Somálsko: znamení naděje

19.04.2013, Fides


„Našel jsem konkrétní znamení naděje, přestože nové státní instituce zatím ještě nemají situaci plně pod kontrolou,“ řekl agentuře Fides Mons. Giorgio Bertin, biskup z Džibuti a apoštolský administrátor Mogadisha, který se právě vrátil z návštěvy somálského hlavního města. **

„Přijel jsem do Mogadiša po šesti letech,“ řekl biskup. „Navštívil jsem staré město, oblast Medina i místa na pátém, šestém, sedmém kilometru a ze všeho nejvíce mě překvapila absence kontrolních stanovišť milicí.“ Získal jsem proto dojem, že město již není rozděleno, ale je jednotné. Rovněž mě udivilo, že už tam kromě několika ojedinělých výstřelů není slyšet střelba. Viděl jsem několik podnikatelů, kteří se snaží o obnovu a rekonstrukci budov. To všechno jsou znamení naděje,“ poznamenal.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

 

„Moje návštěva měla několik účelů,“ pokračoval Mons. Bertin. „Za prvé jsem chtěl zjistit, jaká tam je humanitární situace. Během těchto let somálská Charita provozuje svou činnost za pomoci partnerů. Spravuje například tábory pro vnitřně vysídlené osoby. Jedná se buď o obyvatele Mogadiša, kteří přišli o své domovy v důsledku válečného konfliktu, nebo, a to je většina případů, lidé přicházejí z vnitrozemí kvůli nejistotě nebo kvůli suchu.“ Mons. Bertin cestoval do Somálska se Sarou Fumagalliovou, koordinátorkou „Humanitarian Padania“, neziskové organizace, která již vytvořila malé programy pomoci a má v úmyslu otevřít humanitární koridor pro dovoz nemocničního zařízení. 

Humanitární práce je však obtížná: „Navzdory zlepšení počasí je těžké si představit, že by se vysídlené osoby v nejbližší době vrátily do venkovských oblastí, protože ty stále ještě ovládá Šabáb,“ řekl biskup. 

„Dalším cílem bylo zjistit stav katedrály, která je obsazena skupinou vysídlených osob. Objekt je v hrozném stavu, uvidíme tedy, co můžeme udělat pro to, abychom jej opravili,“ řekl Mons. Bertin. 

„Sešli jsme se rovněž s pracovníky ministerstva zahraničí a sociálních věcí, abychom zahájili jednání o tom, zda bychom nemohli v zemi působit přímo a znovu neotevřeli prostory pro bohoslužby,“ řekl Mons. Bertin. „Setkal jsem se s ochotnými a vstřícnými partnery, ale problém spočívá v tom, že je velký rozdíl mezi obnovenými státními institucemi a konkrétní situací. Pokud jsou nám státní instituce k dispozici, pak musíme zjistit, co vůbec můžeme udělat, protože veřejné budovy jsou obsazeny lidmi, kteří je zabavili násilím, nebo vysídlenci.“ 

Navzdory obtížím se Mons. Bertin nevzdává a dodává: „Mám v úmyslu se tam brzy vrátit a setkat se buď s prezidentem či s předsedou vlády nebo ministrem zahraničních věcí a pokračovat v započatých rozhovorech.“


Další články



Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.