09.01.2013, Asia News
„Přes 6 500 teplých jídel bylo rozdáno chudým v centru pomoci v Damašku. Nedostatek potravin nezastavil farnosti a náboženské instituce, které denně poskytovaly čerstvý chléb tisícům vysídlených lidí prchajících před bombami.“ Tak Mons. Mario Zenari, katolický nuncius v Damašku, popsal agentuře AsiaNews zázrak Ježíšova narození mezi syrským lidem ničeným již 20 měsíců trvající občanskou válkou.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
„Vánoční radost,“ říká tento duchovní, „se oslavovala i v této atmosféře konfliktu a strachu, což je vyjádření odmítnutí utrpení a nenávisti, která nyní bují v srdcích lidí.“ **Nuncius zdůraznil, že několik farností v Damašku se nevzdalo oslav nejdůležitějšího dne pro křesťany: „16. prosince jsem navštívil malou farnost na okraji hlavního města, která byla několik měsíců pod palbou minometů a těžkého dělostřelectva. V obývacím pokoji byly desítky dětí, které z kartonu vyřezávaly figurky pro betlém. Děti těmito jednoduchými skutky pomáhají nám dospělým zakoušet vánoční radost.** Jejich radost je první ovoce Vánoc v tomto koutě světa rozervaném smutkem, kde křesťanské rodiny denně žijí s hlubokou vírou a přicházejí až ke kořenům významu tohoto tajemství: solidarity Boha a Ježíše s námi. On sám zažil drama útěku do Egypta, aby se vyhnul vraždění nevinných. Tato epizoda se neliší od toho, co zažívá více než 500 000 uprchlíků, kteří v uplynulých měsících překročili hranice a opustili všechno, co měli.“
„I v Damašku,“ vysvětluje nuncius, „stejně jako ve zbytku země, je chléb nyní vzácností, luxusem a pro mnohé je jediným denním jídlem. Navštívil jsem však desítky církevních organizací, které pracují každý den, aby dávaly lidem čerstvý chléb nebo větší jídlo, pokud mají zásoby.“
Podle zprávy OSN konflikt mezi Svobodnou syrskou armádou a režimem Bašára al-Asada se stal mezináboženským bojem mezi sunnity a alawity, který již ztratil veškeré spojení s politikou a je pravděpodobné, že do bojů vtáhne i křesťanskou a arménskou menšinu. Strach z masových vražd v následujících měsících vyvolal exodus celých komunit a etnických menšin, které prchají přes hranice. Ve zprávě je také uveden nový odhad podpory nezbytné pro více než jeden milion uprchlíků, který dosáhl rekordní částky 1,5 miliardy dolarů.
Nuncius požádal všechny katolíky, aby se modlili za Sýrii, a řekl, že „jakmile válka skončí, představitelé všech vyznání budou mít nelehký úkol zneškodňovat tyto ,bomby zášti a msty´ uložené v srdcích lidí a svědčit o lásce a usmíření.“
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.