Arcibiskup Chaput: Být svatý je to jediné, na čem záleží

Na konferenci o víře a evangelizaci filadelfský arcibiskup Charles J. Chaput účastníkům řekl, že svatost je jedinou nutností v životě člověka.

**„To jediné, na čem záleží, je být svatý. Takoví bychom měli být. Takovými se musíme stát,“ řekl na kongresu Catholic Life ve Filadelfii.

Arcibiskup Chaput zahájil svůj příspěvek nazvaný „Obnova církve a jejího poslání v Roce víry“ zamyšlením o povaze víry. Řekl, že Nicejské vyznání víry, které recitujeme při každé nedělní mši, je „rámec a základní vyznání“ katolické víry.**

„Čím méně chápeme slova kréda a ctíme jejich význam, tím více se odkláníme od naší katolické identity - a o to zmatenějšími se pak stáváme, pokud jde o otázku, kým ve skutečnosti jsme jako křesťané.“

Arcibiskup hovořil o významu osobní čestnosti a o roli nedělní mše při formování našich životů po zbytek týdne.

„Musíme vložit své srdce do toho, co slyšíme a co říkáme při veřejné bohoslužbě. V opačném případě se krok za krokem stáváme nečestnými.“

Víra, řekl svým posluchačům, „je důvěra v to, co nevidíme, založená na slovech někoho, koho známe a milujeme - v tomto případě Boha... pouze živé setkání a živý vztah s Ježíšem Kristem dokáže víru udržet“.

Arcibiskup Chaput se poté zamýšlel nad současným stavem katolické církve v Americe a vykreslil její konkrétní obraz.

„Více než 70 milionů Američanů se označuje za katolíky. Ale ve všech praktických záležitostech se svými názory, tužbami a chováním neliší od ostatních.

Tento stav, řekl, je součástí ,dědictví´, které církvi ve Spojených státech zanechala generace vzešlá z baby boomu.

„V jistém smyslu nás naše politická a ekonomická moc, naše závislost na pohodlí, spotřebě a zábavě ohlupuje.“

V reakci na tento stav arcibiskup Chaput vyzval všechny k pokání a obrácení. Vzhledem k tomu, že katolická populace je k nerozeznání od zbytku společnosti, navrhoval zpytovat svědomí.

„Měli bychom se tedy ptát: Jaký chci, aby měl můj život význam? Tvrdím-li, že jsem katolík, mohu to dosvědčit na svém životě? Kdy se modlím? Jak často přistupuji k svátosti smíření? Co dělám pro chudé? Jak sloužím potřebným? Opravdu znám Ježíše Krista?“

„Koho přivádím do církve? Kolik mladých lidí jsem požádal, aby zvážili duchovní povolání? Kolik času věnuji hovoru o Bohu se svým manželským partnerem, s dětmi a s přáteli? Jak dobře a jak často naslouchám Boží vůli pro svůj život?“

Arcibiskup se na tomto místě zamýšlel nad tím, jakými bychom se měli stát, a jako příklad uvedl svatého Thomase Morea.

More byl anglický právník a státník, anglický kancléř za vlády Jindřicha VIII. V důsledku své katolické víry se postavil proti Jindřichovu rozvodu a novému sňatku, a proti oddělení anglické církve od katolické církve. Kvůli své čestnosti zemřel roku 1535 jako mučedník.

Arcibiskup Chaput dal svým posluchačům „domácí úkol“ pro den Díkůvzdání. Požádal je, aby „s rodinou zhlédli film z roku 1966 o svatém Thomasu Moreovi „Člověk pro každé počasí“.

Řekl, že „More byl především mužem hluboké katolické víry a praxe. Žil to, o čem tvrdil, že věří. Měl správně seřazené hodnoty. Na prvním místě byl manželem a otcem.“

Arcibiskup poté řekl, že More je příkladem pro všechny katolíky.

„Všichni jsme povoláni k tomu, abychom se stali martyry. Řecké slovo martyr znamená ,svědek´. Možná budeme osobně trpět pro naši lásku k Ježíši Kristu, a možná že nikoli. Ale všichni jsme povoláni k tomu, abychom svědčili.“

Arcibiskup Chaput na závěr svého proslovu zdůraznil, že stát se svatým, jako byl svatý Thomas More, je to jediné, co je v životě každého člověka nezbytné.