23.09.2012, Rv
Současná hospodářská situace, jejíž závážnost a komplexnost jistě znepokojuje, nabývá stále rostoucího významu. Křesťan je však povolán jednat a vyjadřovat se v prorockém duchu. Musí být schopen v probíhajících změnách podchytit nepřetržitou, byť tajemnou Boží přítomnost v lidských dějinách. Krize nás zavazuje, abychom si nově promysleli svou cestu. Stává se příležitostí k rozlišování a změně plánů,
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
zahájil Svatý otec svou promluvu. Politika a správa se tudíž nemají orientovat podle tržní logiky, nýbrž se upamatovat na učení II. Vatikánského koncilu, podle kterého „uspořádání věcí má být podřízeno řádu osob, a ne naopak“ (Gaudium et spes, 26). Takové uspořádání se zakládá na pravdě, buduje se ve spravedlnosti a je oživováno láskou (Katechismus katolické církve, 1912), pokračoval papež a varoval před vábivostí rychlých nabídek:
**Naneštěstí mnozí reagují velmi hlasitě, a přitom pohotově, povrchně a krátkodobě na nejzásadnější a nejhlubší lidské potřeby. Smutné aktuálnosti tak nabývá apoštolovo varování: Přijde totiž doba, kdy lidé nesnesou zdravé učení, nýbrž si podle vlastních choutek nahromadí učitele, kteří šimrají jejich uši; odvrátí sluch od pravdy a obrátí se k bájím (2 Tim 4,3).
Rozhodující rozlišování se týká lidského života, kde všechny volby mají respektovat „transcendentní důstojnost člověka“ (Katechismus katolické církve, 1929). Úcta k životu ve všech jeho fázích se nedílně pojí k úctě manželství** jako nerozlučitelného svazku muže a ženy. Bl. Jan Pavel II. řadí k základním lidským právům „právo žít v úplné rodině a mravném prostředí“ (Centesimus annus, 47).
Skutečný pokrok lidské společnosti se tudíž nemůže obejít bez politických rozhodnutí, bránících a podporujících manželství a rodinu. Tyto politické cíle musí sledovat jak jednotlivé státy, tak mezinárodní společenství, aby tak zvrátily rostoucí osamělost jednotlivce a z ní pramenicí utrpení a vyprahlost.
Každý člověk je odpovědný za uchování lidské důstojnosti v dějinách, poukázal na závěr Svatý otec, avšak zvláštní odpovědnost náleží politickým představitelům. Křesťanští politici by měli být „schopni dát budoucím generacím důvody k životu a naději“ (Gaudium et spes, 31) a pamatovat, že „držitele moci stihne neúprosný soud“ (Mdr 6,5).
12.11.2026, RC Monitor 21/2026
Když ztratíme klíče, obracíme se ke svatému Antonínovi. Při nemocech krku vzýváme svatého Blažeje, hasiči mají svého patrona ve svatém Floriánovi a kněží ve svatém Janu Marii Vianneyovi. Katolická tradice zná patrony jednotlivých profesí, měst, zemí, nemocí i nejrůznějších životních situací. Mají ale svatí v nebi skutečně rozdělené kompetence? A má vůbec smysl obracet se na konkrétního světce s konkrétní prosbou?
07.10.2026, RC Monitor 18/2026
První přikázání Desatera zakazuje uctívat jiné bohy než Hospodina. Na straně jedné žádá naši celistvou odpověď na Boží bezpodmínečnou lásku k nám. Na straně druhé žádá věrnost cestě, ke které jsme se jakožto pokřtění ve svobodě zavázali. Bůh nás bere doslova za slovo a očekává svědectví víry, tj. důslednost a konkrétnost v našem jednání.
23.10.2026, RC Monitor 19/2026
Občas se dívám na televizi, hlavně pozdě večer, když nemůžu spát, ale není to moudrý zvyk. Filmy nebo seriály jsou prošpikovány reklamami, které trvají tak dlouho, že zapomenete, na co jste se dívali. Jediné, co z tohoto zlozvyku dobrého vyplývá, že mohu, jak se dříve říkávalo, držet prst na tepu doby. Výmluvné jsou hlavně reklamy, kde účinkují děti.
28.10.2026, RC Monitor 20/2026
Milí čtenáři, cítíte se svobodně? To je dobře, pokud ano. Jistěže nás svazuje mnoho příkazů a zákazů, kterým se učíme od malička. Většinou je to ku společenskému prospěchu. Svoboda byla vždy považována za velkou hodnotu, za níž mnoho milionů lidí zaplatilo svým životem. V tom smyslu jsem též liberální.
16.09.2026, RC Monitor 17/2026
Toto evangelium, tedy úvodní část radostné zvěsti sepsaná svatým Matoušem, je výpovědí o tom, jak z kalného pramene vyvádí Bůh nejčistší potůček. Jak na zapleveleném záhoně vykvetla nejkrásnější růže. Jak z kmene, zasaženého prvotní poruchou – hříchem – vypučel přečistý květ, který nadpřirozeným způsobem, přímou mocí Boží – ano, u Boha je všechno možné, jak později řekl anděl Gabriel – nese ovoce nejdrahocennější: poslední pokrevní potomek Abrahámův byl muž Marie, z níž se narodil Ježíš, nazývaný Kristus. Ten, který se nazývá Syn člověka.
16.10.2026, RC Monitor 19/2026
Když se řekne misie, často si představíme evangelizaci v dalekých zemích, kde lidé ještě neznají Krista. A jistě právem: úkol církve nést evangelium do celého světa zůstává stále aktuální. Ne všichni však můžeme odejít na misijní území. Poslání křesťana je mnohem širší.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.