05.03.2012, tisk.cirkev.cz
Fórum mládeže nebylo parlamentem, kde jedni stáli proti druhým, kde se bezohledně lobbovalo za vlastní postoje a názory. Jednalo se o dny pozorného naslouchání: biskupové (7) i pozorovatelé (30) mladým (85 ze 40 subjektů), mladí zase biskupům. Jednalo se o uskutečněnou synodalitu, o prožitek církve shromážděné ve večeřadle kolem Marie, o soustředění se v modlitbě a v otevřenosti k působení Ducha svatého.
Fórum naplňovalo slova Benedikta XVI.: „Prvořadou povinností celé společnosti při utváření spravedlivé a mírové budoucnosti je být pozorní vůči světu mladých, umět mu naslouchat a přisuzovat mu důležitost“ (Poselství k oslavě dne míru 1. 1. 2012).
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Prožívat tak intenzivní společenství je povzbudivé, ale i zavazující. Slova mladých lidí vedou k zamyšlení a nedovolují zůstat lhostejnými.
Podle mého názoru lze za vším, co mladí lidé řekli a napsali, objevit nadějné tendence, které v sobě nese nová generace. Před ty, kdo je doprovází, staví závažné výzvy.
Z diskusí o svátosti biřmování vyplývá obecnější zjištění. Mladí lidé cítí, že je jim poskytována nedostatečná výchova. Volají po integrální formaci, která by se dotkla celé lidské bytosti. Volají po tom, aby jim byla předávána podstata víry takovým způsobem, aby jim to pomáhalo nalézat její porozumění a aby si víru uměli obhájit sami před sebou i před druhými. Touží po uvádění do modlitby. Pochopitelně očekávají, že jim bude poskytnuta možnost víru prožívat a sdílet uprostřed konkrétního společenství.
Zjištění, že z účastníků, vesměs ve věku vysokoškoláků, měl málokdo představu o tom, co se ukrývá pod termínem sociální nauka církve, vede k zamyšlení nad obsahem kázání, katechezí a pastoračních programů.
V závěrech se pro někoho překvapivě objevila žádost o zřízení gynekologické ordinace podporované biskupstvím, která by pracovala v souladu s učením katolické církve. Za tímto bodem se ve skutečnosti ukrývá velké množství otázek, na které ne vždy nachází mladí lidé uspokojivé odpovědi. Lidská láska, sexualita a rodičovství patří v době mládí k aktuálním tématům. Jak si poradit s učením církve, když jsou většinové názory lákavé a těžko se vyvracejí? Mladí lidé potřebují znát nejen morální normu, které církev učí, ale požadují, aby jim byla vysvětlena. Aby ji mohli přijmout, potřebují, aby se jim stala uchopitelnou. Kromě toho požadují, aby jim církev zprostředkovala odborné rady, jak naplňovat vysoké ideály o manželství a rodině. Jejich oprávněný požadavek by církev neměla přeslechnout.
Mladí delegáti pocházející z nejrůznějších prostředí také jasně ukázali, že od těch, kdo je doprovází, vyžadují osobní vztahy, trpělivé vedení, stálou motivaci, porozumění, ale i odvahu, aby byli přizváni ke spoluodpovědnosti.
Delegáti také přítomné přesvědčili, že existuje mnoho mladých, kteří si váží církve. Zároveň se projevilo, že jsou oprávněně na své vychovatele nároční a vyžadují kvalitu. Buďme za to vděčni a snažme se je nezklamat. Zanedlouho bude naše církev taková, jak kvalitně formovaní budou dnešní mladí lidé.
P. ThDr. Jan Balík
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.