Svatá Hildegarda: Vyčnívá, protože nemlčela

31.05.2012, Radio Vaticana


Svatá Hildegarda z Bingenu je druhou ženou středověku, která bude prohlášena učitelkou všeobecné církve. Předcházela ji svatá Kateřina Sienská, která žila zhruba o 150 let později.

„Hildegarda byla velmi vzdělaná žena – ale to byly rovněž mnohé jiné v její době. Výjimečné na ní je, že nemlčela, nýbrž že všechno sepsala, ba co více: vyšla z kláštera a kázala, což jí bylo trpěno. **Kázala o tom, co činí církev církví, víru vírou a náboženství náboženstvím; o svátostech, spáse, christologii. V pozadí toho všeho ale stálo vědomí o pravdivosti toho, co říká, neboť se to dozvěděla ve svých viděních, přímo z transcendence Boží do imanence světa. To jí dávalo jistotu...,“ říká** německý historik prof. Gert Melville.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Tohoto znalce středověkých dějin a historie řádů jmenoval právě minulý pátek Benedikt XVI. členem Papežského výboru pro historii. V čem dále spočíval Hildegardin teologický význam? Pokračuje prof. Melville:

Žila v čase, ve kterém se učilo, že víra není něco, co se musí praktikovat pouze navenek pomocí určitých forem a obřadů, nýbrž že místo víry je v srdci. Mnišství oné doby zformulovalo termín claustrum animae – klášter srdce, který je třeba vybudovat v nitru. Toto zniternění víry, která žádá celého člověka a do níž se člověk cele vkládá, bylo právě předmětem Hildegardiných vysvětlení. Popisovala je nádhernými duchovními obrazy a viděními. Toto přiblížení víry bylo vskutku nové“,

upozorňuje německý historik a znalec řádových dějin a přidává vysvětlení, čím se středověká mystička odlišuje od jiných církevních učitelů své doby:

„Tím, že byla žena! Avšak nemohu říci, a ani si to nemyslím, že by pěstovala ženskou teologii. Věřím však, že mohla ve své době zapůsobit i na mnohé ženy. V těch časech si totiž ženy začaly být vědomy toho, že stojí ve svém lidství před Bohem, mají jednat v souladu s jeho naukou a nasměrovat podle ní své duše. V 11. století začíná čas náboženských ženských hnutí. Ženy stály v centru apoštolátu a pastorace mnoha významných mužů, včetně tak významných postav, jako byl například svatý Norbert, zakladatel premonstrátského řádu“, připomíná prof. Melville.

Podrobný životopis svaté Hildegardy můžete najít na této stránce.


Další články



Praktický průvodce k vytvoření rytmu modlitby: Pozvánka k životu, jehož středem je Bůh

15.07.2026, Spiritual Direction

Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

Papež Lev XIV.: Lékař by nikdy neměl rozhodovat o životě nenarozeného dítěte

10.07.2026, ACI Prensa

Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.