Násilí na dětech ve jménu satana: Prolomit mlčení o rituálním týrání

30.05.2013, kathnet


Když zaslechneme slovo „satanismus“, napadnou nás černé mše, obětování zvířat a okultní praktiky. Avšak doposud je značně tabuizován další hrozivý aspekt: rituální násilí páchané na dětech a mladistvých.

Odborníci, kteří pomáhají obětem, vyzývají politiky a církev, aby se tímto problémem zabývali. „Důležité je prolomit mlčení,“ říká psychoterapeutka Michaela Huberová (Göttingen).

Podle ní jde v podstatě o nucenou prostituci v kruzích sadistických pachatelů. Děti a mladé ženy jsou určitými skupinami pachatelů, včetně „tvrdých satanistů“, systematicky nuceny k povolnosti. „Je to kruté týrání převážně ze strany mužských pachatelů a jejich ženských pomocnic, kteří se na obětech dopouštějí sadistického násilí a případně je za peníze dávají k dispozici i dalším sadistům,“ tvrdí odbornice na psychická traumata.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Část pachatelů označuje tyto zvrácenosti a rituální znásilňování jako náboženství. „Dělej si, co chceš“ je jediný zákon, kterým se řídí. „Satanismus nabízí těmto mužům legitimitu užívat si svou krutost,“ řekla Huberová evangelické tiskové agentuře idea.

Podle Huberové jsou oběti „tak vystrašené a je jim způsoben tak velký šok, že se jejich osobnost rozloží“. To znamená, že proto, aby zneužívání vůbec přežily, musí potlačit své obvyklé vnímání a paměťové funkce. Mnoho obětí má několikadenní mezery v paměti, což také komplikuje dokazování u soudu. Huberová - která je také předsedkyní Německé společnosti pro trauma a disociativní poruchy - uvádí: „Aby mohly být později snáze zneužívány, jsou týrané děti oslovovány jiným jménem. Dostávají se pak do změněného psychického stavu a dělají vše, co pachatelé chtějí.“ Extrémní sadisté se snaží dítě umučit k smrti.

Podle zkušeností Huberové jsou pachatelé, kteří uskutečňují své kruté fantazie, většinou zámožní a vysoce společensky postavení. Oběti vypovídají mimo jiné o manažerech, státních zástupcích, a dokonce i o duchovních.

Huberová hovořila o učitelce v mateřské škole, která dvě z dětí, které jí byly svěřeny, odvezla na odlehlé místo a tam s nimi natáčela „zvrácené filmy“. Chlapec a jeho sestřenice byli ve věku tří a čtyř let. Když se rodiče dozvěděli o tomto nepochopitelném jednání a vše oznámili úřadům, ztratili víru v právní stát, řekla Huberová. Státní zastupitelstvo výpovědi dětí zpochybnilo. Vyprávějí smyšlené historky, znělo odůvodnění. „Tato učitelka stále pracuje ve školce,“ stěžuje si Huberová.

Oběti mají strach a zřídka se obracejí na policii

Podle její zkušenosti se oběti málokdy odváží podat trestní oznámení, protože mají obrovský strach. Pachatelé po nich požadují, aby vše uchovávaly v tajnosti. Kromě toho je obětem vštěpováno, že se ony samy provinily, že jsou špatné a že jim nikdo neuvěří. Zbavit se tohoto myšlení obětem trvá často celé roky, říká Huberová.

Při tomto procesu je mimořádně důležité, aby jim někdo pomáhal. „Pomocníci však musejí svou osobní angažovanost a energii rozumně dávkovat, jinak vyhoří,“ říká psychoterapeutka. Doporučuje také, aby se zapojili do sítě dalších pomocníků. Podle Huberové je rituální zneužívání častější, než se obecně připouští. Podle průzkumu se 13 procent psychoterapeutů, jež mají smlouvu se zdravotní pojišťovnou, věnovalo klientům, kteří zakusili násilí v souvislosti s okultismem a satanismem. Odhaduje se, že v Německu je asi 40 000 satanistů.

Již deset let se baptistka a psychoterapeutka Gerhild Spechtová (Meschede/Sauerland) angažuje ve wittenské síti „Rituální násilí“. V současné době se věnuje deseti obětem satanistických skupin. Terapie často trvá několik let. Spechtová podle vlastních slov přijme klienta pouze tehdy, když se alespoň dva lidé písemně zaváží, že se za dotyčného budou během terapie modlit. Nabízí individuální rozhovory a skupinová setkání. Vzhledem k tomu, že se klienti za sebe vzájemně modlí, je Spechtová stále znovu svědkem toho, že někteří nacházejí křesťanskou víru.

Lituje toho, že mnohá křesťanská společenství mají strach z kontaktu s tématem „satanismu“. Tato pětasedmdesátiletá terapeutka vyzývá k větší informovanosti a k modlitbám za oběti a jejich terapeuty. Ředitelka „pracovní skupiny Rituální násilí“ z (katolických) diecézí Essen, Münster a Osnabrück, Brigitte Hahnová (Münster), požaduje, „aby této problematice byla věnována mnohem větší pozornost“. Politici a církev by měli více sledovat zprávy o násilí páchaném v satanistických sektách. Pro ty, kdo se snaží vymanit z vlivu těchto sekt, je zapotřebí více specializovaných terapeutů, lékařů a policistů.


Další články



Praktický průvodce k vytvoření rytmu modlitby: Pozvánka k životu, jehož středem je Bůh

15.07.2026, Spiritual Direction

Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

Papež Lev XIV.: Lékař by nikdy neměl rozhodovat o životě nenarozeného dítěte

10.07.2026, ACI Prensa

Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.