26.01.2012, Pastorace.cz
Ekumenismus hledá různé stupně spojení, aby je posílil a rozmnožil podle plánů Boží Prozřetelnosti – aby tak dospěly až k plnosti. Jedna encyklika mluvila o přináležitosti k církvi neuvědomělou touhou.
Pravý ekumenismus oceňuje projevy Ducha, kdekoli se vyskytnou
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Pro pravý ekumenismus je důležitá snaha umět sbírat a ocenit projevy Ducha Svatého, kdekoli se vyskytnou. A pak ukázat těm druhým, že v tom a tom dobrém jsme spolu zajedno, a že na tomto poli tedy můžeme a máme spolupracovat.
Falešný ekumenismus zamlčuje rozdíly
Falešný ekumenismus je snaha zaretušovávat rozdíly a hledat vnější jednotu zapřením něčeho z vlastní víry. Stoupenci falešného ekumenismu popírají právě to, z čeho ekumenismus vyrostl. Pořád chtějí sjednocovat církev na základě nějaké vnější formy (pokud možno minimální, aby zahrnula všechny), a nikoli na základě neustálého hledání pravých projevů Ducha a jejich ocenění podle osobní duchovní zralosti toho, u něhož se projevují.
Ekumenismus je účinný jenom v osobním styku
Podle mé zkušenosti je ekumenismus opravdu účinný jenom v osobním styku, protože lidské osoby jsou neopakovatelné. Jednou se mě kdosi zeptal, jak mě přijímají pravoslavní v Rumunsku. Odpověděl jsem mu suše: „Nechodím navštěvovat pravoslavné, ale jenom přátele, ať už katolické nebo pravoslavné, a přátelé mne přijímají vždycky pěkně.“
Zpracováno podle knihy: Duše poutníka, Tomáš Špidlík v rozhovoru s Janem Paulasem,kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství. Redakčně upraveno.
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.