Předseda Evropské rady přijal kardinála ze Sarajeva

Sarajevský arcibiskup Vinko kardinál Puljic využil své návštěvy v Bruselu k tomu, aby informoval předsedu Evropské rady Hermanna van Rompuye o rostoucí diskriminaci katolíků v Bosně a Hercegovině.

Půlhodinový rozhovor proběhl v souvislosti s návštěvou iniciovanou papežskou nadací Pomoc církvi v nouzi (ACN).

Kardinál sdělil, kolik věřících emigrovalo z Bosny a Hercegoviny, a uvedl, že počet katolíků se od války, která zuřila před dvaceti lety, snížil téměř na polovinu.**

V současné době činí počet katolíků přibližně 440 tisíc.

Kardinál Puljic dále vysvětlil, že o diskriminaci rovněž jasně svědčí skutečnost, že státní orgány běžně vydávají povolení k výstavbě mešit, jejichž počet se v posledních několika desetiletích v samotném Sarajevu zvýšil o několik desítek, zatímco on čekal na povolení stavby malého kostela 13 let.

Kardinál také uvedl, že když měl stát vrátit církevní budovy, byla snaha církve mařena, ačkoli soud pro lidská práva ve Štrasburku v jednom případě vynesl rozsudek ve prospěch církve v Bosně a Hercegovině.

Daytonská dohoda, která ukončila válku, nepřinesla stabilitu a rozhodně ani stejná práva pro všechny. Kardinál řekl, že desítky tisíc uprchlíků stále čekají na příležitost k návratu.

Ale i navzdory diskriminaci katolíků katolická církev neustále usiluje o usmíření s ostatními dvěma skupinami, s muslimy a pravoslavnými, uvedl kardinál.

Předseda Evropské rady van Rompuy poděkoval kardinálovi za jeho upřímná slova. Věří, že „jedinou cestou z krize je evropská perspektiva“.

Zdůraznil, že by to vedlo k lepší zákonnosti, stabilitě a odstranění diskriminace. K tomu, aby se Bosna a Hercegovina přiblížila Evropskému společenství a získala status kandidátské země, by musela splňovat alespoň nezbytné požadavky na právní stát, lidská práva a demokracii.

Kardinál poznamenal, že doba není neomezená. Uvedl, že dochází k určité radikalizaci, která jej znepokojuje. Připomněl, jak bosenský lid ve středověku žádal evropské mocnosti o pomoc proti osmanským Turkům.

Tyto prosby však nepřinesly žádané ovoce a Bosňané pak byli po staletí utlačováni. Van Rompuy opakoval, že „jediná cesta či budoucnost Bosny a Hercegoviny vede do Evropy, konkrétně k integraci do EU“. To je podle jeho názoru důvodem k naději.

Setkání s předsedou Evropské rady bylo začátkem řady rozhovorů s poslanci EU a vysoce postavenými členy Evropské komise, s nimiž kardinál hovořil rovněž o možnosti poskytování podpory konkrétních projektů usmíření.

Toto byl třetí program návštěv význačných biskupů z krizových oblastí v Bruselu, organizovaný prostřednictvím ACN. Jejich cílem je to, aby očití svědci mohli evropským politikům podat autentické zprávy o pronásledování křesťanů nebo jejich diskriminaci.

Při předchozích návštěvách hovořili o situaci ve svých zemích biskupové z Iráku a Pákistánu. Tentokrát se jednalo o oblast v samotné Evropě.