Papež schválil dekret o mučednictví 14 pražských mučedníků z roku 1611

12.05.2012, RadioVaticana.cz


Benedikt XVI. schválil dekret Kongregace pro blahořečení a svatořečení o mučednictví 14 pražských mučedníků od Panny Marie Sněžné. Jde o Bedřicha Bachsteina a dalších 13 bratří, kteří byli bestiálním způsobem pobiti z nenávisti k víře pražskou spodinou 15. února roku 1611. Pražští mučedníci byli bratři františkáni, kteří roku 1604 obsadili trosky kláštera u Panny Marie Sněžné a začali ho renovovat. Pocházeli z různých evropských národů - Itálie, Německa, Španělska, Holandska a dalších, prožili však již nějaký čas na našem území – přišli do Prahy z Brna a Olomouce – a ovládali téměř všichni češtinu. Za doby vpádu pasovských vojsk do Čech roku 1611 byli nařčeni z kolaborace s katolickým vojskem, na masopustní úterý 15. února 1611 do jejich kláštera vtrhla pražská lůza a bratry bez milosti pobila.** Jejich těla zůstala několik dní pohozena na svých místech, až v sobotu byli pohřbeni v křížové chodbě kláštera a později v kapli sv. Michala. Již krátce po jejich smrti začala být jejich památka pravidelně slavena různými pobožnostmi. První kroky k jejich blahořečení byly učiněny již v 17. století. Proces blahořečení byl znovu zahájen v 30. letech 20. století, na 40 let byl přerušen komunistickým režimem a obnoven byl až po roce 1989. Po vydání tohoto dekretu již nic nestojí v cestě jejich blahořečení. Datum beatifikace však prozatím není stanoveno.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Papež kromě toho schválil další 3 dekrety o mučednictví. Jeden se týká italského laika, Odoarda Focheriniho, který vydal svědectví víře roku 1944 v Německu. Zbývající dekrety o mučednictví se týkají pronásledování církve ve Španělsku před druhou světovou válkou. Jde o dva dominikánské kněze, 19 řeholníků z Kongregace Synů Svaté Rodiny Ježíše, Marie a Josefa a jednoho laika, zabitých in odium fidei na různých místech Španělska v roce 1936 a 1937.

Kongregace pro blahořečení vydala také dva dekrety o zázracích na přímluvu dvou Božích služebníků: italského kapucína Tommaso da Olera (1563-1631) a italské řeholnice Marie Troncatti z Kongregace dcer Panny Marie Pomocnice (1883-1969). Ti všichni mohou být v brzké době také blahořečeni.

Kromě toho papež schválil také 12 dekretů o hrdinských ctnostech, což je první ze dvou stupňů nutných k blahořečení. Dekrety se týkají šesti Božích služebníků a pěti Božích služebnic různých národností. Pět jich je z Itálie, dva ze Španělska a po jednom z Německa, Brazílie, Francie, Spojených států amerických a Kuby.

Kromě 39 budoucích blahoslavených a 12 nových Božích služebníků Svatý otec také rozšířil liturgický kult ke cti svaté Hildegardy z Bingen na všeobecnou církev a zapsal ji do seznamu svatých. Tato německá benediktinka z 12. století a známá mystička byla již dříve ctěna jako světice, ačkoli neproběhl její kanonizační proces. Benedikt XVI., který ji dneškem oficiálně zařadil do katalogu světců, jí věnoval v roce 2010 dvě obsáhlé středeční katecheze.


Další články



Utrpení Kristovo, posiluj mě!

24.06.2026, RC Monitor 12/2026

Svatí překračují hranice i časy, protože jejich život je Boží odpovědí na konkrétní potřeby lidí. Jan Nepomuk Neumann, šumavský rodák z Prachatic a biskup ve Filadelfii, ukazuje, že věrnost Kristu může rozkvést i uprostřed rychle se měnícího světa. Neodešel za oceán, aby udělal kariéru, ale proto, že slyšel volání tam, kde „byl žádaný“.

Habemus…

16.06.2026, RC Monitor 11/2026

Intronizace nového pražského arcibiskupa Stanislava Přibyla jsem se účastnila osobně. I když jsem nemohla vidět detaily, které zprostředkovávala televize, můžu mluvit o celkové atmosféře, vanutí Ducha sv. či jak jinak přesně nazvat duchovní dojem z obřadu, který může pocítit každý, i když stojí vzadu a nevidí nic.

Aby Církev zůstala Kristova

17.06.2026, RC Monitor 11/2026

Současný člověk slyší slovo „hierarchie“ velmi nerad – pokud se ovšem nenachází na vrcholu pomyslné pyramidy. Připomíná mu moc, nerovnost, někdy i zneužití autority. Není proto divu, že otázka, proč má Církev biskupy, kněze a jáhny, zaznívá čím dál častěji. Neměla by být spíše společenstvím rovných lidí, bez pevné struktury?


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.