Lidé reptali i proti Desateru

Pastýřský dopis churského biskupa k postní době se postaral o značný mediální rozruch ještě před svou četbou ve farnostech o třetí postní neděli (11. 3. 2012). Mons. Vitus Huonder se v něm totiž dotknul citlivého tématu – pastorace rozvedených katolíků, žijících v druhém, civilním svazku, kteří nesmí přistupovat ke svátostem. Biskup nezná slitování a praktikuje vůči rozvedeným politiku apartheidu, útočil švýcarský tisk. Neřekl jsem nic nového, hájil se** Mons. Huonder, pro list Sonntagszeitung (11. 3. 2012) – chtěl jsem lidem pomoci a přivést je zpět k víře. Jednoduše předkládám učení církve, které je nadčasově platné. Již proti Desateru lidé reptali, pokračuje biskup. Ve Švýcarsku existuje nesmírný tlak ohledně uplatnění běžných společenských norem také na katolickou církev. Církev však následuje Ježíšovy pokyny již dva ticíce let – pokud by se orientovala podle společenských trendů, již by nebyla římsko-katolická, nýbrž relativně-katolická, uzavírá churský biskup rozhovor se švýcarským deníkem.

Co však je obsahem pastýřského listu, který vzbudil takové pobouření? „Manželství ať je u všech v úctě ...“ (Žid 13,4), zahajuje švýcarský pastýř citací z listu Židům a poukazuje na hodnotu, kterou církev od prvopočátku manželství přisuzovala. Zároveň však tento úryvek odkazuje k problémům, které se musely vyskytovat, nebylo-li manželství všemi respektováno. Mons. Huonder poté uvádí množství starozákonních odkazů, počínaje Desaterem, které rovněž reflektují Boží starost o manželství, které musí být uznáno, pěstováno, uchováno a chráněno jako výjimečné dobro.

Biskup poté referuje o pozitivní zkušenosti, kterou byl diecézní Den rodin, zorganizovaný poprvé loňského roku a svědčící o možnosti harmonických vztahů. Toto zjištění je o mnoho důležitější, zvážíme-li statistické údaje, podle kterých se ve Švýcarsku rozvádí polovina manželství, píše dále Mons. Huonder. Neznačí však tyto statistiky nedostatečnou duchovní a duševní zralost párů, vstupujících do manželství, a chybějící uvědomění si dosahu manželského slibu? – dotazuje se biskup. Z rozhovorů při anulacích manželství vyplývá, že poučení o nerozlučitelnosti svazku bylo při vstupu do něj nedostatečné či nebyly dodrženy dané liturgické formulace, např. „dokud nás smrt nerozdělí“, píše doslova biskup švýcarské diecéze Chur.

Mons. Huonder vyzývá k citlivé pastorační péči o farníky, žijící v druhém manželství (Sacramentum caritatis, 29) a uvádí dlouhý seznam literatury k dané problematice. Rovněž poukazuje na existenci církevních společenství, která se věnují doprovázení rozvedených. Tyto skupiny vznikly v posledních desetiletích v různých částech Švýcarska a vedou je kněží.