31.05.2012, Radio Vaticana
„Hildegarda byla velmi vzdělaná žena – ale to byly rovněž mnohé jiné v její době. Výjimečné na ní je, že nemlčela, nýbrž že všechno sepsala, ba co více: vyšla z kláštera a kázala, což jí bylo trpěno. **Kázala o tom, co činí církev církví, víru vírou a náboženství náboženstvím; o svátostech, spáse, christologii. V pozadí toho všeho ale stálo vědomí o pravdivosti toho, co říká, neboť se to dozvěděla ve svých viděních, přímo z transcendence Boží do imanence světa. To jí dávalo jistotu...,“ říká** německý historik prof. Gert Melville.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Tohoto znalce středověkých dějin a historie řádů jmenoval právě minulý pátek Benedikt XVI. členem Papežského výboru pro historii. V čem dále spočíval Hildegardin teologický význam? Pokračuje prof. Melville:
„Žila v čase, ve kterém se učilo, že víra není něco, co se musí praktikovat pouze navenek pomocí určitých forem a obřadů, nýbrž že místo víry je v srdci. Mnišství oné doby zformulovalo termín claustrum animae – klášter srdce, který je třeba vybudovat v nitru. Toto zniternění víry, která žádá celého člověka a do níž se člověk cele vkládá, bylo právě předmětem Hildegardiných vysvětlení. Popisovala je nádhernými duchovními obrazy a viděními. Toto přiblížení víry bylo vskutku nové“,
upozorňuje německý historik a znalec řádových dějin a přidává vysvětlení, čím se středověká mystička odlišuje od jiných církevních učitelů své doby:
„Tím, že byla žena! Avšak nemohu říci, a ani si to nemyslím, že by pěstovala ženskou teologii. Věřím však, že mohla ve své době zapůsobit i na mnohé ženy. V těch časech si totiž ženy začaly být vědomy toho, že stojí ve svém lidství před Bohem, mají jednat v souladu s jeho naukou a nasměrovat podle ní své duše. V 11. století začíná čas náboženských ženských hnutí. Ženy stály v centru apoštolátu a pastorace mnoha významných mužů, včetně tak významných postav, jako byl například svatý Norbert, zakladatel premonstrátského řádu“, připomíná prof. Melville.
Podrobný životopis svaté Hildegardy můžete najít na této stránce.
10.07.2026, ACI Prensa
Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.
08.07.2026, ACI Prensa
V době, kdy se ve francouzském Národním shromáždění opět otevřela debata o legalizaci eutanazie, francouzští biskupové opět vyzvali katolíky, aby se spojili v modlitbě a zapojili se do novény za život. Cílem návrhu zákona o eutanazii, jenž nese pojmenování „Právo na pomoc při umírání“, je legalizovat podávání smrtících látek pacientům, kteří si přejí ukončit vlastní život. Po prvním schválení v květnu 2025 o návrhu znovu hlasovala francouzská dolní komora Národního shromáždění. To jej 25. února ve druhém čtení schválilo.
01.07.2026, RC Monitor 12/2026
Jelikož už oficiálně skončila postní doba, můžeme si společně nalít čistého vína a přiznat si, že když se mezi katolíky řekne slovo magisterium, leckomu se nevybaví vůbec nic. Jiným to zní jako pojem z učebnice teologie, který se týká hlavně výše postavených osob v církvi. Ve skutečnosti se však magisterium týká každého katolíka. Dotýká se totiž otázky, jak můžeme i po dvou tisících letech poznat, co skutečně učil Kristus.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.