Evropský parlament ze svých vánočních přání odstranil scénu narození Krista

„Neutrální“ vánoční pohlednice, které Štrasburk rozeslal o letošních Vánocích, vyvolaly kontroverze. Není na nich název ani symbol těchto křesťanských svátků.

Co se to stalo s Vánocemi? Po haloweenové dýni, která nahradila krucifix a vysloužila si ostrou kritiku ze strany vatikánského státního sekretáře kardinála Tarcisia Bertoneho, rozhodnutí Evropského parlamentu zbavit se na vánočních přáních křesťanských symbolů způsobilo další pozdvižení. Kromě anděla, který se objevuje na šesti tištěných verzích a deseti elektronických verzích, není scéna Kristova narození, která je hlavním symbolem těchto křesťanských svátků, na přáních nikde k vidění.**

„Úředníci a poslanci se měli 25. prosince vrátit do práce,“ řekl Lorenzo Fontana, zástupce italské strany Liga severu v Evropském parlamentu.

Přání Evropského parlamentu vyvolala kritiku i v loňském roce. Fontana sám žádal předsedu shromáždění Jerzyho Buzka, aby vánoční přání v budoucnu obsahovala zřejmé křesťanské symboly. Jeho žádost byla zamítnuta a na letošních pohlednicích se objevily stylizované vánoční stromky na psychedelickém pozadí spolu s obrázky z Evropského parlamentu upravenými ve photoshopu.

Ti, kdo tento krok kritizují jako novou kapitolu v štrasburském protikřesťanském tažení, si stěžují: „Grafický návrh byl chudý, osvětlený studeným modrým a bílým světlem, což zcela protiřečí celé myšlence vánoční vřelosti.“ Dokonce zmizelo i tradiční „Veselé Vánoce“. Místo toho je na pohlednici neutrální nápis „2013“.

Kromě negativních reakcí na pohlednice Evropského parlamentu bez scény Kristova narození vyvolal značnou nevoli také futuristický vánoční strom vztyčený na Grand Place v Bruselu. Je to tak zjevný protikřesťanský krok, že se objevila řada on-line petic a hlasů dožadujících se návratu tradiční borovice.

Je opravdu ostudné, že evropské motto „jednota v rozmanitosti“ jsou jen prázdná slova. Ani v této srdečné době Vánoc orgány EU nedokázaly projevit citlivost k pocitům svých občanů, z nichž většinu tvoří křesťané. Skoro to vypadá, jako by toto heslo mělo za cíl, aby se ti, kdo stále silně vnímají skutečný náboženský smysl Vánoc, cítili jako odlišní od zbytku společnosti.

Ale Vánoce nebyly v ohrožení jen v Bruselu a ve Štrasburku. Jsme svědky laických tažení proti Vánocům i v jiných evropských zemích. V jedné škole na jihu Paříže byl zakázán svatý Mikuláš kvůli přesvědčení a hodnotám školy. V jiné škole v italské Piacenze nejsou dovoleny odkazy na náboženská témata a vánoční oslavy jsou zakázány. Mons. Adriano Vincenzi, zástupce italské biskupské konference, řekl: „Obecně se věří, že vzdání se vlastní identity usnadňuje dialog, ale uchování si vlastní identity je zásadní pro to, aby se dialog vůbec uskutečnil.“

Pokaždé, když se člověk pokoušel uhasit světlo, které na Zemi přineslo Ježíšovo narození, byla výsledkem hrozivá temnota, varoval Benedikt XVI. u příležitosti rozsvícení vánočního stromu na Svatopetrském náměstí. Snaha odstranit Boží jméno z učebnic dějepisu vede k tomu, že nejušlechtilejší a nejkrásnější slova ztrácejí svůj skutečný význam.