O stavbách a budování minulého týdne

06.02.2012, RC


V úvodu minulého týdne nás média informovala, že v Londýně se chystá stavba chrámu ateismu. Podle plánovaného návrhu má sloužit jako oslova člověka a víry v sebe sama. Budova má být odrazem pomíjivosti lidského života na zemi. Stavět velkolepé a zároveň v jistém ohledu neimpozantní dílo připadá některým jako vyhazování peněz, a proto není vůbec jisté, zda bude projekt finančně podpořen.

Ale pojďme se raději podívat, jak si katolická církev v Česku počínala ve „stavbě“ dalšího týdne.

Zprávy kolem církevních restitucí jsou nadále v pohybu. Na kardinála Dominika Duku jsou vystavována četná trestní oznámení. V pátek v Poslanecké sněmovně se uskutečnila schůze o církevních restitucích. Jednání skončilo bez výsledků. Ministryně kultury Alena Hanáková z TOP 09 uvedla, „že církve zřejmě nebudou žádat vydání majetku v celém rozsahu, se kterým předloha počítá“. Předseda poslanců ČSSD Jeroným Tejc se vzápětí neúspěšně pokusil projednávání předlohy odložit do dubna, aby mohl být koaliční návrh projednán s opozicí. Komunisté pak navrhli rovnou zamítnutí předlohy, Miroslav Grebeníček v projevu mluvil o majetkuchtivosti církve a potřebě jejího pokání - tato řeč velmi pobouřila koaliční poslance. Jednání nakonec skončilo ve 14 hodin bez výsledku, církevní restituce bude sněmovna řešit i příští týden. (zdroj ČT 24)

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

K tématu bychom rádi připojili prohlášení rektora Univerzity Karlovy Prof. Václava Hampla, které vydal ve stejný den, tedy v pátek 3. února: „Tento týden jsem byl seznámen se skutečností, že někteří politici v rámci diskuse o návrhu zákona o církevních restitucích začali argumentovat údajnou právní expertizou Univerzity Karlovy v Praze, která by měla dovozovat, že navrácení majetku církvím by ve skutečnosti nebylo restitucí, tj. navrácením neoprávněně odebraného majetku původnímu majiteli. … V této souvislosti konstatuji, že Vědecká rada UK žádný materiál týkající se problematiky navracení církevního majetku nikdy neprojednala.“ (zdroj tisk.cirkev.cz)

Asi mnohý občan České republiky tzv. na vlastní kůži zakoušel nepříjemnost mrazivého počasí. Mnohé charitní budovy v republice proto rozšířily služby na pomoc lidem bez domova.

V ohlédnutí za uplynulým týdnem jsme se chtěli mj. více zaměřit na kulturní zprávy, které bývají mnohdy upozaděny:

Město Olomouc vydalo knižního průvodce a leták s informacemi o duchovních památkách tohoto města. A samozřejmě průvodce zve návštěvníky převážně do kostelů. Duchovní památky musí být pod dohledem jisté péče a ne vždy je situace růžová.

Situaci s neopravenou křížovou cestou v Násedlovicích na Slovácku vyřešili náhradní křížovou cestou, kterou namalují místní děti. Oprava stávající potrvá měsíce. „Nějakou takovou aktivitu jsme museli hledat, abychom dostáli požadavkům dotačního programu Leader,“ uvedl Josef Pohanka, duchovní správce farnosti v Žarošicích, která má na starosti i farnost v Násedlovicích. Na opravu křížové cesty ale ještě chybí přidělení dotace z Evropské unie.

Další zajímavou zprávou z oblasti kultury byla informace, že režisér Petr Nikolaev chystá historický velkofilm o bratrech Cyrilu a Metodějovi. Film by měl mít premiéru v příštím roce 2013, kdy si budeme připomínat výročí příchodu věrozvěstů ze Soluně na Moravu. Režisér se nechal inspirovat filmy Františka Vláčila. „Vznikne také pětidílný cyklus v duchu BBC o bratřích ze Soluně. Ten by měl kombinovat dobrodružný a dokumentární žánr, tzv. dokudrama, a oba projekty přijdou na 60 milionů korun. Spolupracovat na tomto projektu budou společně církve s Akademií věd, historiky a archeology. Kardinál Dominik Duka se spolu s vladykou Kryštofem z pravoslavné církve shodli na tom, že je to příležitost znovu si uvědomit, co mají vlastně církve společného.“ (zdroj ČT1)

O víkendu byl pro veřejnost opět otevřen hrad Karlštejn. Opravovány byly Mariánské věže, kde budou v únoru ještě dokončovány elektrofikační práce. Turisté zato mohou zavítat do kostela Nanebevzetí Panny Marie, kde jsou k vidění původní gotické fresky z 15. století.

Během nešpor v neděli 5. února v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha byli uvedeni noví kanovníci do Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. Jsou jimi probošt Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána a týnský farář P. Vladimír Kelnar a sekretář pražského arcibiskupa P. Tomáš Roule.



Další články



Praktický průvodce k vytvoření rytmu modlitby: Pozvánka k životu, jehož středem je Bůh

15.07.2026, Spiritual Direction

Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

Papež Lev XIV.: Lékař by nikdy neměl rozhodovat o životě nenarozeného dítěte

10.07.2026, ACI Prensa

Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.