V Pákistánu ženy od malička vědí, že je muži smějí fyzicky trestat

30.01.2012, RadioVaticana.cz

V Pákistánu vědí ženy od nejútlejšího věku, že muži mají ve vztahu k nim právo užívat násilí, říká pákistánská řeholní sestra, která pracuje v centru sociální pomoci, financovaném papežskou nadací Kirche in Not. „Ženy se v Pákistánu považují za předměty,“ říká pákistánská řeholnice. „Pokud jim muž podá sklenici vody, aby se napily, napijí se. Pokud nepodá, zemřou žízní.“** Řeholnice, která se v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas z důvodů vlastní bezpečnosti rozhodla zůstat v anonymitě, hovoří o své práci, která spočívá právě v poskytování pomoci těm ženám, které se stávají oběťmi násilí, jež v porovnání s Evropou dosahuje netušených rozměrů. Např. za znásilnění nese vinu vždycky žena, která je poté vyobcována nejen širší společností, ale i vlastní rodinou. Sňatky žen z donucení jsou v Pákistánu běžné. Obrana prakticky nemožná. Pákistánská řeholnice k tomu říká:

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

„Pracuji se ženami v Pákistánu, které potřebují právní pomoc a nacházejí se v nejrůznějších problémech. Většinou jsou to křesťanky, které byly uneseny, ale pomáháme každému, kdo pomoc potřebuje. Buď se jedná o ženy zbité svými manžely nebo vystavované domácímu násilí. Pokud jde o znásilněné ženy, je situace nejvíce smutná. Takové ženy a nezřídka jsou to vlastně ještě děti, totiž nemají budoucnost. Nemají šanci se vdát. Žádná rodina takovou dívku za snachu nepřijme. V naší společnosti je to velké tabu. Postižená děvčata se proto většinou nemohou svěřit ani vlastní matce. Pokud by znásilněná žena chtěla dovést věc k soudu, uslyší ze strany viníka výhrůžku, že ji v takovém případě obžaluje za blasfémii. A proti tomu prakticky není žádná obrana. Zákon o rouhání je totiž jakousi zbraní, která může být kdykoli použita. Ne všichni muslimové to takto chápou, ale pro křesťany to v každém případě znamená, aby pro jistotu na veřejnosti vůbec nemluvili. Jsme-li tedy mimo svůj dům, skoro nemluvíme, protože by to někdo mohl obrátit proti nám. Svoboda však neexistuje pro žádnou menšinu. Katolická církev je však přesto aktivní. Kromě jiného poučujeme také ženy o lidských právech, o ženské důstojnosti. Církev poskytuje útočiště ženám, které byly zbity nebo trpí jiným druhem útisku. Neposkytuje však jenom bezprostřední pomoc, ale usiluje také o nápravu věcí.“

Další články

Moc lásky

01.10.2026, RC Monitor 18/2026

Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.

Proměny šatníku posledních desetiletí a svatební standard: Jdeš na svatbu?

25.09.2026, RC Monitor 17/2026

Když jsem jako mladý muž začal pracovat v top managementu strojírenské firmy, bylo to po stránce oblékání relativně náročné. Firemní dress code vyžadoval od odborného ředitele nosit denně styl business, tj. světlou košili, vázanku, sako, společenskou obuv. Myslím, že někdy kolem roku 2010 nastal zlom – na konferencích a jiných byznysových setkáních muži sundali kravaty, nastoupil business casual. V letech před covidem potom přišel smart casual – najednou se dalo na konferenci přijít v džínách a ležérním saku, a bylo to výrazně pohodlnější. V posledních letech navíc zčásti vymizely i společenské boty, stačí značkové tenisky, zpravidla ty s bílým okrajem. Nestranný nadnárodní pozorovatel by to snad nazval amerikanizací. Výjimkou jistě trvale zůstávají některé byznys sektory, kde dojem souvisí s důvěryhodností, na prvním místě uveďme advokátní kanceláře.

V jednoho Boha věřiti budeš

23.09.2026, RC Monitor 17/2026

Bůh se člověku zjevil jako transcendentní a osobní Bůh, což znamená, že přesahuje člověka ve všem a zároveň s ním touží mít osobitý a jedinečný vztah.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.