Papež schválil dekret o mučednictví 14 pražských mučedníků z roku 1611

12.05.2012, RadioVaticana.cz


Benedikt XVI. schválil dekret Kongregace pro blahořečení a svatořečení o mučednictví 14 pražských mučedníků od Panny Marie Sněžné. Jde o Bedřicha Bachsteina a dalších 13 bratří, kteří byli bestiálním způsobem pobiti z nenávisti k víře pražskou spodinou 15. února roku 1611. Pražští mučedníci byli bratři františkáni, kteří roku 1604 obsadili trosky kláštera u Panny Marie Sněžné a začali ho renovovat. Pocházeli z různých evropských národů - Itálie, Německa, Španělska, Holandska a dalších, prožili však již nějaký čas na našem území – přišli do Prahy z Brna a Olomouce – a ovládali téměř všichni češtinu. Za doby vpádu pasovských vojsk do Čech roku 1611 byli nařčeni z kolaborace s katolickým vojskem, na masopustní úterý 15. února 1611 do jejich kláštera vtrhla pražská lůza a bratry bez milosti pobila.** Jejich těla zůstala několik dní pohozena na svých místech, až v sobotu byli pohřbeni v křížové chodbě kláštera a později v kapli sv. Michala. Již krátce po jejich smrti začala být jejich památka pravidelně slavena různými pobožnostmi. První kroky k jejich blahořečení byly učiněny již v 17. století. Proces blahořečení byl znovu zahájen v 30. letech 20. století, na 40 let byl přerušen komunistickým režimem a obnoven byl až po roce 1989. Po vydání tohoto dekretu již nic nestojí v cestě jejich blahořečení. Datum beatifikace však prozatím není stanoveno.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Papež kromě toho schválil další 3 dekrety o mučednictví. Jeden se týká italského laika, Odoarda Focheriniho, který vydal svědectví víře roku 1944 v Německu. Zbývající dekrety o mučednictví se týkají pronásledování církve ve Španělsku před druhou světovou válkou. Jde o dva dominikánské kněze, 19 řeholníků z Kongregace Synů Svaté Rodiny Ježíše, Marie a Josefa a jednoho laika, zabitých in odium fidei na různých místech Španělska v roce 1936 a 1937.

Kongregace pro blahořečení vydala také dva dekrety o zázracích na přímluvu dvou Božích služebníků: italského kapucína Tommaso da Olera (1563-1631) a italské řeholnice Marie Troncatti z Kongregace dcer Panny Marie Pomocnice (1883-1969). Ti všichni mohou být v brzké době také blahořečeni.

Kromě toho papež schválil také 12 dekretů o hrdinských ctnostech, což je první ze dvou stupňů nutných k blahořečení. Dekrety se týkají šesti Božích služebníků a pěti Božích služebnic různých národností. Pět jich je z Itálie, dva ze Španělska a po jednom z Německa, Brazílie, Francie, Spojených států amerických a Kuby.

Kromě 39 budoucích blahoslavených a 12 nových Božích služebníků Svatý otec také rozšířil liturgický kult ke cti svaté Hildegardy z Bingen na všeobecnou církev a zapsal ji do seznamu svatých. Tato německá benediktinka z 12. století a známá mystička byla již dříve ctěna jako světice, ačkoli neproběhl její kanonizační proces. Benedikt XVI., který ji dneškem oficiálně zařadil do katalogu světců, jí věnoval v roce 2010 dvě obsáhlé středeční katecheze.


Další články



Největší lenoši pracují od rána do noci

19.08.2026, RC Monitor 15/2026

Moderní lidé v posledních sto letech pracovali s horečně vypjatými nervy, jako snad ještě nikdy předtím v dějinách světa. Stačí jmenovat techniku, průmysl, dopravu a obchod. Jaký to chvat, jaký shon, jaký ruch! Člověk až nemůže popadnout dech. Celý svět se pomalu mění v jedinou strojírnu, jediné nádraží a jediné tržiště.

V milionové Praze hledáme lidi ochotné dát Bohu hodinu týdně

13.08.2026, RC Monitor 14/2026

V Praze vznikl projekt Adorace 24/7, který chce nabídnout prostor k tichému setkání s Kristem uprostřed ruchu velkoměsta. Zatím probíhá ve dvanáctihodinovém režimu. Jeho cílem však zůstává nepřetržitá eucharistická adorace. O tom, jak se tato iniciativa rodila, proč nejde o duchovní výkon a proč je potřeba, aby se našli lidé ochotní darovat Bohu pravidelně hodinu svého času, jsme hovořili s jednou z iniciátorek projektu, paní Monikou Bernolle.

Nejedná se s křesťany jako s druhořadými občany?

17.08.2026, Rome Reports

Křesťané zůstávají nejpronásledovanějším náboženským společenstvím na světě. Podle organizace Open Doors čelilo v roce 2025 pronásledování nebo diskriminaci kvůli své víře 388 milionů křesťanů, tedy přibližně každý sedmý křesťan na světě. Některé údaje však odhalují ještě znepokojivější skutečnost.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.