Pohlížíme na islám Božíma očima

27.10.2012, RadioVaticana

Sýrie: Vyslovujeme svou vděčnost těm, kteří v klášterech a mnišských komunitách věnují svůj život modlitbě a rozjímání. Potřebujeme však, aby okamžiky kontemplace protkaly také život běžného člověka. Místa v duši – vnitřní svatyně – i kamenné chrámy v okolí se musí stát povinnou křižovatkou, na které si třídíme zmateně splývající zážitky. Každý by na těchto místech měl zakusit přijetí – i ten, kdo dosud neví, co a koho hledat,

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

stojí v závěrečném synodním poselství, které bylo včera zveřejněno ve Vatikánu. Právě kontemplace se – kromě služby chudým – stává symbolem obnoveného hlásání evangelia.

Oba aspekty – modlitbu s adorací a zároveň přijetí těch, kteří dosud neznají cíl svého hledání – v sobě spojuje trapistická komunita v maronitské vesnici Azeir. Navzdory možnému nebezpečí v ní setrvává pět řeholnic italské národnosti. Pro život ve střední Sýrii – téměř na hranicích s Libanonem – se rozhodly poměrně nedávno. Jak píší sestry na svých webových stránkách (http://www.valserena.it/siria.html), chtěly dále nést dědictví sedmi spolubratří zavražděných v alžírském Tibhirine roku 1996.

Žít v menšině mezi věřícími jiné víry napomáhá i nám samým vytříbit svůj úsudek, pohlédnout na sebe i na islám Božíma očima, obnovit svou lásku a přijetí Krista, mít na paměti jeho slova: Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince (Jan 10,16), svěřují se sestry.

Základní kámen nového kláštera byl položen před pěti lety. Obyvatelé okolních vesnic spatřují v přítomnosti trapistek znamení naděje – a po právu: „místo, kde je Bůh uctíván ve své reálné přítomnosti – jak eucharistické, tak církevní skrze modlitbu a bratrské společenství – nemůže být než požehnáním“, píší sestry ve svých dopisech ze Sýrie. Válečný konflikt přivádí do kláštera mladé, kteří „potřebují někoho, kdo by jim pomohl myslet, růst, přemýšlet“. O základní prostředky k životu přicházejí žádat muslimští obyvatelé. Ve skutečnosti ale také oni hledají útěchu, potvrzují sestry, když s okolním obyvatelstvem sdílejí výnos sklizně z klášterní zahrady. Ve všech svých dopisech sestry vyzývají k modlitbě za ukončení konfliktu v zemi, kde dosud křesťané a muslimové žili v míru. Syrská válka si za rok svého trvání vyžádala více než 30 tisíc mrtvých a téměř milionový exodus do sousedních zemí.

Další články

Praktický průvodce k vytvoření rytmu modlitby: Pozvánka k životu, jehož středem je Bůh

15.07.2026, Spiritual Direction

Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

Papež Lev XIV.: Lékař by nikdy neměl rozhodovat o životě nenarozeného dítěte

10.07.2026, ACI Prensa

Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.