Irák: Jaká je budoucnost křesťanů na Blízkém východě?

Situace na Blízkém východě „je znepokojující stejně jako určité věci, které slýcháme o arabském jaru z úst některých politiků“. Těmito slovy začíná provolání týkající se budoucnosti křesťanů na Blízkém východě, které zveřejnil chaldejský arcibiskup z Kirkúku Louis Sako. **Zpráva vydaná exkluzivně agenturou Fides vyjadřuje naději, že se z podnětu Svatého stolce a univerzální církve zmobilizuje mezinárodní společenství na podporu křesťanů na Blízkém východě. 

Podle Mons. Saka „směs etnik, náboženství a jazyků“ přítomných na Blízkém východě nevyhnutelně vede k napětí a konfliktům, protože v tomto regionu „nebylo zavedeno kritérium občanství schopné integrovat všechny, bez ohledu na náboženské vyznání nebo etnickou příslušnost“. Ničivé procesy, k nimž v současné době dochází v Iráku - a které v budoucnu mohou zasáhnout také Sýrii -, podle arcibiskupa ještě „zhoršují situaci“, protože při absenci institucionální moci již není garantována bezpečnost a otevírá se prostor pro působení zločinných a extremistických skupin.

V této souvislosti se nejistota křesťanů na Blízkém východě snadno přeměňuje v úzkost a strach. „Klademe si otázku, zda je ještě vůbec možné uvažovat o harmonickém soužití,“ píše chaldejský arcibiskup s odvoláním na diskriminaci občanů, kteří nevyznávají to, co se nazývá „státní náboženství“. Podle Mons. Saka situaci na Blízkém východě ještě zhoršují strategie různých geopolitických stran: „Mezinárodní společenství,“ píše arcibiskup s jasným odkazem na syrský konflikt, „je přesvědčeno, že může zlepšit situaci podporou nejistého programu na dosažení demokracie pomocí zbraní! Výsledkem je střet mezi ozbrojenou opozicí a systémem, který ničí úplně všechno.“ Mons. Sako je přesvědčen, že pomoc církve křesťanům na Blízkém východě se projevuje stále konkrétnějším způsobem. „Říká se, že křesťanství tady vzkvétalo a že naše přítomnost zde je důležitá,“ poznamenává arcibiskup z Kirkúku. Podle něj si „tyto církve apoštolského původu zaslouží ve svém poslání a svědectví náležitou podporu od univerzální církve“. „Mezinárodní podpora, kterou upřednostňuje všeobecná církev, by byla skvělou pomocí, díky níž bychom usilovat o důstojný život pro všechny.“

Tento arcibiskup východního obřadu uznává zejména „zásadní roli“ Svatého stolce, který se snaží „zajistit křesťanům možnost žít v jejich zemi“. Ale mnozí zpochybňují odpovědnost místních křesťanů i muslimů. Podle Mons. Saka se křesťané na Blízkém východě musí vyhnout „pasti nacionalismu“ a stále znovu nabízet „lásku, která je prožívána a zvěstována v Novém zákoně“. A muslimové „by měli nově promýšlet, jak aplikovat učení koránu“. Ideálem, který znovu navrhl Mons. Sako, by byl „pozitivní sekularismus“, který by „respektoval náboženství“. Tento přístup byl vyjádřen například v deklaraci o náboženské svobodě Druhého vatikánského koncilu, podle níž „lidská práva nejsou abstraktním pojmem odděleným od konkrétních lidí, ale lidé by měli být schopni je uplatňovat“.