25.09.2012, tisk.cirkev.cz
Jak Palladium vzniklo?
V dataci se historici liší. Osobně se přikláním k ranému datování – že tato jeho podoba pochází z roku 1380. O takzvaném „prvním životě“ Palladia mnoho nevíme, dochovaly se jen různé legendy. Dvě z nich popisuje Arsenius z Radbůzy v knize O blahoslavenné Marii, přečisté rodičce syna Božího a o divech, které se dějí před jejím obrazem ve Staré Boleslavi. V prvním vydání píše, že Palladium vzniklo za časů krále Vladislava Jagelonského, avšak dál tuto tezi nerozvíjí. V druhém vydání z roku 1629 už legendu změnil – píše, že bylo pouze objeveno za časů krále Vladislava, a doplnil dovětek o svatováclavském původu Palladia. Poprvé ho tak spojuje se svatým Václavem.
Existují i další legendické příběhy o původu tohoto reliéfu…
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Proč je Palladium uchováváno ve Staré Boleslavi?
Bylo nalezeno v místě mučednické smrti svatého Václava. Zbudovali tu pro něj nádherný chrám, ke kterému vedla z Prahy poutní – takzvaná Svatá cesta se 44 zastaveními. Některá jsou zachována dodnes. Cesta byla hojně využívaná, vždyť Stará Boleslav se stala nejvýznamějším poutním místem celých Čech.
Kdy a jak začíná kult Palladia, tedy jeho takzvaný druhý život?
Někdy na konci 16. století. O počátek se zasloužil právě kanovník svatovítské kapituly Kašpar Arsenius z Radbůzy svou knihou. Z konce 16. století máme první zmínky o poutích do Staré Boleslavi k tomuto reliéfu. Palladium se stalo symbolem českého katolictví. Každá země se snažila mít Pannu Marii za „svou“ královnu. V Polsku to byla Panna Maria Čenstochovská, v Bavorsku zase například Panna Maria Altötingská. Staroboleslavská matička měla být centrem úcty a skutečně se tak stalo.
Jak „přežilo“ Palladium třicetiletou válku?
V roce 1631 vpadli protestantští Sasové do Prahy a hned vyslali malý vojenský oddíl do Staré Boleslavi a Palladium „zajali“. Nejprve ho zneuctili na Staroměstském náměstí – přibili na židli, dali pod šibenici se slovy, jsi-li tak zázračné, pomoz si samo. Poté odvezli z Čech a vydali za veliké výkupné. Podruhé bylo Palladium ohroženo v samotném závěru třicetileté války, kdy se ho zmocnili Švédové. Švédský generál Königsmark byl ale diplomat a chtěl jen výhodné podmínky při Westfálském míru. Daroval proto Palladium císařovně a ta si ho vzala do Vídně. Nejprve si jej chtěla ponechat, protože ho velmi uctívala, ale nakonec jej vrátila do Čech.
Novodobá historie zřejmě k reliéfu příliš laskavá nebyla.
Palladium se zdálo nebezpečné i komunistům, proto bylo znovu „zatčeno“ a do roku 1968 byl originál „uschován“ na StB. Teprve když se o něj začal zajímat biskup Lebeda, bylo vráceno a od té doby už je zpět ve Staré Boleslavi. Teď zas musí být chráněno před odcizením, proto je většinou vystavena pouze jeho kopie a originál se objevuje jen při slavnostních příležitostech a významných svátcích.
Kolik existuje kopií?
Několik. Jedna oficiální je vystavena neustále. Kopie lze nalézt i v řadě domácností a chrámů. Jedna je dokonce ve Philadelphii v USA. Palladium země české je známé po celém světě.
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.