28.01.2013, Asia News
Stejně jako Saúdská Arábie, Írán a indonéská provincie Aceh se i Severní Korea rozhodla zakázat ženám jezdit na kole. To není nic nového. V roce 1990 komunistické úřady zavedly podobný zákaz a tvrdily, že je proti „socialistické morálce“, aby ženy jezdily na kole. V loňském roce však byl zákaz zrušen jako projev „reformního ducha“ nového vůdce Kim Čong-una.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Za vlády mladého diktátora Kim Čong-una, třetího syna zesnulého „drahého vůdce“, úřady ženám zakázaly nejen „řídit jízdní kolo, ale také jezdit na zadním nosiči jízdních kol a uvalily hmotnostní limit na zavazadla, která mohou být na nosiči umístěna,“ vysvětlil zdroj.
„Pokud byla žena předtím, než byl loni zákaz zrušen, přistižena při jízdě na kole, byla jí uložena nízká pokuta, ne více než 5000 wonů. Ale teď namísto pokuty zabaví kolo, což lidi značně rozrušuje.
„Pokud se zákaz rozšíří a bude trvat delší dobu, bude to mít nepříznivý vliv na fungování hospodářství Severní Koreje. Kola byla rozhodujícím faktorem, který napomáhal obchodování jako prostředku nezbytného k přežití.
Ekonomika Severní Koreje do značné míry přežívá na základě výměnného obchodu. Venkovské trhy mají pro směnu zboží zásadní význam. „Jízdní kola jsou v Severní Koreji nezbytná,“ vysvětlil zdroj. Severokorejci „nemají žádná auta, motocykly či jiné dopravní prostředky. Jízdní kola jsou velmi užitečná; ženy na nich nejezdily jen na trhy, ale vozily na nich i své děti“.
Kim Čong-il vyhlásil tento zákaz údajně proto, že jezdění žen na kole je v rozporu se stalinistickou ideologií země a se „socialistickou morálkou“.
Někteří odborníci se však domnívají, že druhý Kim v devadesátých letech zakázal ženám jezdit na kole poté, co dcera vysoce postaveného úředníka zemřela při dopravní nehodě v Pchjongjangu.
15.07.2026, Spiritual Direction
Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
10.07.2026, ACI Prensa
Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.