23.02.2012, Jesuit.cz
Jelikož tato osobnost není u nás příliš známa, neuškodí se v krátkosti s jeho barvitým a dobrodružným životem seznámit. Jacques Berthieu (1838-1896) se narodil do rodiny rolníků na farmě Monlogis, ležící blízko Polminhacu ve Francouzském středohoří. V mládí se na farmě věnoval hlavně manuální práci, ale našel si čas i na studium a rozhodl se nastoupit do semináře v diecézi Sain-Flour. Po jeho absolvování byl 21. května 1864 vysvěcen na kněze. Celých devět let sloužil jako diecézní kněz, než se v něm začalo ozývat volání po stále intenzivnějším náboženském životě. Ve svých pětatřiceti letech se rozhodl na toto volání přitakat a na podzim 1873 vstoupil do jezuitského noviciátu.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
V té době se na Madagaskaru rozhořely dva válečné konflikty mezi imerinskou říší, jež ovládala v podstatě celý Madagaskar, a dobyvateli z Francie. Tyto konflikty rozhodně velice znesnadňovaly působení horlivého jezuity, nicméně i přesto se mu v letech 1886 až 1895 podařilo vybudovat přes deset dalších misijních stanic.
V roce 1895 vypuklo na ostrově povstání Merinů, jenž bylo odpovědí na francouzskou okupaci a bylo vedeno proti všem cizincům bez rozdílu. To nakonec bylo sice potlačeno, ale mezitím se po ostrově rychle šířilo a zanedlouho dorazilo i do regionu Andainarivo, kde v té době působil i Jacques Berthieu. Tak se 25. května nepokoje přiblížily natolik, že byla nařízena evakuace celé oblasti. Ačkoli měl Berthieu možnost jakožto cizinec rychle odjet do bezpečí, přesto se rozhodl s domorodými obyvateli zůstat.
Nakonec mu bylo 6. června doporučeno, aby se snažil odvést své lidi do hlavního města Tananarive. Tam však už bohužel nestačil dorazit. Brzy poté, co vyrazil na cestu, ho totiž povstalci dohnali a zajali. Strhali z něj oblečení, bili ho a nechali ho takto jít ve studeném dešti až na místo, kde sídlil vůdce rebelů. Zde dostal velkorysou nabídku, že bude jeho život ušetřen a díky svému vzdělání se stane poradcem povstalců. To vše ale pod podmínkou, že se vzdá své víry. Na to Berthieu odvětil, že tato nabídka je pro něj nepřijatelná a než by opustil svou víru, raději zemře. Brzy nato byl usmrcen střelnou ranou do hlavy a jeho tělo vhozeno do řeky.
Roku 1916 byla poprvé otevřena otázka jeho kanonizace. Za pár desítek let byl roku 1964 tehdejším papežem Pavlem VI. prohlášen za mučedníka a poté následujícího roku blahořečen. Kanonizační ceremonie se bude konat 21. října tohoto roku.
15.07.2026, Spiritual Direction
Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
10.07.2026, ACI Prensa
Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.