Indie – Víra pronásledovaných křesťanů v Uríse roste, říká arcibiskup Barwa pět let po pogromu

„Tertuliánovo tvrzení ,krev mučedníků je semenem křesťanství’ se stává skutečností v církvi v Uríse,“ uvedl Mons. John Barwa SVD, arcibiskup z Cuttack - Bhubanešváru, ve zprávě vydané u příležitosti pětiletého výročí násilností proti křesťanům v distriktu Kandhamal, který patří do jeho diecéze. „Při vzpomínce na tyto bolestné událostí se modlíme za ony statečné duše a potvrzujeme svůj závazek podporovat mír, spravedlnost a naději,“** píše v textu, který zaslal agentuře Fides, a dodává: „Tato misie se tváří v tvář násilnému pronásledování stala ohniskem řeholních a kněžských povolání.“

Arcibiskup líčí historii misie v distriktu Kandhamal, kterou zahájili misionáři svatého Františka Saleského a později o ni pečovali kněží z Kongregace misie, známí jako vincenciáni. 1. června 1947 papež Pius XI. prohlásil Cuttack za „missio sui iuris“ a v roce 1974 vznikla na území, které má dnes 11,5 milionu obyvatel, arcidiecéze Cuttack - Bhubanešvár. Žije zde asi 160 tisíc křesťanů, z nichž je 64 tisíc katolíků. „Každý růst je proces, který vyžaduje tříbení, zkoušky a utrpení,“ píše arcibiskup Barwa a uvádí, že „v posledních 70 letech obyvatelé distriktu Kandhamal, kde žije většina katolíků arcidiecéze, čelí nevýslovnému pronásledování.“

Vrcholem byly pogromy v roce 2008: „Během pronásledování byly provedeny etnické čistky všech křesťanů ve 400 vesnicích, více než 6 000 domů, 340 kostelů a kaplí, klinik a škol bylo vypáleno a zničeno. Tisíce věřících byly zraněny, několik žen a dívek včetně řeholnic bylo znásilněno a asi 60 tisíc mužů, žen a dětí se ocitlo bez domova.“ Biskup připomíná, že 75 místních křesťanů a dalších 8 cizích křesťanů bylo brutálně zavražděno.

Text pokračuje: „Když biskup pět let po těchto perzekucích navštívil postižené obce, věřící mu řekli: pronásledovatelé vypálili naše domy, zničili náš majetek a zabili naše milované, ale nepodařilo se jim zničit naši víru a nedokázali nás oddělit od lásky Ježíše Krista. Jsme hrdí na svou víru a na to, že jsme křesťané.“ Slova a činy tohoto druhu „jsou jasnými známkami růstu ve víře. Tito lidé jsou možná chudí a negramotní, ale jsou bohatí svou vírou,“ poznamenal. Arcibiskup vysvětluje, že stále neexistuje žádná záruka, že se pronásledování již nebude opakovat: „Žijeme s důvěrou v Boha a vynakládáme veškeré úsilí – jako jednotlivci i jako komunita –, abychom byli tvůrci míru v Kandhamalu. Ale podřizujeme se Bohu a říkáme: Buď vůle tvá.“

V souladu s Tertuliánovým tvrzením víra v Uríse roste v důsledku pronásledování, které „nás posílilo a pomohlo mladým i starším lidem uvědomit si hodnotu víry,“ říká. Pronásledování navíc v Kandhamalu posílilo jednotu mezi křesťanskými společenstvími různých vyznání, vytvořilo se „silné pouto jednoty, společenství, soucitu a harmonického soužití“. Arcibiskup uvádí, že z celého světa dostává „finanční i duchovní podporu na rekonstrukce v Kandhamalu“ a děkuje všem dobrodincům, kteří přispěli na obnovu domovů a zničených kostelů. Dnes je místní církev i nadále odhodlána „pomáhat především chudým, přehlíženým a znevýhodněným v jejich boji za spravedlnost a mír“.