Papež varuje před hrozbou pro svobodu náboženství v USA

Papež Benedikt XVI. varoval biskupy USA, kteří přicestovali do Vatikánu, že „radikální sekularismus“ ohrožuje základní hodnoty americké kultury, a vyzval církev v Americe, včetně politiků a dalších laiků, aby veřejnosti vydávali „morální svědectví“ o zásadních sociálních problémech.

Papež 19. ledna hovořil o široké škále pastoračních otázek ke skupině amerických biskupů, kteří byli v Římě na své pravidelné návštěvě „ad limina“, jež zahrnovala setkání s papežem a vatikánskými úředníky.

**Nejprve papež hovořil o špatném stavu americké společnosti a řekl biskupům, že „silné nové kulturní proudy“ odnášejí z této země tradiční morální konsensus, který byl původně založen na náboženské víře a zároveň na etických principech odvozených z přirozeného práva.

Ať už se militantní sekularisté odvolávají na vědu nebo demokracii, snaží se církvi zabránit hlásat tyto „neměnné morální pravdy“, řekl papež. Taková hnutí nevyhnutelně vedou k rozšíření „redukcionistického a totalitního pojetí lidské osoby a povahy společnosti“.**

Papež popsal rozdíly mezi současným „pojetím svobody odděleným od morální pravdy“ a katolickým „racionálním pohledem“ na morálku, který je založen na přesvědčení, že „vesmír je obdařen vnitřní logikou přístupnou lidskému myšlení“. Pomocí „jazyka“ přirozeného práva by církev měla podporovat sociální spravedlnost tím, že bude „veřejně předkládat racionální argumenty“, řekl.

Vzhledem k nadcházejícímu volebnímu roku měla slova papeže Benedikta zřejmou souvislost s americkou politikou, zvláště když hovořil výslovně o hrozbách pro „tu nejdražší z amerických svobod, svobodu náboženského vyznání“.

Papež uvedl, že mu mnoho biskupů při návštěvě říkalo o „intenzivním úsilí“ namířeném proti „právu na výhradu svědomí... spolupracovat na velmi špatných praktikách“ ​​– což je zjevný odkaz na návrhy amerického ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb, proti nimž biskupové USA protestovali. Podle těchto návrhů by každé soukromé zdravotní pojištění pokrývalo chirurgickou sterilizaci a umělou kontrolu porodnosti.

V reakci na tyto hrozby papež Benedikt XVI. řekl, že církev potřebuje „angažované, pohotové a dobře formované katolické laiky“, kteří mají odvahu a schopnosti vyjádřit „křesťanský pohled na člověka a společnost“. Řekl, že vzdělávání katolických laiků má zásadní význam pro „novou evangelizaci“, iniciativu, kterou učinil prioritou svého pontifikátu.

Papež se také dotkl jedné z nejkontroverznějších oblastí ve vztahu mezi církví a státem v posledních letech, když hovořil o „osobní odpovědnosti katolických politiků nabízet veřejnosti svědectví o své víře, a to zejména s ohledem na velké morální otázky naší doby“, mezi které podle něj patří „úcta k Božímu daru života, ochrana lidské důstojnosti a prosazování autentických lidských práv“.

Papež nehovořil konkrétně o vztahu biskupů k takovým politikům, pouze vyzval biskupy, aby s nimi „udržovali kontakty“ a „pomáhali jim pochopit“ jejich povinnost podporovat katolické hodnoty.

Ačkoli papež uznal, že církev ve Spojených státech čelí „vážným problémům“, uzavřel svůj proslov vyjádřením naděje a poukázal na rostoucí zájem o „židovsko-křesťanské“ občanské hodnoty a na „novou generaci katolíků“, která, jak řekl, sehraje „rozhodující úlohu při obnově přítomnosti a svědectví církve v americké společnosti“.

Před zahájením proslovu pozdravil papeže washingtonský arcibiskup kardinál Donald W. Wuerl krátkou řečí, v níž připomněl návštěvu Svatého otce ve Spojených státech v roce 2008.

Papež oslovil biskupy z Washingtonu D. C., Marylandu, Delaware, Virginie, Západní Virginie, Panenských ostrovů a arcidiecéze pro armádu USA.