Násilí na dětech ve jménu satana: Prolomit mlčení o rituálním týrání

30.05.2013, kathnet


Když zaslechneme slovo „satanismus“, napadnou nás černé mše, obětování zvířat a okultní praktiky. Avšak doposud je značně tabuizován další hrozivý aspekt: rituální násilí páchané na dětech a mladistvých.

Odborníci, kteří pomáhají obětem, vyzývají politiky a církev, aby se tímto problémem zabývali. „Důležité je prolomit mlčení,“ říká psychoterapeutka Michaela Huberová (Göttingen).

Podle ní jde v podstatě o nucenou prostituci v kruzích sadistických pachatelů. Děti a mladé ženy jsou určitými skupinami pachatelů, včetně „tvrdých satanistů“, systematicky nuceny k povolnosti. „Je to kruté týrání převážně ze strany mužských pachatelů a jejich ženských pomocnic, kteří se na obětech dopouštějí sadistického násilí a případně je za peníze dávají k dispozici i dalším sadistům,“ tvrdí odbornice na psychická traumata.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Část pachatelů označuje tyto zvrácenosti a rituální znásilňování jako náboženství. „Dělej si, co chceš“ je jediný zákon, kterým se řídí. „Satanismus nabízí těmto mužům legitimitu užívat si svou krutost,“ řekla Huberová evangelické tiskové agentuře idea.

Podle Huberové jsou oběti „tak vystrašené a je jim způsoben tak velký šok, že se jejich osobnost rozloží“. To znamená, že proto, aby zneužívání vůbec přežily, musí potlačit své obvyklé vnímání a paměťové funkce. Mnoho obětí má několikadenní mezery v paměti, což také komplikuje dokazování u soudu. Huberová - která je také předsedkyní Německé společnosti pro trauma a disociativní poruchy - uvádí: „Aby mohly být později snáze zneužívány, jsou týrané děti oslovovány jiným jménem. Dostávají se pak do změněného psychického stavu a dělají vše, co pachatelé chtějí.“ Extrémní sadisté se snaží dítě umučit k smrti.

Podle zkušeností Huberové jsou pachatelé, kteří uskutečňují své kruté fantazie, většinou zámožní a vysoce společensky postavení. Oběti vypovídají mimo jiné o manažerech, státních zástupcích, a dokonce i o duchovních.

Huberová hovořila o učitelce v mateřské škole, která dvě z dětí, které jí byly svěřeny, odvezla na odlehlé místo a tam s nimi natáčela „zvrácené filmy“. Chlapec a jeho sestřenice byli ve věku tří a čtyř let. Když se rodiče dozvěděli o tomto nepochopitelném jednání a vše oznámili úřadům, ztratili víru v právní stát, řekla Huberová. Státní zastupitelstvo výpovědi dětí zpochybnilo. Vyprávějí smyšlené historky, znělo odůvodnění. „Tato učitelka stále pracuje ve školce,“ stěžuje si Huberová.

Oběti mají strach a zřídka se obracejí na policii

Podle její zkušenosti se oběti málokdy odváží podat trestní oznámení, protože mají obrovský strach. Pachatelé po nich požadují, aby vše uchovávaly v tajnosti. Kromě toho je obětem vštěpováno, že se ony samy provinily, že jsou špatné a že jim nikdo neuvěří. Zbavit se tohoto myšlení obětem trvá často celé roky, říká Huberová.

Při tomto procesu je mimořádně důležité, aby jim někdo pomáhal. „Pomocníci však musejí svou osobní angažovanost a energii rozumně dávkovat, jinak vyhoří,“ říká psychoterapeutka. Doporučuje také, aby se zapojili do sítě dalších pomocníků. Podle Huberové je rituální zneužívání častější, než se obecně připouští. Podle průzkumu se 13 procent psychoterapeutů, jež mají smlouvu se zdravotní pojišťovnou, věnovalo klientům, kteří zakusili násilí v souvislosti s okultismem a satanismem. Odhaduje se, že v Německu je asi 40 000 satanistů.

Již deset let se baptistka a psychoterapeutka Gerhild Spechtová (Meschede/Sauerland) angažuje ve wittenské síti „Rituální násilí“. V současné době se věnuje deseti obětem satanistických skupin. Terapie často trvá několik let. Spechtová podle vlastních slov přijme klienta pouze tehdy, když se alespoň dva lidé písemně zaváží, že se za dotyčného budou během terapie modlit. Nabízí individuální rozhovory a skupinová setkání. Vzhledem k tomu, že se klienti za sebe vzájemně modlí, je Spechtová stále znovu svědkem toho, že někteří nacházejí křesťanskou víru.

Lituje toho, že mnohá křesťanská společenství mají strach z kontaktu s tématem „satanismu“. Tato pětasedmdesátiletá terapeutka vyzývá k větší informovanosti a k modlitbám za oběti a jejich terapeuty. Ředitelka „pracovní skupiny Rituální násilí“ z (katolických) diecézí Essen, Münster a Osnabrück, Brigitte Hahnová (Münster), požaduje, „aby této problematice byla věnována mnohem větší pozornost“. Politici a církev by měli více sledovat zprávy o násilí páchaném v satanistických sektách. Pro ty, kdo se snaží vymanit z vlivu těchto sekt, je zapotřebí více specializovaných terapeutů, lékařů a policistů.


Další články



Rodokmen Ježíše Krista

16.09.2026, RC Monitor 17/2026

Toto evangelium, tedy úvodní část radostné zvěsti sepsaná svatým Matoušem, je výpovědí o tom, jak z kalného pramene vyvádí Bůh nejčistší potůček. Jak na zapleveleném záhoně vykvetla nejkrásnější růže. Jak z kmene, zasaženého prvotní poruchou – hříchem – vypučel přečistý květ, který nadpřirozeným způsobem, přímou mocí Boží – ano, u Boha je všechno možné, jak později řekl anděl Gabriel – nese ovoce nejdrahocennější: poslední pokrevní potomek Abrahámův byl muž Marie, z níž se narodil Ježíš, nazývaný Kristus. Ten, který se nazývá Syn člověka.

Reinkarnace – alternativa ke křesťanskému zmrtvýchvstání?

21.09.2026, RC Monitor 17/2026

Navzdory tomu, že křesťanská víra je se zastáváním reinkarnace neslučitelná, lze se setkat s křesťany, kteří mezi svým krédem a naukou o převtělování žádný rozpor nevidí. Nedávno jsem měl možnost s jedním takovým člověkem diskutovat a během naší debaty se ukázalo, že jeho příklon k reinkarnaci se zakládal v neznalosti argumentu, jež by prokázal její nemožnost. To se samozřejmě netýká jen této otázky, nýbrž naprosto všech názorů. Dokud nejsme schopni se stoprocentní jistotou vyloučit opak či alternativu k tomu, o čem jsme přesvědčeni, musíme dát prostor pochybnosti a přiznat, že náš názor není žádným spolehlivým věděním, ale pouhou vírou podepřenou mimo-teoretickými důvody. Ruku za ni do ohně dávat nemůžeme.

Konference o evangelizaci

08.10.2026, CREDO CZ

Ve dnech 13. a 14. listopadu 2026 se v Olomouci uskuteční již VII. ročník Konference o evangelizaci. Přivítá stovky věřících, laických pracovníků i duchovních z celé České republiky, kteří touží hledat cestu, jak přirozeně, s radostí, respektem a nadějí sdílet víru v dnešním světě.

Kardinál Dominik Duka: věrnost pravdě

02.11.2026, RC Monitor 20/2026

Rok uplynul od chvíle, kdy nás 4. listopadu 2025 opustil pan kardinál Dominik Duka. Pro mnohé z nás byl pastýřem, který dvanáct let stál v čele pražské arcidiecéze a vedl českou církev v době, kdy se učila žít ve svobodě i v nových společenských podmínkách. Pro ty, kdo ho znali blíž, byl především bratrem – dominikánem, knězem a člověkem, jehož život byl od mládí protkán věrností Pravdě, Kristu. Když se za ním ohlížíme, nevidíme jen úřady, které zastával. Šel po cestě věrnosti, která neskončila ani ve vězení.

O přímluvě svatých, jejich patronátu a hranicích lidové zbožnosti

12.11.2026, RC Monitor 21/2026

Když ztratíme klíče, obracíme se ke svatému Antonínovi. Při nemocech krku vzýváme svatého Blažeje, hasiči mají svého patrona ve svatém Floriánovi a kněží ve svatém Janu Marii Vianneyovi. Katolická tradice zná patrony jednotlivých profesí, měst, zemí, nemocí i nejrůznějších životních situací. Mají ale svatí v nebi skutečně rozdělené kompetence? A má vůbec smysl obracet se na konkrétního světce s konkrétní prosbou?

Proměny šatníku posledních desetiletí a svatební standard: Jdeš na svatbu?

25.09.2026, RC Monitor 17/2026

Když jsem jako mladý muž začal pracovat v top managementu strojírenské firmy, bylo to po stránce oblékání relativně náročné. Firemní dress code vyžadoval od odborného ředitele nosit denně styl business, tj. světlou košili, vázanku, sako, společenskou obuv. Myslím, že někdy kolem roku 2010 nastal zlom – na konferencích a jiných byznysových setkáních muži sundali kravaty, nastoupil business casual. V letech před covidem potom přišel smart casual – najednou se dalo na konferenci přijít v džínách a ležérním saku, a bylo to výrazně pohodlnější. V posledních letech navíc zčásti vymizely i společenské boty, stačí značkové tenisky, zpravidla ty s bílým okrajem. Nestranný nadnárodní pozorovatel by to snad nazval amerikanizací. Výjimkou jistě trvale zůstávají některé byznys sektory, kde dojem souvisí s důvěryhodností, na prvním místě uveďme advokátní kanceláře.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.