29.01.2012, CNS
Papež 19. ledna hovořil o široké škále pastoračních otázek ke skupině amerických biskupů, kteří byli v Římě na své pravidelné návštěvě „ad limina“, jež zahrnovala setkání s papežem a vatikánskými úředníky.
**Nejprve papež hovořil o špatném stavu americké společnosti a řekl biskupům, že „silné nové kulturní proudy“ odnášejí z této země tradiční morální konsensus, který byl původně založen na náboženské víře a zároveň na etických principech odvozených z přirozeného práva.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Papež popsal rozdíly mezi současným „pojetím svobody odděleným od morální pravdy“ a katolickým „racionálním pohledem“ na morálku, který je založen na přesvědčení, že „vesmír je obdařen vnitřní logikou přístupnou lidskému myšlení“. Pomocí „jazyka“ přirozeného práva by církev měla podporovat sociální spravedlnost tím, že bude „veřejně předkládat racionální argumenty“, řekl.
Vzhledem k nadcházejícímu volebnímu roku měla slova papeže Benedikta zřejmou souvislost s americkou politikou, zvláště když hovořil výslovně o hrozbách pro „tu nejdražší z amerických svobod, svobodu náboženského vyznání“.
Papež uvedl, že mu mnoho biskupů při návštěvě říkalo o „intenzivním úsilí“ namířeném proti „právu na výhradu svědomí... spolupracovat na velmi špatných praktikách“ – což je zjevný odkaz na návrhy amerického ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb, proti nimž biskupové USA protestovali. Podle těchto návrhů by každé soukromé zdravotní pojištění pokrývalo chirurgickou sterilizaci a umělou kontrolu porodnosti.
V reakci na tyto hrozby papež Benedikt XVI. řekl, že církev potřebuje „angažované, pohotové a dobře formované katolické laiky“, kteří mají odvahu a schopnosti vyjádřit „křesťanský pohled na člověka a společnost“. Řekl, že vzdělávání katolických laiků má zásadní význam pro „novou evangelizaci“, iniciativu, kterou učinil prioritou svého pontifikátu.
Papež se také dotkl jedné z nejkontroverznějších oblastí ve vztahu mezi církví a státem v posledních letech, když hovořil o „osobní odpovědnosti katolických politiků nabízet veřejnosti svědectví o své víře, a to zejména s ohledem na velké morální otázky naší doby“, mezi které podle něj patří „úcta k Božímu daru života, ochrana lidské důstojnosti a prosazování autentických lidských práv“.
Papež nehovořil konkrétně o vztahu biskupů k takovým politikům, pouze vyzval biskupy, aby s nimi „udržovali kontakty“ a „pomáhali jim pochopit“ jejich povinnost podporovat katolické hodnoty.
Ačkoli papež uznal, že církev ve Spojených státech čelí „vážným problémům“, uzavřel svůj proslov vyjádřením naděje a poukázal na rostoucí zájem o „židovsko-křesťanské“ občanské hodnoty a na „novou generaci katolíků“, která, jak řekl, sehraje „rozhodující úlohu při obnově přítomnosti a svědectví církve v americké společnosti“.
Před zahájením proslovu pozdravil papeže washingtonský arcibiskup kardinál Donald W. Wuerl krátkou řečí, v níž připomněl návštěvu Svatého otce ve Spojených státech v roce 2008.
Papež oslovil biskupy z Washingtonu D. C., Marylandu, Delaware, Virginie, Západní Virginie, Panenských ostrovů a arcidiecéze pro armádu USA.
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.