K papežské návštěvě v Libanonu

11.09.2012, Kathnet

Nejdůležitějším křesťanským společenstvím v Libanonu je maronitská církev, sjednocená s Římem. Patří k církvím starosyrské tradice, k nimž patří také syrsko-pravoslavná církev, „apoštolská církev Východu“ (staro-perská církev), syrsko-katolická a chaldejsko-katolická církev.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Maronitská církev nese jméno svatého Marona (350-410), který vedl život modlitby a pokání.** Přitáhl mnoho lidí, kteří ho prosili o uzdravení duchovních a tělesných chorob; jeho uzdravujícím prostředkem byla modlitba a požehnání. Klášter, který vznikl u jeho hrobu, se stal centrem maronitské církve.

Do společenství s papežem vstoupili maronité za křižáckých válek a tato vazba vydržela navzdory napětí mezi Orientem a Okcidentem. K tomu přispěla i papežská maronitská kolej (Pontificium Collegium Maronitium) v Římě. Patriarcha „Antiochie a celého Orientu“ Michael I. požádal papeže Pia V. (1566-1572), aby v Římě založil školu pro kandidáty kněžství. Tam měli studovat katolickou teologii, aby doma sloužili maronitské církvi.

Díky vazbě na Řím je maronitská liturgie podobnější latinské než byzantská. Některé prvky jsou ale původní: Anafora dvanácti apoštolů ve druhé části mše a pozdravení pokoje před ustanovujícími slovy pocházejí ze 4. století. Bohoslužebným jazykem je arabština, některé pasáže jsou v aramejštině.

Další články

Co nás čakovická kauza učí – a co bychom z ní vyvozovat neměli

25.08.2026, RC Monitor 15/2026

Na konci června se pražská farnost Čakovice dozvěděla, že její dosavadní duchovní správce má být vystřídán. Samotná změna faráře není v životě církve ničím neobvyklým. Neobvyklá byla reakce části farníků. Ti se obrátili na pražské arcibiskupství s žádostí, aby zamýšlené jmenování přehodnotilo, protože novým duchovním správcem se měl stát P. Jan Balík. Obávali se, že jeho spojení s kauzou bývalého ředitele arcibiskupství Antonína Jurigy poškodí důvěryhodnost farnosti a naruší život místního společenství. Arcibiskupství jejich podněty vyslechlo a do Čakovic byl ustanoven jiný kněz.

Útoky proti křesťanům v Izraeli a na okupovaných územích se téměř zdvojnásobily

24.08.2026, Crux Now

Podle nové zprávy izraelské organizace monitorující dodržování práv, která pracuje s údaji za první polovinu roku 2026, se počet útoků proti křesťanům v Izraeli téměř zdvojnásobil. Izraelské centrum pro údaje o náboženské svobodě (Religious Freedom Data Centre – RFDC) a jeho kontaktní linka pro hlášení případů obtěžování křesťanů uvedly, že mezi dubnem a červnem letošního roku došlo v Izraeli nebo na územích okupovaných Izraelem k 83 útokům proti křesťanům, zatímco v prvním čtvrtletí jich bylo 44. Většina útoků se odehrála v Jeruzalémě a zahrnovala 46 případů plivání, čtyři fyzická napadení a osm slovních útoků.

Nejedná se s křesťany jako s druhořadými občany?

17.08.2026, Rome Reports

Křesťané zůstávají nejpronásledovanějším náboženským společenstvím na světě. Podle organizace Open Doors čelilo v roce 2025 pronásledování nebo diskriminaci kvůli své víře 388 milionů křesťanů, tedy přibližně každý sedmý křesťan na světě. Některé údaje však odhalují ještě znepokojivější skutečnost.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.