04.05.2012, Asia News
Nejméně 40 tisíc lidí přišlo a připojilo se k modlitbě vedené patriarchou v moskevské katedrále Krista Spasitele** - ve stejném chrámu, kde koncem února skupina Pussy Riot zazpívala svou „punkovou modlitbu“, v níž odsuzovala těsné vztahy mezi patriarchátem a nově zvoleným prezidentem Vladimirem Putinem. Na tři členky skupiny byla za toto gesto uvalena vazba na základě obvinění z „chuligánství“. Incident vyvolal vášnivou debatu o roli církve v politice a Kirill byl vystaven tvrdé kritice. „Stali jsme se terčem útoku protiruských sil,“ řekla hlava ruské pravoslavné církve před davem kněží a věřících. „Hrozí nebezpečí, že rouhání a vysmívání se náboženství bude prezentováno jako legitimní projev lidské svobody, která musí být v moderní společnosti chráněna,“ dodal patriarcha.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Mediální a internetová kritika Kirilla zesílila poté, co otevřeně podpořil třetí nominaci Vladimira Putina na šéfa Kremlu. Náboženský vůdce nazval dvanáctiletou vládu tohoto politika a bývalého agenta KGB v čele Ruska „Božím zázrakem“, ale krátce nato se pustil do kritiky Pussy Riot a požadoval jejich exemplární potrestání. 20. dubna moskevský soud rozhodl, že tři dívky, které jsou od března ve vazbě, zůstanou za mřížemi nejméně do 24. června, aby policie mohla dokončit vyšetřování. Ve skutečnosti se jedná o případ věznění bez rozsudku, poznamenávají bojovníci za lidská práva, kteří poukazují na to, že těmto třem ženám hrozí až sedm let vězení.
Podle mnoha věřících „punková modlitba“ nebyla nic jiného než počátek řady „vandalských činů“ namířených proti pravoslavné církvi. Některá ruská média popisovala Kirillův život v přepychu a jeho privilegia, která ho vedla k tomu, aby uspořádal den modliteb. „Důvodem této nenávisti - říká studentka teologie z Pjatigorska Anastasia Pavljuchova - je to, že církev nyní podporuje stát explicitněji, a tyto útoky jsou tudíž nepřímo mířeny na státní orgány.“ Agentura Reuters uvedla, že 6. března muž se sekyrou zničil ikony ve městě Velikij Ustjug, severovýchodně od Moskvy. O dva týdny později útočník vyzbrojený nožem zaútočil na kněze u oltáře v kostele ve městě Nevinnomyssk v jihovýchodní části země.
„Přišla jsem, protože hrozí nebezpečí, že se Rusko vrátí ke své minulosti bez Boha,“ řekla pětačtyřicetiletá právnička Olga Golubeva, která se připojila k průvodu a modlitbě pod Kirillovým vedením. Podle patriarchátu se této akce účastnilo 50 000 lidí, podle ministerstva vnitra 65 000 a podle mezinárodního tisku 40 000. Další podobné akce s tisíci účastníků se konaly v Jaroslavli, Krasnodaru a Petrohradu.
„Církev potřebuje takovéto akce, aby dokázala, že má více příznivců než odpůrců,“ říká Alexej Makarkin, analytik Centra pro politické technologie v Moskvě, „ale také aby posílila podporu duchovních a věřících. V samotné církvi,“ dodává, „se liší názory na to, co bylo horší: představení Pussy Riot, nebo reakce patriarchátu, skandál či požadavek trestu pro dívky.“
25.08.2026, RC Monitor 15/2026
Na konci června se pražská farnost Čakovice dozvěděla, že její dosavadní duchovní správce má být vystřídán. Samotná změna faráře není v životě církve ničím neobvyklým. Neobvyklá byla reakce části farníků. Ti se obrátili na pražské arcibiskupství s žádostí, aby zamýšlené jmenování přehodnotilo, protože novým duchovním správcem se měl stát P. Jan Balík. Obávali se, že jeho spojení s kauzou bývalého ředitele arcibiskupství Antonína Jurigy poškodí důvěryhodnost farnosti a naruší život místního společenství. Arcibiskupství jejich podněty vyslechlo a do Čakovic byl ustanoven jiný kněz.
24.08.2026, Crux Now
Podle nové zprávy izraelské organizace monitorující dodržování práv, která pracuje s údaji za první polovinu roku 2026, se počet útoků proti křesťanům v Izraeli téměř zdvojnásobil. Izraelské centrum pro údaje o náboženské svobodě (Religious Freedom Data Centre – RFDC) a jeho kontaktní linka pro hlášení případů obtěžování křesťanů uvedly, že mezi dubnem a červnem letošního roku došlo v Izraeli nebo na územích okupovaných Izraelem k 83 útokům proti křesťanům, zatímco v prvním čtvrtletí jich bylo 44. Většina útoků se odehrála v Jeruzalémě a zahrnovala 46 případů plivání, čtyři fyzická napadení a osm slovních útoků.
17.08.2026, Rome Reports
Křesťané zůstávají nejpronásledovanějším náboženským společenstvím na světě. Podle organizace Open Doors čelilo v roce 2025 pronásledování nebo diskriminaci kvůli své víře 388 milionů křesťanů, tedy přibližně každý sedmý křesťan na světě. Některé údaje však odhalují ještě znepokojivější skutečnost.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.