12.02.2013, Fides
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
V této souvislosti se nejistota křesťanů na Blízkém východě snadno přeměňuje v úzkost a strach. „Klademe si otázku, zda je ještě vůbec možné uvažovat o harmonickém soužití,“ píše chaldejský arcibiskup s odvoláním na diskriminaci občanů, kteří nevyznávají to, co se nazývá „státní náboženství“. Podle Mons. Saka situaci na Blízkém východě ještě zhoršují strategie různých geopolitických stran: „Mezinárodní společenství,“ píše arcibiskup s jasným odkazem na syrský konflikt, „je přesvědčeno, že může zlepšit situaci podporou nejistého programu na dosažení demokracie pomocí zbraní! Výsledkem je střet mezi ozbrojenou opozicí a systémem, který ničí úplně všechno.“ Mons. Sako je přesvědčen, že pomoc církve křesťanům na Blízkém východě se projevuje stále konkrétnějším způsobem. „Říká se, že křesťanství tady vzkvétalo a že naše přítomnost zde je důležitá,“ poznamenává arcibiskup z Kirkúku. Podle něj si „tyto církve apoštolského původu zaslouží ve svém poslání a svědectví náležitou podporu od univerzální církve“. „Mezinárodní podpora, kterou upřednostňuje všeobecná církev, by byla skvělou pomocí, díky níž bychom usilovat o důstojný život pro všechny.“
Tento arcibiskup východního obřadu uznává zejména „zásadní roli“ Svatého stolce, který se snaží „zajistit křesťanům možnost žít v jejich zemi“. Ale mnozí zpochybňují odpovědnost místních křesťanů i muslimů. Podle Mons. Saka se křesťané na Blízkém východě musí vyhnout „pasti nacionalismu“ a stále znovu nabízet „lásku, která je prožívána a zvěstována v Novém zákoně“. A muslimové „by měli nově promýšlet, jak aplikovat učení koránu“. Ideálem, který znovu navrhl Mons. Sako, by byl „pozitivní sekularismus“, který by „respektoval náboženství“. Tento přístup byl vyjádřen například v deklaraci o náboženské svobodě Druhého vatikánského koncilu, podle níž „lidská práva nejsou abstraktním pojmem odděleným od konkrétních lidí, ale lidé by měli být schopni je uplatňovat“.
16.10.2026, RC Monitor 19/2026
Když se řekne misie, často si představíme evangelizaci v dalekých zemích, kde lidé ještě neznají Krista. A jistě právem: úkol církve nést evangelium do celého světa zůstává stále aktuální. Ne všichni však můžeme odejít na misijní území. Poslání křesťana je mnohem širší.
11.11.2026, RC Monitor 21/2026
Nechci ze sebe dělat škarohlída, ale mám takový svíravý pocit, že se opět poněkud prohloubí a protáhne ona pomyslná propast, která rozděluje společnost. Tentokráte kvůli televizním poplatkům. Nepopírám, že některé názory mohou mít vliv na naši spásu, ale myslím si, že zrovna názor na to, zda platit, či neplatit koncesionářské poplatky mezi ně neplatí. Tedy alespoň potud, pokud zůstaneme pouze u názoru s tím, že ostatní mohou mít názor opačný.
19.10.2026, RC Monitor 19/2026
Začnu příběhem, který se skutečně odehrál při jednání katolické pastorační rady. Jeden farník v nejmenované farnosti navrhl uspořádat mariánské říjnové pobožnosti. Dříve bylo zvykem konat je každý den, nicméně jeho návrh byl daleko skromnější. Šlo by pouze o čtyři pobožnosti – každou neděli jedna. Struktura by byla jednoduchá a tradiční: mariánská píseň, růženec, litanie a mariánská píseň. Když se onen farník zeptal, jak na tento návrh pohlíží farní rada, dočkal se odpovědi: „Velmi pesimisticky!“
01.10.2026, RC Monitor 18/2026
Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.
13.10.2026, Vatican News
Papež Lev XIV. se po nedělní modlitbě Anděl Páně 11. října 2026 obrátil na poutníky na Svatopetrském náměstí se dvěma naléhavými tématy. Tím prvním byla válka na Ukrajině a její dopad na nejchudší obyvatele světa. Římský biskup připomněl, že konflikt nezasahuje jen ty, kdo žijí v jeho bezprostřední blízkosti, ale také lidi závislé na dodávkách obilí, pro něž se každodenní chléb stal předmětem vyjednávání. Vyzval proto všechny zúčastněné strany, aby zajistily bezpečnou plavbu Černým mořem pro obilní transporty. „Každodenní chléb milionů lidí se nesmí stát válečným rukojmím,“ zdůraznil papež. Na náměstí přitom přivítal poutníky z mukačevské řeckokatolické eparchie, tedy z regionu, který dopady války pociťuje přímo.
12.11.2026, RC Monitor 21/2026
Když ztratíme klíče, obracíme se ke svatému Antonínovi. Při nemocech krku vzýváme svatého Blažeje, hasiči mají svého patrona ve svatém Floriánovi a kněží ve svatém Janu Marii Vianneyovi. Katolická tradice zná patrony jednotlivých profesí, měst, zemí, nemocí i nejrůznějších životních situací. Mají ale svatí v nebi skutečně rozdělené kompetence? A má vůbec smysl obracet se na konkrétního světce s konkrétní prosbou?
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.