27.10.2012, CNA
kmenových buněk a označili to za triumf etiky.
V prohlášení Komise biskupských konferencí zemí Evropské unie, známé jako COMECE, se uvádí, že udělení Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu Johnu B. Gurdonovi a Šinju Jamanakaovi představuje „významný milník“ v uznání obrovského potenciálu výzkumu dospělých kmenových buněk oproti destruktivnímu experimentování s lidskými embryonálními kmenovými buňkami.**
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
„Tato technika vzbuzuje naději na pokrok ve výzkumu kmenových buněk, aniž by se spoléhala na neetické ničení lidských embryí,“ řekl David Jones, ředitel Anscombe Centre v Oxfordu. „Pokusy klonovat lidská embrya a bizarní experimenty s vytvářením smíšených lidských a nelidských embryí nic nepřinesly,“ řekl. „Oproti tomu proměna dospělých buněk v kmenové buňky zdárně pokračuje,“ dodal. „To je věda v tom nejlepším slova smyslu: krásná a etická.“ Nobelův výbor uvedl, že Angličan Gurdon a Japonec Jamanaka svou prací způsobili „revoluci“ ve vědě.
„Tyto objevy také poskytují nové nástroje vědcům z celého světa a vedly k pozoruhodnému pokroku v mnoha oblastech medicíny,“ sdělil výbor.
Oba vědci se podíleli na výzkumu proměny zralých buněk v kmenové buňky, které mají potenciál stát se speciálními buňkami orgánů a lze je využít při potenciální léčbě různých nemocí.
Velké naděje tato práce vzbuzuje například v oblasti léčby srdeční tkáně po infarktu nebo při zvrácení průběhu Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby.
Gurdon se vyznamenal tím, že za pomoci střevní buňky dokázal naklonovat žáby, a Jamanaka je průkopníkem techniky přeprogramování zralých buněk v buňky „univerzální“ tím, že se změní jejich DNA.
V prohlášení z 8. října COMECE uvedla, že by toto ocenění mělo povzbudit orgány Evropské unie k tomu, aby přešly od financování „eticky problematického a vědecky a ekonomicky méně slibného“ výzkumu embryonálních kmenových buněk k podpoře výzkumu neembryonálních kmenových buněk, který má větší potenciál.
„Je to důležitý milník v uznání klíčové úlohy, kterou neembryonální kmenové buňky hrají v rozvoji nových způsobů léčby jako alternativa k lidským embryonálním kmenovým buňkám,“ uvádí se v prohlášení.
„Tímto směrem pokračuje vědecký pokrok v oblasti výzkumu zahrnujícím alternativní kmenové buňky..., který nabízí lepší vyhlídky pro klinickou aplikaci či již dokonce přinesl rozsáhlé klinické výsledky a nevyvolává žádné zvláštní etické problémy,“ píše se v prohlášení.
„Dnešní udělení Nobelovy ceny je odměnou za tuto snahu o objevování alternativ,“ dodává se v prohlášení.
15.07.2026, Spiritual Direction
Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
10.07.2026, ACI Prensa
Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.