Sýrie – politicky korektní občanská válka?

Realita syrského konfliktu se liší od obrazu nabízeného mezinárodními médii. Svědectví sestry Marie Agnese, zakladatelky „Hnutí smíření“ (Mussahala), zní: „Známe tento režim a jeho diktátorskou povahu, jeho postup nás nepřekvapuje. Ale to, že opozice, oficiálně prezentovaná jako strana prosazující lidská práva, demokracii a svobodu, jedná ještě krvavěji a násilněji než režim, je pro nás šokující. **

Protagonisté syrské občanské války jsou pro veřejné mínění na Západě zcela známí: na jedné straně Asadova krvavá diktatura, na straně druhé utlačovaný lid, který se s hrdinským odporem vzepřel tyranovi. Skutečnost je však poněkud odlišná od toho, co je nám předkládáno, a není to poprvé, co západní média dělají tak zásadní chybu, za kterou se však nikdo neomlouvá. Někteří si snad doposud pamatují, jak média psala, že v dlouhé „korejské válce“ (1950-1953) Američané, kteří pomáhali Jižní Koreji, aby ji nepohltil Sever a Čína, byli kolonialisté a imperialisté, a Číňané, kteří pomáhali Severu, byli hrdinní „dobrovolníci“, kteří přišli zachránit své bratry.

Dnes je jasné, kdo měl pravdu. V občanské válce na Kubě (1955-1959) byli „vousatí“ - Fidel Castro a Che Guevara – „partyzáni“ bojující proti „fašistické“ Batistově vládě, a zrodila se tak nejdéle trvající diktatura moderního světa. Ve vietnamské (1963-1975) a kambodžské válce (1968-1975) byli Vietkong a Rudí Khmerové „osvoboditelé“ národů bouřících se proti proamerické diktatuře. A mohl bych uvést další případy, třeba jak Západ jásal, když se v Íránu dostal k moci Chomejní (1979), protože porazil „amerického Satana“ a osvobodil svůj lid od tyranie šáha Rezy Pahlavího. Ale za Chomejního se objevilo „mučednictví pro islám“ a „džihád“ (svatá válka) proti Západu, který vedl k útoku na věže Světového obchodního centra v roce 2011 a nejen k němu.

Odvíjí se situace v Sýrii podle stejného vzorce? To nikdo neví, ale je jisté, že popis války předkládaný mezinárodními sdělovacími prostředky je „politicky korektní“ v tom smyslu, že role již byly určené a není snadné tomuto pojetí odporovat. World and Mission publikoval (prosinec 2012) článek Giorgia Bernardelliho, který by mohl pomoci osvětlit to, co je nazváno „válka s minimem přímých informací o obou stranách bitevního pole“. Hlavní osobností popisovanou v článku je syrská karmelitka (64 let), představená kláštera sv. Jakuba v Qara (město poblíž Damašku), nejznámější hlas odsuzující protikřesťanské násilí v Sýrii a zakladatelka hnutí „Mussalaha“, které usiluje o usmíření a je schváleno a podporováno řeckým melchitským patriarchou Gregoriem III. Lahamem. Maria Agnese od Kříže nestraní žádné z válčících stran, ale pronáší nepříjemná slova, obviňující islámské militantní skupiny z násilí proti křesťanům, a ukazuje tak nový aspekt Asadových odpůrců.

Sestra Maria Agnese (čtyřiašedesátiletá Syřanka), kterou ohrožovali rebelové, takže musela uprchnout do Francie, uvádí konkrétní data a události: „V Sýrii působí více než dva tisíce různých skupin, většina jich je napojena na al-Káidu,“ na Muslimské bratrstvo a salafisty. Nepřišly nastolit demokracii, ale koránské právo ve jménu Alláha. „Známe tento režim a jeho diktátorskou povahu, jeho postup nás nepřekvapuje. Ale to, že opozice, oficiálně prezentovaná jako strana prosazující lidská práva, demokracii a svobodu, jedná ještě krvavěji a násilněji než režim, je pro nás šokující.“ Sestra Maria Agnese hovořila především o událostech v Homsu (v blízkosti kláštera Qara), ve městě, kde žily tisíce křesťanů, kteří uprchli ze země do zahraničí. Poslední z nich byl zabit na začátku listopadu, postarší muž, který zůstal doma, aby se staral o svého postiženého syna. Pravda o syrské válce postupně vyplouvá na povrch.

Není pochyb o tom, že režim Bašára al-Asada je totalitní, vražedný a neumožňuje vůbec žádnou opozici. S bezprecedentním násilím odpověděl v březnu 2011 na první demonstrace lidu, který v rámci arabského jara požadoval svobodu, demokracii a rozvoj. Ale stejně tak je pravda, že již po roce a půl trvání občanské války se mezi odpůrci Asadova režimu na místní úrovni jakožto strategičtí vůdcové a váleční taktikové chopili moci islámští extremisté. 26. října 2012 se vůdce al-Káidy a nástupce bin Ládina Zavahrí ve své výzvě vrátil k podněcování muslimů „na celém světě, aby podporovali své syrské bližní všemi možnými způsoby“ a volal po svržení Asadova režimu.

Křesťané nepodporují Asadovu diktaturu, ale ani si nepřejí, aby se v Sýrii zrodil další islámský extremistický režim.

Drobná, ale svou osobností velká karmelitka Maria Agnese osobně zakusila neutěšenou situaci uprchlíků z Palestiny a z války v Libanonu, Z toho důvodu založila „Hnutí smíření“ (Mussahala), které nyní působí v Sýrii. Dnes má za úkol stát se důvěryhodným hlasem syrských křesťanů a mnoha muslimů, kteří odsuzují protikřesťanské násilí. Moje výpověď, zdůrazňuje, „není agitací pro Asada, ale způsob, jak překonat násilí a nechat zaznít hlas syrského lidu. Aby si mohl zvolit svou budoucnost, potřebuje alespoň minimum bezpečnosti a stability poté, co bude zajištěna soudržnost společnosti, které se nyní krutě dotýká úsilí o sektářské rozdělení rozněcované krvavými útoky na obou stranách“.