Vyjádření Rady Iustitia et Pax k sociálnímu bydlení

Proces deregulace nájemného byl v České republice odstartován s velkým zpožděním až v roce 2007, kdy v bytě s regulovaným nájmem bydlela necelá šestina obyvatel, tj. cca 1,7 milionu lidí, většinou seniorů. Šestiletý cyklus rychlé deregulace, zostřený v druhé polovině ekonomickým útlumem a zhoršenou finanční situací mnoha domácností, spěje letos do cíle. Zatímco venkovské oblasti se spíš vylidňují, v městských aglomeracích se dopady uvolňování nájemného projevují naplno.

Není výjimkou, že čisté nájemné se během uplynulých pěti let zvýšilo v některých lokalitách na čtyř- i vícenásobek. I v Praze, kde výchozí rozdíly nebyly extrémní, se nájemné zvýšilo v průměru již trojnásobně. A růst čistého nájemného není u konce. V loňském roce přijatá novela Občanského zákoníku, stejně jako nový kodex občanského práva, který bude platit od roku 2014, umožňují pokračovat ve zvyšování nájemného na základě dohody mezi nájemníkem a pronajímatelem, případně – pokud k dohodě nedojde – cestou vynucení vyššího nájmu soudem, pokud stávající nájem nedosahuje výše „v místě obvyklé“. Teprve tehdy bude nájemné „ekonomicky spravedlivé“.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

poslat dar

300 Kč 500 Kč 1 000 Kč

DAROVAT 500 Kč

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.

OBJEDNAT MONITOR

Zdá se, že nejrozumnějším řešením by bylo zavedení státního příspěvku na stabilizaci nájemního bydlení pro konkrétní sociální skupiny. Pro stát by to bylo řešení levné a zároveň jednoznačně zacílené. (V uplynulých 20 letech stát vložil desítky miliard do výstavby více než 40 tisíc nájemních bytů*), ovšem pouze ve zlomku z nich bydlí sociálně potřební.)

...

Nedomníváme se, že stát je povinen zajišťovat všem svým občanům bez ohledu na jejich vlastní přičinění bydlení nebo zaměstnání. Rozumíme tomu, že cena všech služeb, včetně nájemního bydlení, by měla jejich poskytovatelům pokrýt vynaložené náklady a zajistit přiměřený zisk. Chápeme obezřetnost při přezkoumávání oprávněnosti veřejných výdajů v ekonomicky obtížném období.

Na druhé straně jsme však jako křesťané i toho názoru, že bydlení od nepaměti patří mezi základní životní potřeby člověka. Je elementární slušností a v moderní společnosti povinností poskytnout především sociálně slabým, hendikepovaným a občanům v seniorském věku přiměřenou dobu na sladění jejich bytových poměrů s finančními možnostmi tak, aby se nemuseli cítit vehnáni do bezvýchodné životní situace a jejich lidská důstojnost mohla tak zůstat zachována.

Citlivý přístup rozhodujících institucí i v této oblasti přispívá ke společenskému klimatu, v němž se eliminuje frustrace a panický strach z budoucnosti.

Václav Malý, biskup, předseda rady Iustitia et Pax

Praha, 15. června 2012

Celý text čtěte zde:Václav Malý, biskup, předseda rady Iustitia et Pax

Praha, 15. června 2012