Pohlížíme na islám Božíma očima

Sýrie: Vyslovujeme svou vděčnost těm, kteří v klášterech a mnišských komunitách věnují svůj život modlitbě a rozjímání. Potřebujeme však, aby okamžiky kontemplace protkaly také život běžného člověka. Místa v duši – vnitřní svatyně – i kamenné chrámy v okolí se musí stát povinnou křižovatkou, na které si třídíme zmateně splývající zážitky. Každý by na těchto místech měl zakusit přijetí – i ten, kdo dosud neví, co a koho hledat,

stojí v závěrečném synodním poselství, které bylo včera zveřejněno ve Vatikánu. Právě kontemplace se – kromě služby chudým – stává symbolem obnoveného hlásání evangelia.

Oba aspekty – modlitbu s adorací a zároveň přijetí těch, kteří dosud neznají cíl svého hledání – v sobě spojuje trapistická komunita v maronitské vesnici Azeir. Navzdory možnému nebezpečí v ní setrvává pět řeholnic italské národnosti. Pro život ve střední Sýrii – téměř na hranicích s Libanonem – se rozhodly poměrně nedávno. Jak píší sestry na svých webových stránkách (http://www.valserena.it/siria.html), chtěly dále nést dědictví sedmi spolubratří zavražděných v alžírském Tibhirine roku 1996.

Žít v menšině mezi věřícími jiné víry napomáhá i nám samým vytříbit svůj úsudek, pohlédnout na sebe i na islám Božíma očima, obnovit svou lásku a přijetí Krista, mít na paměti jeho slova: Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince (Jan 10,16), svěřují se sestry.

Základní kámen nového kláštera byl položen před pěti lety. Obyvatelé okolních vesnic spatřují v přítomnosti trapistek znamení naděje – a po právu: „místo, kde je Bůh uctíván ve své reálné přítomnosti – jak eucharistické, tak církevní skrze modlitbu a bratrské společenství – nemůže být než požehnáním“, píší sestry ve svých dopisech ze Sýrie. Válečný konflikt přivádí do kláštera mladé, kteří „potřebují někoho, kdo by jim pomohl myslet, růst, přemýšlet“. O základní prostředky k životu přicházejí žádat muslimští obyvatelé. Ve skutečnosti ale také oni hledají útěchu, potvrzují sestry, když s okolním obyvatelstvem sdílejí výnos sklizně z klášterní zahrady. Ve všech svých dopisech sestry vyzývají k modlitbě za ukončení konfliktu v zemi, kde dosud křesťané a muslimové žili v míru. Syrská válka si za rok svého trvání vyžádala více než 30 tisíc mrtvých a téměř milionový exodus do sousedních zemí.