01.04.2012, sydneycatholic.org
Výzkum se zaměří na způsoby, jak mohou být bezpečně vytvářeny dospělé kmenové buňky a jak podpořit jejich vlastnosti, které pomáhají potlačit reakce na cizí tkáně nebo jejich odmítnutí při transplantaci či podobných úkonech.**
Profesor Rasko je vedoucím oddělení buněčné a molekulární terapie v RPA a mezinárodně uznávaným odborníkem v klinické terapii kmenových buněk a výzkumu krve. Vede také program genového a buněčného léčebného programu v Centenary Institute na univerzitě v Sydney.
Dr. Janet Macphersonová je také známou odbornicí v oblasti výzkumu kmenových buněk a na oddělení buněčné a molekulární terapie u RPA pracuje od roku 2010.
Při srdečném blahopřání profesoru Raskovi a dr. Macphersonové k udělení grantu za rok 2011 kardinál Pell řekl: „Jejich projekt, v němž hledají způsob, jak využívat dospělé kmenové buňky, by mohl způsobit převrat v dosavadní léčbě celé řady nemocí a ukazuje některé z úžasných cest, které dospělé kmenové buňky otevírají a po nichž by se mohl ubírat výzkum a doufejme, že i léčba.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Dospělé kmenové buňky získávané z kostní dřeně, známé jako mezenchymové stromální buňky, jsou schopny vytvářet pojivové tkáně, jako jsou kosti a chrupavky, a podporují tvorbu krve a lymfatických buněk. Mezenchymové stromální buňky mají též imunomodulační vlastnosti, které, jak říká dr. Macphersonová, mají velký význam při potlačování reakce na cizí tkáně při transplantaci orgánů, kostní dřeně a podobných zákrocích.
V současné době, navzdory skvělým příslibům léčebného využití mezenchymových stromálních buněk, je největším omezením jejich pomalé rozmnožování a obtíže spojené s dodávkou jejich dostatečného počtu pro použití při léčebných postupech, vysvětluje dr. Bernadette Tobinová, ředitelka Plunkettova střediska pro etiku při nemocnici Sv. Vincenta v Darlinghurstu a předsedkyně nezávislé poroty složené z předních badatelů, vědců a zdravotnických odborníků, kteří vybírají vítěznou žádost o grant.
Dr. Macphersonová a profesor Rasko doufají, že jejich výzkum poskytne určitá řešení, která odstraní výše zmíněná omezení.
„Doufáme, že díky tomuto grantu náš výzkum povede ke klinickým pokusům a terapeutické léčbě pacientů,“ řekl profesor Rasko.
„Víme, že lidé čekají na řešení a léčbu, a to je náš cíl.“
Mezi hlavní typy kmenových buněk v kostní dřeni patří hematopoetické kmenové buňky, které jsou krvetvornými kmenovými buňkami, a mezenchymové stromální buňky, které tvoří pojivové tkáně, šlachy, chrupavky a kosti. Tým profesora Raska již ukázal, že krvetvorné buňky příznivě reagují na pěstování na elastickém lůžku či „nanomatraci“. Profesor Rasko a dr. Macphersonová nyní plánují otestovat potenciál „nanomatrací“ a doufají, že se jim podaří vytvořit nejen bezpečný, levný a efektivní způsob tvorby mezenchymových kmenových buněk, ale také najít způsoby, jak udržet tyto buňky v podmínkách co nejbližších jejich přirozenému životnímu prostředí.
Pokud se jejich výzkum osvědčí, mohl by mít dalekosáhlé důsledky a zlepšit léčbu celé řady onemocnění, včetně mnoha forem rakoviny, chorob postihujících klouby, kosti, srdce a imunitní systém, vytvořit prevenci odmítnutí transplantovaných orgánů nebo kožních štěpů imunitním systémem a podpořit přirozenou regeneraci.
Arcibiskupství Sydney v uplynulých osmi letech udělilo čtyři granty předním australským vědcům na podporu jejich studia dospělých kmenových buněk a jejich využití v léčbě chronických onemocnění.
Kardinál Pell uvedl, že počet a kvalita žádostí o grant v roce 2011 a celosvětový odklon od práce s embryonálními kmenovými buňkami ukazuje, že správná etika není na překážku dobré vědě.
Kardinál řekl: „Výzkum dospělých kmenových buněk nabízí uzdravení a naději, aniž by byl ničen lidský život a bez všech ostatních problémů, které vyvolává výzkum embryonálních kmenových buněk. Je také velmi dobré, že můžeme podpořit vítěze, jak na poli etickém, tak i vědeckém.“
05.06.2026, RC Monitor 9/2026
Začněme pěkně od Adama. Bůh nestvořil člověka jako samotáře, ale jako tvora vstupujícího do vztahu. Vztah k Bohu a vztah k druhým lidem nejsou něčím navíc, kratochvílí či nadstavbou, ale právě v nich se odehrává drama lidského života. Čemu a jak mám věřit? Jak se mám zachovat k druhým?
03.06.2026, RC Monitor 10/2026
Známá katechetická anekdotická otázka zní: „Proč při nedělní mši sv. následuje po kázání krédo?“ Odpověď říká: „Abychom vyznali víru, kterou jsme během homilie ztratili.“ Církev nicméně zařadila do slavnostní mešní liturgie toto společné vyznání víry z hlubších důvodů.
01.06.2026, RC Monitor 10/2026
Náš Pán dává příklad otcům diecézí, farností a rodin. Letošní Velikonoce byly prvními s naším novým papežem Lvem XIV. Velmi mě proto zajímalo, jak je papež pojme. Zvláště mne zajímala liturgie Zeleného čtvrtku. Zaujalo mne, že papež Lev umyl nohy dvanácti kněžím své diecéze. Jedenáct z nich byli novokněží, které loni vysvětil, dvanáctým byl spirituál budoucích kněží v Pontifikálním římském semináři.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.