07.12.2013, CNA
Podle katolíků i pravoslavných mělo setkání papeže Františka a ruského prezidenta Vladimira Putina, který byl v Itálii na pracovní návštěvě, především politický charakter. Moskevský pravoslavný patriarchát vyjádřil naději, že tato schůzka přispěje k řešení mezinárodních problémů. Podle Apoštolské nunciatury v Ruské federaci setkání otevírá nové příležitosti pro spolupráci mezi oběma státy, zejména pokud jde o naléhavé otázky, jako je krize v Sýrii a pronásledování křesťanů na Blízkém východě.
„Setkání bylo jakýmsi ,porovnáním postojů’ za účelem další spolupráce mezi ruským státem a církví v sociálních a kulturních otázkách zaměřených na zachování základních morálních hledisek, na ochranu života a projevování respektu vůči důstojnosti člověka a rodiny,“ řekl arcikněz Dimitrij Sizoněnko, tajemník odboru pro vnější vztahy.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Navzdory tomu, že o rozvoji vztahů mezi Ruskem a Svatým stolcem ohledně výše zmíněných problémů není poskytováno příliš mnoho informací, je zřejmé, že patriarchát zůstává na stejné vlnové délce s Kremlem a zároveň se snaží o stejný globální dosah jako Vatikán, uvedl list Nezavisimaja Gazeta.
Poté, co papež František v září před summitem G20 napsal kremelskému vůdci dopis o Sýrii, patriarcha Kirill napsal Baracku Obamovi a naléhal na něj, aby odložil plány na útok proti režimu Bašára al-Asada a místo toho se soustředil na diplomatické úsilí o ukončení syrského konfliktu.
„Putin v zásadě souhlasí s posílením role ruské pravoslavné církve ve světě, role, kterou obecně podporuje i v Rusku, avšak on a patriarcha často mívají různé priority a různé zájmy,“ napsala Nezavisimaja Gazeta. „Pro Putina je politická realita mnohem důležitější než řešení problémů mezi oběma církvemi.“
Mluvčí Vatikánu Federico Lombardi řekl, že ruský vůdce na setkání se Svatým otcem „předal pozdravy od patriarchy Kirilla“, ale o ekumenických záležitostech se nejednalo.
„Problémy v dialogu mezi pravoslavnou a katolickou církví a otázka setkání jejích hlav jsou vnitřní záležitostí těchto církví,“ vysvětlil arcikněz Dimitrij Sizoněnko. Nicméně Putinova návštěva byla součástí aktivního rozvoje konstruktivních vztahů mezi ruskou pravoslavnou církví a Svatým stolcem. Mons. Ivan Jurkovič, apoštolský nuncius v Rusku, s tímto tvrzením souhlasí.
Další součástí tohoto procesu bylo nedávné setkání milánského arcibiskupa kardinála Angela Scoly s Kirillem, zatímco papež František v Římě přijal metropolitu Hilariona, „ministra zahraničních věcí“ ruské pravoslavné církve.
V příštích týdnech budou následovat další setkání tohoto druhu. Kard. Kurt Koch, předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů, a Mons. Vincenzo Paglia, předseda Papežské rady pro rodinu, jsou již v Rusku očekáváni.
Čím častěji se setkání na úrovni států a církví uskuteční, tím lépe, řekla Giovanna Parravicini, kulturní atašé při Apoštolské nunciatuře v Rusku, zejména pokud jde o takové problémy, jako je mír v Sýrii nebo pronásledování tamější křesťanské menšiny.
V rozhovoru pro Interfax Parravicini řekla, že výměna názorů ohledně toho či onoho mezinárodního tématu dodává nový impuls ke spolupráci mezi oběma státy a může nabídnout širokou škálu možností, jak řešit problémy, kterým svět nyní čelí.
10.09.2026, RC Monitor 16/2026
Troufám si tvrdit, že v knihovně každého člověka existují tři druhy knih. Ty, které jsme nikdy neotevřeli. Ty, které jsme po dočtení zavřeli a odložili. A konečně ty, které zavřít jednoduše nejdou. Jejich otázky se usadí v mysli a vracejí se znovu a znovu pokaždé, když se díváme na svět kolem sebe.
08.09.2026, Cardinals in the News
Kardinál Raymond Burke vyjádřil vážné obavy ohledně uplatňování konceptu „synodality“ na nedávné konzistoři. Varoval, že současný způsob vedení jednání může oslabovat otevřenou diskusi uvnitř Kolegia kardinálů a zastírat důležité otázky, kterým církev čelí.
04.09.2026, RC Monitor 16/2026
Křest z nás sice učinil svobodné Boží děti, avšak růst do plné zralosti vyžaduje neustálou sebekázeň a ochotu podřídit se Božímu vedení. Skutečná svoboda není statickým majetkem, který bychom mohli bezpečně uzamknout v soukromí našeho domovu či Církve. Je to dynamická síla, která se plně projevuje teprve tehdy, když přejdeme od pouhého vnitřního osvobození k angažované „svobodě pro něco“. Jak můžeme v dnešní ustrašené době překonat defenzivní pozice a neohroženě hlásat světu pramen skutečné svobody?
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.