Od červené k bílé

Panuje obecně rozšířené mínění, že tradici, podle níž papež denně nosí bílou kleriku, založil Pius V. (1566-1572), který tím odkazoval na dominikánský řád, v němž žil před svým zvolením na Petrův stolec. Pro tuto legendu však neexistuje žádný spolehlivý zdroj (nezmiňuje ji ani Gaetano Moroni ve svém slovníku církevních dějin).

**

Přesto se pravidelně objevuje – i v článku o Piovi V. na Wikipedii –, kdykoli barva papežova oděvu upoutá zájem veřejnosti.** To se stalo i prvého dne pontifikátu papeže Františka, který se rozhodl obléct si tradiční bílou kleriku, avšak odmítl červenou mozzettu – krátkou, po lokty sahající pláštěnku.

To, že Pius V. nezavedl bílou kleriku, lze jednoduše potvrdit porovnáním Rafaelova portrétu Julia II. (1503-1513) s El Grecovým Piem V. Pokud jde o červeno-bílý papežský oděv, jsou oba portréty identické.

To nás přivádí k otázce: kdy byl červeno-bílý papežský oděv zaveden? Co nám o tom říkají historické prameny a jak bychom je měli interpretovat?

Chceme-li se dozvědět více, musíme se vrátit v čase k pontifikátu Silvestra II. (999-1003). Dozvíme se, že jej Arnulf Orleánský obvinil, že „sedí na vznešeném prahu oděný do zářivého purpurového a zlatého roucha“. Nevíme, zda měl papež na sobě po svém zvolení skutečně červený plášť, nebo zda se jednalo o řečnickou narážku na Konstantinovu donaci, v níž se uvádí, že císař daroval papeži Silvestrovi I. (314-335) „jakési císařské roucho“, včetně „purpurového pláště“. Je jisté, že i podle Petra Damiána, jednoho z hlavních protagonistů gregoriánské reformy, byl červený plášť odznakem papežského úřadu.

Prvním papežem slavnostně oděným do červeného pláště bezprostředně po svém zvolení byl Řehoř VII. (1076).

Ke konci století poukazují Albinovy (1189) i Cenciovy (1192) ordines (ordináře) na to, že ihned poté, co je papež zvolen, mu arcijáhen nebo první jáhen oblékne červený plášť. Ze všech těchto pramenů tedy vyplývá, že zahalení pláštěm (immantatio) je obřadní prvek, který jasně označuje právoplatně zvoleného kandidáta do papežského úřadu.

Tyto prameny však hovoří jen o červeném papežském plášti, ale nezmiňují bílou kleriku. To je další zvláštnost v historii papežského oděvu. Vlastně až na konci 13. století byl vydán manuál (Ordo XIII, který papež Řehoř X. vytvořil kolem roku 1274), jenž výslovně uvádí bílou papežskou kleriku. Od té doby všechny římské pontifikály podrobně popisují, že papež od okamžiku zvolení obléká oděv ve dvou barvách: v červené (plášť, mozzetta, boty) a bílé (klerika, ponožky).