22.02.2012, CNA
„Kostel nevypadá jako místo pro bohoslužbu. Má na sobě masku. Je v přestrojení. A my mu chceme tuto masku sundat,“ řekl mezinárodní katolické charitativní organizaci Pomoc církvi v nouzi P. Grzegorz Romanowicz, provinciál kapucínů na Ukrajině.
„Mnozí lidé dodnes při pohledu zvenčí nepoznají, že se jedná o budovu kostela.“
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Od roku 1949 kostel fungoval jako knihovna, boxerská hala a kancelář. Sovětské úřady nechaly v roce 1949 udělat fasádu, která zcela zakryla původní budovu. Fasáda bude odstraněna koncem února.
P. Romanowicz řekl, že kostel byl původně zabaven, aby sloužil jako „pomník komunismu“. A fasáda měla představovat symbolický „roubík nasazený církvi“, která byla násilím umlčena.
„Nyní se snažíme vrátit tomuto kostelu jeho původní identitu.“
Katolická církev podala žádost o navrácení tohoto kostela poté, co vláda v roce 1988 přislíbila vrátit všechen církevní majetek, který byl zabaven. Tehdejší vlastník budovy, Dugsburry Inc., napadl rozhodnutí, že katolická církev je právoplatným vlastníkem kostela.
Spor měl i násilnou podobu, když ochranka fyzicky napadla věřící, včetně starších žen, které pokojně demonstrovaly za navrácení budovy církvi.
Vlekoucí se spor měl za následek chátrání budovy. Byla odstraněna střecha, a 130 let staré fresky byly vydány napospas živlům. Velké škody také způsobil úmyslně založený požár v roce 2006. Nemovitost byla právně uznána za církevní vlastnictví v roce 2009, ale další byrokratické problémy stále bránily opravám.
Organizace Pomoc církvi v nouzi poskytla grant ve výši zhruba 185 000 dolarů na opravu kostela. Představitelé této charitativní organizace jsou přesvědčeni, že tato budova je důležitá pro pastorační práci v oblasti.
Dněpropetrovsk je třetí největší město na Ukrajině. Nachází se v katolické diecézi Charkov a Záporoží. V diecézi žije asi 60 000 katolíků, kteří tvoří tři procenta obyvatel.
10.08.2026, global catholic
Kdysi se fámy šířily pomalu. Někdo se o něčem zmínil po mši, v práci nebo u večeře, a pokud to bylo dostatečně pikantní, možná se to do konce týdne doneslo k několika lidem. Dnes stačí jediný příspěvek. Jedno video. Jeden popisek napsaný dostatečně přesvědčivě, aby zněl jako pravdivý. A najednou tisíce lidí mluví o někom, koho v životě nepotkaly, jako by znaly každý detail z jeho soukromí.
06.08.2026, RC Monitor 14/2026
Každý člověk má schopnost v sobě vnímat touhu po nekonečnu. Po dokonalé lásce, po plnosti, po štěstí. To nám dokládá, že jsme stvořeni pro něco, co naši existenci tady na zemi přesahuje. Je obecně lidskou zkušeností, že nás materiální ani jiná dobra, kterých můžeme dosahovat zde na zemi, nenaplní. Vždy budeme toužit po něčem větším. Navíc, pozorujeme tento svět a to, co nás obklopuje a co jsme, a ptáme se: odkud to všechno pochází, kdo za tím je, kam nás to vede? A to všechno ukazuje na Boha.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.