Papež schválil dekret o mučednictví 14 pražských mučedníků z roku 1611

12.05.2012, RadioVaticana.cz


Benedikt XVI. schválil dekret Kongregace pro blahořečení a svatořečení o mučednictví 14 pražských mučedníků od Panny Marie Sněžné. Jde o Bedřicha Bachsteina a dalších 13 bratří, kteří byli bestiálním způsobem pobiti z nenávisti k víře pražskou spodinou 15. února roku 1611. Pražští mučedníci byli bratři františkáni, kteří roku 1604 obsadili trosky kláštera u Panny Marie Sněžné a začali ho renovovat. Pocházeli z různých evropských národů - Itálie, Německa, Španělska, Holandska a dalších, prožili však již nějaký čas na našem území – přišli do Prahy z Brna a Olomouce – a ovládali téměř všichni češtinu. Za doby vpádu pasovských vojsk do Čech roku 1611 byli nařčeni z kolaborace s katolickým vojskem, na masopustní úterý 15. února 1611 do jejich kláštera vtrhla pražská lůza a bratry bez milosti pobila.** Jejich těla zůstala několik dní pohozena na svých místech, až v sobotu byli pohřbeni v křížové chodbě kláštera a později v kapli sv. Michala. Již krátce po jejich smrti začala být jejich památka pravidelně slavena různými pobožnostmi. První kroky k jejich blahořečení byly učiněny již v 17. století. Proces blahořečení byl znovu zahájen v 30. letech 20. století, na 40 let byl přerušen komunistickým režimem a obnoven byl až po roce 1989. Po vydání tohoto dekretu již nic nestojí v cestě jejich blahořečení. Datum beatifikace však prozatím není stanoveno.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Papež kromě toho schválil další 3 dekrety o mučednictví. Jeden se týká italského laika, Odoarda Focheriniho, který vydal svědectví víře roku 1944 v Německu. Zbývající dekrety o mučednictví se týkají pronásledování církve ve Španělsku před druhou světovou válkou. Jde o dva dominikánské kněze, 19 řeholníků z Kongregace Synů Svaté Rodiny Ježíše, Marie a Josefa a jednoho laika, zabitých in odium fidei na různých místech Španělska v roce 1936 a 1937.

Kongregace pro blahořečení vydala také dva dekrety o zázracích na přímluvu dvou Božích služebníků: italského kapucína Tommaso da Olera (1563-1631) a italské řeholnice Marie Troncatti z Kongregace dcer Panny Marie Pomocnice (1883-1969). Ti všichni mohou být v brzké době také blahořečeni.

Kromě toho papež schválil také 12 dekretů o hrdinských ctnostech, což je první ze dvou stupňů nutných k blahořečení. Dekrety se týkají šesti Božích služebníků a pěti Božích služebnic různých národností. Pět jich je z Itálie, dva ze Španělska a po jednom z Německa, Brazílie, Francie, Spojených států amerických a Kuby.

Kromě 39 budoucích blahoslavených a 12 nových Božích služebníků Svatý otec také rozšířil liturgický kult ke cti svaté Hildegardy z Bingen na všeobecnou církev a zapsal ji do seznamu svatých. Tato německá benediktinka z 12. století a známá mystička byla již dříve ctěna jako světice, ačkoli neproběhl její kanonizační proces. Benedikt XVI., který ji dneškem oficiálně zařadil do katalogu světců, jí věnoval v roce 2010 dvě obsáhlé středeční katecheze.


Další články



Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.