08.02.2012, ACI Prensa
„Když se podíváme na historii zasvěceného života, zjistíme, že všechny reformy, k nimž došlo v průběhu staletí, měly společný trend – od nejméně náročného k nejnáročnějšímu. Tato tendence se však změnila v posledních padesáti letech, kdy reformy měly sestupný trend uvolňování disciplíny, nedůslednosti v dodržování slibů a postupného zesvětšťování,“ upozornil Prada.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Napsal, že je to „zjevné ve zdánlivě podružných aspektech, jako je nenošení hábitu, který býval znamením svobody církve nezávislé na módě a zvycích okolního světa“.
Varoval však, že „podružné změny nevyhnutelně končí změnou podstaty a nakonec naruší tento základ ,trvalé pravdy a nepřemožitelné stability´ (jak tuto podstatu označil Pavel VI.), na němž spočívá zasvěcený život“.
V této souvislosti se zmínil o dopise, ve kterém mu marianista José María Salaverri vyčetl, že napsal článek, „v němž jsem jen velmi stručně popsal, jakou zkázu tato sekularizace způsobuje v zasvěceném životě“.
Prada je vděčný za věrnost P. Salaverriho, který „je více než 65 let svědkem neustálé Boží přítomnosti“, ale upozorňuje, že v případě marianistů „se skutečně muselo něco závažného stát“, protože v roce 1959 měli 3110 kněží, ale jejich počet poklesl na 1320 (stav z roku 2010) a „jejich průměrný věk je nyní podstatně vyšší“.
„Dobře víme, že kvantita není synonymem kvality, ale nesmíme zapomínat, že zážitek ideálu – a především ideálu života v komunitě – může vést k dokonalosti, pokud existuje mnoho těch, kdo se k takovému životu zavážou,“ uvedl.
Spisovatel uznal význam díla zasvěcených osob, ale podotkl: „Tato vděčnost nám nebrání poukázat na to, co považujeme za nešvary v zasvěceném životě; a největším z nich je sekularizace čili přizpůsobování se světu, jehož názory a pozice jsou přebírány ze zoufalství nad tím, že svět nemůžeme získat vlastními názory a ze svých pozic.“
10.08.2026, global catholic
Kdysi se fámy šířily pomalu. Někdo se o něčem zmínil po mši, v práci nebo u večeře, a pokud to bylo dostatečně pikantní, možná se to do konce týdne doneslo k několika lidem. Dnes stačí jediný příspěvek. Jedno video. Jeden popisek napsaný dostatečně přesvědčivě, aby zněl jako pravdivý. A najednou tisíce lidí mluví o někom, koho v životě nepotkaly, jako by znaly každý detail z jeho soukromí.
06.08.2026, RC Monitor 14/2026
Každý člověk má schopnost v sobě vnímat touhu po nekonečnu. Po dokonalé lásce, po plnosti, po štěstí. To nám dokládá, že jsme stvořeni pro něco, co naši existenci tady na zemi přesahuje. Je obecně lidskou zkušeností, že nás materiální ani jiná dobra, kterých můžeme dosahovat zde na zemi, nenaplní. Vždy budeme toužit po něčem větším. Navíc, pozorujeme tento svět a to, co nás obklopuje a co jsme, a ptáme se: odkud to všechno pochází, kdo za tím je, kam nás to vede? A to všechno ukazuje na Boha.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.