01.07.2013, Asia News
Strach, že by kvůli svému jednání mohl ztratit legitimitu mezi Egypťany, vede prezidenta Mohameda Mursího k tomu, aby urychlil proces „islamizace“ vládních institucí. 16. června vůdce Muslimského bratrstva podepsal prezidentský dekret o jmenování 17 nových guvernérů.
Podle zpráv z médií je přinejmenším sedm z nich spjato s hlavním egyptským islamistickým hnutím, a to včetně Ahmeda El-Beiliho, nového guvernéra Gharbíje, a Ahmeda Mohameda Shaarawiho, jeho protějšku z Minúfije, provincie v oblasti nilské delty, kde žije nejvíce voličů sekulárních stran. Minúfija je také rodištěm bývalého prezidenta Husního Mubaraka.
Veřejnost je však rovněž znepokojena kvůli jmenování Adela El-Asaada Khayata novým guvernérem Luxoru. Jde o bývalého vedoucího člena Gama'a al-Islamíja, radikální islamistické skupiny zapletené do teroristického útoku na chrám Dér el-Bahrí, při kterém zahynulo 58 zahraničních turistů.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Podle odborníků je Luxor v ohrožení. Poté, co se Muslimské bratrstvo chopilo moci, se klenot archeologické turistiky v Egyptě stal městem duchů.
Navíc příslušníci Gama'a al-Islamíja nejednou hrozili, že vyhodí do povětří sochy a chrámy starověké egyptské civilizace, které jsou podle nich symboly modlářství.
Demonstrace se konaly rovněž v Isma’ílíji proti novému guvernérovi Hassanu al-Hawymu, a v Beherii, kam Mursí dosadil Usámu Suleimana, bývalého tajemníka místní pobočky Strany spravedlnosti a svobody. Podle některých pozorovatelů je toto jmenování pokusem vyprovokovat střety ve městě mezi prodemokratickými aktivisty a islamisty před začátkem protestů proti Mursímu, které jsou plánovány na 30. června.
V Gharbíji stovky lidí zablokovaly silnici vedoucí podél moře a skandovaly hesla proti Muslimskému bratrstvu.
Kdysi byly provinční guvernoráty „vyhrazeny“ pro členy vojenského nebo policejního aparátu. Mursí svým nedávným tahem vložil 12 z 27 provinčních guvernatorátů do rukou svých spojenců. V září 2012 již jmenoval pět militantních islamistů guvernéry.
Salafistická strana an-Núr, hlavní spojenec prezidentovy Strany spravedlnosti a svobody v parlamentních volbách v roce 2011, Mursího kritizuje. Podle tajemníka strany, Shaabana Abdela Alima, způsobí přeskupení Muslimského bratrstva nárůst konfliktů mezi obyvatelstvem.
Mezitím rychle přibývají podpisy pod peticí, jež vyzývá prezidenta k rezignaci. Sbírku podpisů pořádá skupina, která sama sebe nazývá „Rebelové“. V tomto hnutí se spojila řada vůdčích osobností Jasmínové revoluce z roku 2011.
Podle nejnovějších údajů petici podepsalo již 13 milionů Egypťanů. Cílem je získat 15 milionů podpisů do 30. června, kdy se bude připomínat druhé výročí sporných voleb.
Za účelem potlačení petice v zárodku vyzvalo Muslimské bratrstvo všechny své členy, aby vyšli v příštích týdnech do ulic.
Policie zůstává stále v pohotovosti kvůli případným střetům mezi znepřátelenými frakcemi.
25.08.2026, RC Monitor 15/2026
Na konci června se pražská farnost Čakovice dozvěděla, že její dosavadní duchovní správce má být vystřídán. Samotná změna faráře není v životě církve ničím neobvyklým. Neobvyklá byla reakce části farníků. Ti se obrátili na pražské arcibiskupství s žádostí, aby zamýšlené jmenování přehodnotilo, protože novým duchovním správcem se měl stát P. Jan Balík. Obávali se, že jeho spojení s kauzou bývalého ředitele arcibiskupství Antonína Jurigy poškodí důvěryhodnost farnosti a naruší život místního společenství. Arcibiskupství jejich podněty vyslechlo a do Čakovic byl ustanoven jiný kněz.
24.08.2026, Crux Now
Podle nové zprávy izraelské organizace monitorující dodržování práv, která pracuje s údaji za první polovinu roku 2026, se počet útoků proti křesťanům v Izraeli téměř zdvojnásobil. Izraelské centrum pro údaje o náboženské svobodě (Religious Freedom Data Centre – RFDC) a jeho kontaktní linka pro hlášení případů obtěžování křesťanů uvedly, že mezi dubnem a červnem letošního roku došlo v Izraeli nebo na územích okupovaných Izraelem k 83 útokům proti křesťanům, zatímco v prvním čtvrtletí jich bylo 44. Většina útoků se odehrála v Jeruzalémě a zahrnovala 46 případů plivání, čtyři fyzická napadení a osm slovních útoků.
17.08.2026, Rome Reports
Křesťané zůstávají nejpronásledovanějším náboženským společenstvím na světě. Podle organizace Open Doors čelilo v roce 2025 pronásledování nebo diskriminaci kvůli své víře 388 milionů křesťanů, tedy přibližně každý sedmý křesťan na světě. Některé údaje však odhalují ještě znepokojivější skutečnost.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.