27.10.2012, CIN
Půlhodinový rozhovor proběhl v souvislosti s návštěvou iniciovanou papežskou nadací Pomoc církvi v nouzi (ACN).
Kardinál sdělil, kolik věřících emigrovalo z Bosny a Hercegoviny, a uvedl, že počet katolíků se od války, která zuřila před dvaceti lety, snížil téměř na polovinu.**
V současné době činí počet katolíků přibližně 440 tisíc.
Kardinál Puljic dále vysvětlil, že o diskriminaci rovněž jasně svědčí skutečnost, že státní orgány běžně vydávají povolení k výstavbě mešit, jejichž počet se v posledních několika desetiletích v samotném Sarajevu zvýšil o několik desítek, zatímco on čekal na povolení stavby malého kostela 13 let.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Kardinál také uvedl, že když měl stát vrátit církevní budovy, byla snaha církve mařena, ačkoli soud pro lidská práva ve Štrasburku v jednom případě vynesl rozsudek ve prospěch církve v Bosně a Hercegovině.
Daytonská dohoda, která ukončila válku, nepřinesla stabilitu a rozhodně ani stejná práva pro všechny. Kardinál řekl, že desítky tisíc uprchlíků stále čekají na příležitost k návratu.
Ale i navzdory diskriminaci katolíků katolická církev neustále usiluje o usmíření s ostatními dvěma skupinami, s muslimy a pravoslavnými, uvedl kardinál.
Předseda Evropské rady van Rompuy poděkoval kardinálovi za jeho upřímná slova. Věří, že „jedinou cestou z krize je evropská perspektiva“.
Zdůraznil, že by to vedlo k lepší zákonnosti, stabilitě a odstranění diskriminace. K tomu, aby se Bosna a Hercegovina přiblížila Evropskému společenství a získala status kandidátské země, by musela splňovat alespoň nezbytné požadavky na právní stát, lidská práva a demokracii.
Kardinál poznamenal, že doba není neomezená. Uvedl, že dochází k určité radikalizaci, která jej znepokojuje. Připomněl, jak bosenský lid ve středověku žádal evropské mocnosti o pomoc proti osmanským Turkům.
Tyto prosby však nepřinesly žádané ovoce a Bosňané pak byli po staletí utlačováni. Van Rompuy opakoval, že „jediná cesta či budoucnost Bosny a Hercegoviny vede do Evropy, konkrétně k integraci do EU“. To je podle jeho názoru důvodem k naději.
Setkání s předsedou Evropské rady bylo začátkem řady rozhovorů s poslanci EU a vysoce postavenými členy Evropské komise, s nimiž kardinál hovořil rovněž o možnosti poskytování podpory konkrétních projektů usmíření.
Toto byl třetí program návštěv význačných biskupů z krizových oblastí v Bruselu, organizovaný prostřednictvím ACN. Jejich cílem je to, aby očití svědci mohli evropským politikům podat autentické zprávy o pronásledování křesťanů nebo jejich diskriminaci.
Při předchozích návštěvách hovořili o situaci ve svých zemích biskupové z Iráku a Pákistánu. Tentokrát se jednalo o oblast v samotné Evropě.
25.09.2026, RC Monitor 17/2026
Když jsem jako mladý muž začal pracovat v top managementu strojírenské firmy, bylo to po stránce oblékání relativně náročné. Firemní dress code vyžadoval od odborného ředitele nosit denně styl business, tj. světlou košili, vázanku, sako, společenskou obuv. Myslím, že někdy kolem roku 2010 nastal zlom – na konferencích a jiných byznysových setkáních muži sundali kravaty, nastoupil business casual. V letech před covidem potom přišel smart casual – najednou se dalo na konferenci přijít v džínách a ležérním saku, a bylo to výrazně pohodlnější. V posledních letech navíc zčásti vymizely i společenské boty, stačí značkové tenisky, zpravidla ty s bílým okrajem. Nestranný nadnárodní pozorovatel by to snad nazval amerikanizací. Výjimkou jistě trvale zůstávají některé byznys sektory, kde dojem souvisí s důvěryhodností, na prvním místě uveďme advokátní kanceláře.
26.10.2026, RC Monitor 20/2026
Čas od času se rád každý duchovní správce pochlubí svými farníky, jak jsou aktivní, zbožní, duchovně na výši atd. Ne, určitě to není špatně, ale přiznejme si, že ne všichni jsou tací. Také máme jistě ve farnostech „šedý průměr“ takzvaně vezoucích se. Prostě každý jsme originál, ale všichni máme jedno společné – chceme se dostat do nebe, a proto přistupujeme ke svátostem, modlíme se, postíme se, občas vezmeme koště nebo hadr do ruky a vymeteme pavučiny v kostele a zameteme listí či sníh před kostelem, doneseme květiny ze zahrádky na výzdobu.
21.10.2026, RC Monitor 19/2026
Kniha Genesis praví, že Hospodin přivedl k člověku všechna zvířata, aby viděl, jak je nazve. (Gn 2,19–20)
13.10.2026, Vatican News
Papež Lev XIV. se po nedělní modlitbě Anděl Páně 11. října 2026 obrátil na poutníky na Svatopetrském náměstí se dvěma naléhavými tématy. Tím prvním byla válka na Ukrajině a její dopad na nejchudší obyvatele světa. Římský biskup připomněl, že konflikt nezasahuje jen ty, kdo žijí v jeho bezprostřední blízkosti, ale také lidi závislé na dodávkách obilí, pro něž se každodenní chléb stal předmětem vyjednávání. Vyzval proto všechny zúčastněné strany, aby zajistily bezpečnou plavbu Černým mořem pro obilní transporty. „Každodenní chléb milionů lidí se nesmí stát válečným rukojmím,“ zdůraznil papež. Na náměstí přitom přivítal poutníky z mukačevské řeckokatolické eparchie, tedy z regionu, který dopady války pociťuje přímo.
30.09.2026, KTF UK
Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy nabízí v rámci celoživotního vzdělávání v nadcházejícím zimním semestru kurz Biblické a teologické základy duchovního osvobozování, který povede doc. Jaroslav Brož. Kurz se věnuje biblickým a teologickým základům problematiky duchovního osvobozování v kontextu křesťanské víry.
01.10.2026, RC Monitor 18/2026
Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.