Benedikt XVI.: Člověku nestačí jenom tolerantní výměna skeptických názorů. Hledá pravdu.

Vztah mezi mlčením a mluvením je cestou evangelizace – tak bylo možné tlumočit téma letošního papežského poselství ke Světovému dni sdělovacích prostředků zveřejněného dnes, na svátek svatého Františka Saleského, patrona žurnalistů. Vztah mezi odmlčením a sdělením označuje Benedikt XVI. za jeden z aspektů lidské komunikace, který si v dnešní době zasluhuje zvláštní pozornost. Oba tyto momenty komunikace, čteme v poselství, by totiž měly být v rovnováze, následovat po sobě a doplňovat se, aby mohlo být dosaženo autentického dialogu a hlubokého sblížení mezi lidmi. Pokud se slovo a ztišení vzájemně vylučují, komunikace skomírá, protože vyvolává buď jakousi hluchotu nebo nezájem.

**Ztišení je integrální součástí komunikace, píše dále Benedikt XVI., a smysluplná slova se bez něho neobejdou. Mlčení nám umožňuje naslouchat a lépe poznávat sebe sama, rodí se v něm a prohlubují myšlenky, zřetelněji chápeme to, co bychom rádi vyjádřili my, anebo to, co čekáme od druhých. V tichu volíme způsob vlastního vyjádření. Mlčení umožňuje druhým mluvit, vyjádřit se, a nám zase nezůstávat bez náležité konfrontace připoutáni jenom ke svým vlastním slovům či idejím; otevírá tak prostor vzájemného naslouchání a umožňuje plnější lidský vztah.** V tichu jsou například vnímány ty nejautentičtější momenty komunikace mezi těmi, kdo se mají rádi: gesto, výraz tváře, tělo jsou znamení, která vyjevují osobu. V mlčení promlouvá radost, starost a zvláště utrpení. Ze ztišení tak plyne náročnější komunikace, která se dovolává vnímavosti a schopnosti naslouchat, jež nezřídka vyjevuje vlastní míru a povahu osobních vztahů.

Tam, kde je mnoho sdělení a informací, stává se mlčení podstatným momentem pro rozlišení toho, co je důležité, od toho, co je zbytečné či druhotné. Hlubší reflexe nám pomáhá objevit vztah, jenž existuje mezi událostmi, které na první pohled působí nesouvisle; umožňuje hodnotit a analyzovat sdělení, což umožňuje také sdílet opodstatněné a přiléhavé názory. Proto je také třeba vytvářet vhodné prostředí, jakýsi „ekosystém“, který vytváří rovnováhu mezi mlčením, slovem, obrazem a zvukem.

Papežské poselství ke Světovému dni sdělovacích prostředků, který letos připadá na 20. květen, pak obrací pozornost k internetu, který je dějištěm většiny soudobé komunikace, pro niž je charakteristické kladení otázek a hledání odpovědí. Dnešní člověk je však často zahlcován odpověďmi na otázky, které si neklade, jakož i nabídkou potřeb, které nepociťuje. Právě proto je odmlčení a ztišení velmi důležité pro rozpoznání a určení otázek opravdu důležitých. Ve složitém a rozmanitém světě komunikací, čteme dále v papežském poselství, je však patrná i vnímavost mnohých vůči otázkám posledním, tedy: Kdo jsem? Co mohu poznat? Co mám dělat? V co mohu doufat?

Lidé, kteří kladou tyto otázky, tak otevírají možnost hlubokého dialogu tvořeného slovy i ztišením, které může být výmluvnější než ukvapená odpověď a umožňuje tomu, kdo se ptá, sestoupit hlouběji do vlastního nitra a otevřít se pro odpověď, kterou Bůh vepsal do lidského srdce. Nepřetržitý proud otázek v zásadě vyjevuje neklid lidské bytosti, hledající malé či velké pravdy, které dávají životu smysl a naději, pokračuje Benedikt XVI. Člověk se totiž nemůže spokojit s pouhou tolerantní výměnou skeptických mínění a zkušeností, protože všichni toužíme po pravdě a tuto hlubokou touhu sdílíme.

Papežské poselství poukazuje na různé způsoby internetových a mobilních komunikací, které mohou dnešnímu člověku pomoci zamyslet se a klást otázky, ale také nalézat prostor ke ztišení a modlitbě. Není divu, píše Benedikt XVI., že samota a mlčení vytváří privilegované prostory, které mohou lidem pomoci objevovat sebe sama i onu Pravdu, která dává všemu smysl. Bůh biblického zjevení mluví i beze slov: „Jak ukazuje Kristův kříž, Bůh mluví také svým mlčením. Mlčení Boha, zkušenost, že Všemohoucí a Otec je daleko, je rozhodující etapou na pozemské cestě Božího Syna, vtěleného Slova…. Boží mlčení rozšiřuje jeho předcházejí slova. V těchto temných chvílích Bůh mluví v tajemství svého mlčení“ (Verbum Domini, 21), cituje papežské poselství apoštolskou exhortaci Verbum Domini.

Pokud tedy Bůh mluví k člověku také mlčením, píše dále Benedikt XVI., objevuje člověk v mlčení také možnost mluvit s Bohem a o Bohu. „Potřebujeme mlčení, které se stane kontemplací, která nám umožňuje vstoupit do Božího mlčení a tak dojít do onoho bodu, kde se rodí Slovo, Slovo, které zachraňuje“ (Homilie při mši se členy MTK, 6. října 2006). Naše řeč při mluvení o velikosti Boha vždycky zaostává a vzniká tak prostor k mlčenlivé kontemplaci. Teprve odtud se rodí v celé své síle, naléhavost poslání a nezbytnost „zvěstovat, co jsme viděli a slyšeli, aby měli všichni společenství s Bohem (srov. 1 Jan 1,3).

Vychovávat ke komunikaci, píše v závěru Benedikt XVI. znamená učit se nejen mluvit, ale i naslouchat, rozjímat, kontemplovat. Platí to především pro ty, kdo evangelizují: mlčení a slovo jsou podstatné a integrující prvky církevní komunikace při novém zvěstování Krista soudobému světu, končí Svatý otec své poselství ke Světovému dni sdělovacích prostředků.