovaném otázce nového modelu laickosti. Francouzský arcibiskup se obšírně odvolává na nejnovější analýzu problému od Jürgena Habermase, německého sociologa a zakladatele tzv. frankfurtské školy. Za vlastní východisko pak bere zkušenosti své vlasti – a také úspěch návštěvy Benedikta XVI. ve Velké Británii, zvláště jeho promluvy o úloze náboženství ve společnosti, pronesené v londýnské Westminster Hall.

Arcibiskup Bruguès si všímá, že situace laickosti se ve světě mění velmi rychle. Ještě před dvaceti lety nikdo žádný zvrat v běhu věcí neočekával. Vedle sekularizace se ovšem vynořil druhý proud, naprosto protichůdný, kladoucí velký důraz na roli náboženství. Ovlivnily ho tři faktory. Jednak misijní expanze velkých náboženství v jejich ultraortodoxních či konzervativních podobách. Jde tu nejen o islám, ale také o křesťanství, jak ukazují například letniční komunity. Druhým jevem je vývoj samotných náboženství, směřujících k fundamentalističtějším opcím. A třetí tendencí je pronikání náboženství a odkazů k náboženské tradici do politického diskursu. Neuchránila se toho ani Francie, jak dokládá vystoupení prezidenta Nicolase Sarkozyho v lateránské bazilice v roce 2007. Jak zdůrazňuje arcibiskup Bruguès, jeho řeč byla výrazným projevem skoncování s určitou formou francouzského sekularismu.

Podle sekretáře vatikánského úřadu pro vzdělání se koncept sekulárního státu bude vyvíjet směrem k americkému modelu, kde sice v oblasti práva existuje zřetelná odluka státu od náboženství, ale političtí lídři se k náboženské tradici svobodně odvolávají. Arcibiskup Bruguès očekává, že ve Francii se tato tendence setká se silným odporem ze strany osvíceneckých fundamentalistů. K jeho překonání ovšem zcela jistě napomůže silná přítomnost muslimské komunity.

Francouzský hierarcha poznamenává, že známky náboženského oživení ve světě jsou evidentní. Příkladem může být Latinská Amerika, kde evangelikální komunity začínají vyvíjet stále větší nátlak na zaměstnavatele a nutí je brát v potaz křesťanskou vizi světa. V Turecku vládne strana, která se postavila dosavadním představám sekularizace. Roste rovněž role pravoslavné církve v Rusku. V Japonsku se množí sekty jako houby po dešti. V Indii ožívá hinduismus, jak se to negativně projevuje v antikřesťanských náladách.

Arcibiskup Bruguès uzavírá, že v nové situacii bude nutné vsadit na toleranci, která dovoluje zachovat svornou koexistenci v podmínkách faktického pluralismu. Sekretář Kongregace pro katolickou výchovu přiznává, že křesťané nemají tento koncept rádi, nenacházejí ho totiž v Evangeliu. Geneze tolerance je negativní. Nevyplývá z úcty k druhému, nýbrž je plodem náboženských válek v Evropě a způsobem jejich překonání. Ačkoli tolerance nikdy nebude ctností, představuje nicméně základní podmínku soužití v našich společnostech, přiznává arcibiskup Jean-Louis Bruguès na stránkách Osservatore Romano.