Severní Korea – země mučedníků

21.11.2012, Kathnet


V severokorejské provincii Jižní Hamgjong se na ploše ca 375 km² nachází trestní tábor číslo 15, jeden ze šesti internačních resp. pracovních táborů pro politické vězně. Komplex sestává ze tří převýchovných táborů po 15 tisíc vězňů, kteří jsou odsouzeni k dlouhým trestům, a dvou trestních kolonií po 30 tisících usedlíků: ti jsou internováni na doživotí, aby byli zcela vyloučeni ze společnosti. Vězni nemuseli nutně spáchat něco konkrétního; řada jich byla uvězněna prostě proto, že jsou křesťané** – jde o muže, ženy, děti i staré lidi. Celé rodiny tu žijí a umírají za elektrickým a ostnatým oplocením vysokým 3–4 metry, střeženým více než tisícem vojáků se psy. Panují tu katastrofální hygienické podmínky a stálý hlad. Vězni pracují v lomech a dolech a jsou biti. Mučení je na denním pořádku, pokus o útěk se trestá smrtí. Dochází tu k tajným popravám, znásilněním, nuceným potratům a k „lékařským“ pokusům. S křesťany se zachází zvláště krutě, v podstatě nemají právo na život. Náboženskou svobodu přitom zaručuje ústava, ale tato svoboda je omezena u těch, kdo ohrožují stát.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Severní Korea je jedním z mála komunistických režimů, které ještě přežívají. Zatímco jiné komunistické režimy pronásledovaly křesťany z politicko-ideologických důvodů, vytvořil Kim Il-sung ideologii čučche, která spojuje buddhismus, maoismus a stalinismus a usiluje o absolutní politickou, hospodářskou a vojenskou samostatnost, což způsobuje naprosté odříznutí země od okolního světa. Režim udává počet 15 tisíc křesťanů, z toho 10 tisíc protestantů, ale jen v trestních táborech se jich nachází asi 40 tisíc. Za vlády Kim Il-sunga byly zničeny všechny kostely, většina kněží a řeholníků byla popravena nebo zemřela v táborech.

V Pchjongjangu jsou čtyři kostely, dva protestantské, jeden katolický a jeden rusko-pravoslavný. Zde se provozují napodobené bohoslužby vedené údajnými „duchovními“, kteří duchovními nejsou, a navštěvované „křesťany“, kteří jsou za účast placeni. Pro cizince, jichž navštěvuje Severní Koreu jen málo, se předvádí propagandistická show, jež zahrnuje pochvalné písně na komunistickou stranu, ale skutečná víra je stažena do podzemí. Například křesťanka Ri Hjon-ok byla 16. června 2009 popravena za šíření Bible, její manžel a děti byli odvezeni do trestního tábora. Obyvatelé benediktinského opatství Tokwon a benediktinského převorství Wonsan byli v letech 1949-1952 buď zavražděni nebo zemřeli v trestních táborech; 10. května 2007 byl zahájen proces blahoslavení těchto 36 mučedníků.



Další články



Praktický průvodce k vytvoření rytmu modlitby: Pozvánka k životu, jehož středem je Bůh

15.07.2026, Spiritual Direction

Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

Papež Lev XIV.: Lékař by nikdy neměl rozhodovat o životě nenarozeného dítěte

10.07.2026, ACI Prensa

Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.