10.10.2013, CNA
Devadesátiletý P. Peter Gumpel, který v uplynulých 25 letech působil jako profesor na Gregoriánské univerzitě v Římě, byl současně jmenován teologickým poradcem Kongregace pro svatořečení a asistentem generálního postulátora.
Osobně znal papeže Pia XII. a setkal se od té doby se všemi papeži s výjimkou Jana Pavla I.
P. Gumpel se měl jako teologický poradce věnovat „zkoumání všeho“, co se týká Pia XII. a souvisejících témat, a poté kongregaci předkládat tyto informace historicky a teologicky správně zpracované, aby o nich pak mohla začít diskutovat,“ řekl 17. září agentuře CNA.
P. Gumpel dohlížel na kauzu svatořečení Pia XII. a byl pověřen potřebným výzkumem, který měl prokázat papežovy heroické ctnosti.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Kněz dodal, že prostudoval „asi 100 000 stran“ dokumentů a korespondence týkajících se papežova života.
Ve své zprávě P. Gumpel potvrdil, že někteří lidé se tehdy stavěli proti papežovu postupu během nacistické perzekuce za druhé světové války a že Pius XII. si toho byl vědom.
Tento papež poté čelil kritice a v následujících desetiletích byl vnímán tak, že během holocaustu mlčel nebo nic nepodnikl. Mnozí však věří, že se papež rozhodl pomáhat obětem tajně, aby nevyprovokoval zvýšené pronásledování ze strany nacistů.
**„Věděl, že se některými svými opatřeními nezavděčí všem,“ poznamenal P. Gumpel, a „v určitém okamžiku řekl: ,Já vím, že to, co budu dělat, nebude úplně všem příjemné, ale udělám to, protože ve svém svědomí cítím, že je mou povinností to udělat’.“
„Byl si tedy vědom toho, že se proti němu postaví opozice. To je postoj, který musí zaujmout každá osoba, jež nese velkou odpovědnost.“**
P. Gumpel vzpomínal, jak si někteří lidé za války mysleli, že by se církev měla veřejně stavět proti holocaustu, ale zdůraznil, že by to „bylo úplně k ničemu“.
„Kdykoli někdo veřejně protestoval, jen to zhoršilo situaci.“
„Když si vyhledáte dokumenty od polského episkopátu z doby německé okupace Polska,“ řekl, uvidíte, že biskupové žádali: „Nevyjadřujte se k tomu, ničemu to nepomůže, situace se tím jen zhorší.“
„Totéž se dělo v německém hnutí odporu proti Hitlerovi. Říkali: „Hlavně nic neříkejte, protože tím by se situace i pronásledování ještě zhoršily.“
Pius XII. „věděl, že to v budoucnu bude špatně pochopeno,“ zdůraznil kněz.
„Lidé, kteří nenesli žádnou odpovědnost za vládu a kteří nikdy nemuseli rozhodovat v situaci, jako byla tato, to nepochopí,“ řekl P. Gumpel a citoval židovského právníka Kempnera, jenž bránil papeže Pia XII. slovy: „Jediné, co se dalo udělat, bylo co nejvíce pomáhat lidem v tajnosti.“
Dalším rysem Pia XII., který podle názoru P. Gumpela „není lidem téměř znám“, je pastýřské srdce tohoto zesnulého papeže.
„Vždy byl prezentován jako diplomat,“ řekl P. Gumpel s tím, že tento papež měl pro takovouto službu přirozené obdarování.
Kněz vysvětlil, že Pius XII. byl bystrý student a jeden vysoce postavený úředník státního sekretariátu jej jménem papeže požádal, aby vstoupil do diplomatických služeb Svatého stolce.
„On se však chtěl stát farářem,“ poznamenal P. Gumpel a zdůraznil, že papeže Pia XII. vždy v prvé řadě zajímala péče o duše. „Nechtěl se stát diplomatem,“ ale učinil tak z poslušnosti.
Ke kauzám svatořečení pod jurisdikcí P. Gumpela, jež dospěly ke konci procesu – což znamená, že bylo schváleno, aby daná osoba byla blahořečena –, patří matka Katherine Drexelová, P. Casey, kardinál John Henry Newman a Pius XII.
06.11.2026, Community in Mission
Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.
02.11.2026, RC Monitor 20/2026
Rok uplynul od chvíle, kdy nás 4. listopadu 2025 opustil pan kardinál Dominik Duka. Pro mnohé z nás byl pastýřem, který dvanáct let stál v čele pražské arcidiecéze a vedl českou církev v době, kdy se učila žít ve svobodě i v nových společenských podmínkách. Pro ty, kdo ho znali blíž, byl především bratrem – dominikánem, knězem a člověkem, jehož život byl od mládí protkán věrností Pravdě, Kristu. Když se za ním ohlížíme, nevidíme jen úřady, které zastával. Šel po cestě věrnosti, která neskončila ani ve vězení.
13.10.2026, Vatican News
Papež Lev XIV. se po nedělní modlitbě Anděl Páně 11. října 2026 obrátil na poutníky na Svatopetrském náměstí se dvěma naléhavými tématy. Tím prvním byla válka na Ukrajině a její dopad na nejchudší obyvatele světa. Římský biskup připomněl, že konflikt nezasahuje jen ty, kdo žijí v jeho bezprostřední blízkosti, ale také lidi závislé na dodávkách obilí, pro něž se každodenní chléb stal předmětem vyjednávání. Vyzval proto všechny zúčastněné strany, aby zajistily bezpečnou plavbu Černým mořem pro obilní transporty. „Každodenní chléb milionů lidí se nesmí stát válečným rukojmím,“ zdůraznil papež. Na náměstí přitom přivítal poutníky z mukačevské řeckokatolické eparchie, tedy z regionu, který dopady války pociťuje přímo.
16.09.2026, RC Monitor 17/2026
Toto evangelium, tedy úvodní část radostné zvěsti sepsaná svatým Matoušem, je výpovědí o tom, jak z kalného pramene vyvádí Bůh nejčistší potůček. Jak na zapleveleném záhoně vykvetla nejkrásnější růže. Jak z kmene, zasaženého prvotní poruchou – hříchem – vypučel přečistý květ, který nadpřirozeným způsobem, přímou mocí Boží – ano, u Boha je všechno možné, jak později řekl anděl Gabriel – nese ovoce nejdrahocennější: poslední pokrevní potomek Abrahámův byl muž Marie, z níž se narodil Ježíš, nazývaný Kristus. Ten, který se nazývá Syn člověka.
12.10.2026, RC Monitor 19/2026
Zanedlouho můžeme slavit jedno výročí velkého vítězství – tentokráte již 445. – Svaté ligy nad osmanskou říší. Na tomto vítězství mají podíl všichni zúčastnění, i když známe vlastně jen několik jmen z přibližně 65 tisíc mužů na vítězné straně.
25.09.2026, RC Monitor 17/2026
Když jsem jako mladý muž začal pracovat v top managementu strojírenské firmy, bylo to po stránce oblékání relativně náročné. Firemní dress code vyžadoval od odborného ředitele nosit denně styl business, tj. světlou košili, vázanku, sako, společenskou obuv. Myslím, že někdy kolem roku 2010 nastal zlom – na konferencích a jiných byznysových setkáních muži sundali kravaty, nastoupil business casual. V letech před covidem potom přišel smart casual – najednou se dalo na konferenci přijít v džínách a ležérním saku, a bylo to výrazně pohodlnější. V posledních letech navíc zčásti vymizely i společenské boty, stačí značkové tenisky, zpravidla ty s bílým okrajem. Nestranný nadnárodní pozorovatel by to snad nazval amerikanizací. Výjimkou jistě trvale zůstávají některé byznys sektory, kde dojem souvisí s důvěryhodností, na prvním místě uveďme advokátní kanceláře.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.