08.12.2013, Daily Star
Spor o 1476 let starou památku, jež se nachází na seznamu světového dědictví, je nejnovější rozepří mezi oběma sousedy kvůli náboženství.**
Řecko reagovalo hněvivě na poznámku tureckého vicepremiéra Bulenta Arinca, že doufá, že se změní status chrámu Hagia Sofia, který je nyní muzeem.**
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Hagia Sofia, jejíž vznik se datuje do roku 537, byla po staletí křesťanským chrámem a sídlem konstantinopolského patriarchátu. Roku 1453 však byl tento chrám v rámci Osmanské říše přeměněn na mešitu.
Po založení moderního Turecka zde bylo roku 1935 otevřeno muzeum. „Opakující se výroky vysoce postavených tureckých představitelů o přeměně byzantských křesťanských chrámů na mešity urážejí náboženské cítění milionů křesťanů,“ uvádí se v prohlášení řeckého ministerstva zahraničí.
Turecko však ve středu odpovědělo, že se o svobodě náboženského vyznání nemá od Řecka co učit.
„Špatné zacházení s kulturními památkami z osmanského období a s bohoslužebnými místy v Řecku je všem dobře známo,“ uvedlo ministerstvo zahraničí v prohlášení.
Dějiny Řecka, které bylo kdysi součástí osmanské říše a Turecka, jsou poznamenány hořkými územními spory mezi křesťany a muslimy.
Mešity jsou v Řecku, jehož populace je převážně pravoslavná, ožehavým tématem. Athény jsou jedním z mála evropských metropolí, v nichž se oficiálně nenachází žádná mešita.
Arinc, člen vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), jež má islamistické kořeny, v pondělí řekl, že další dvě náboženské stavby v Turecku, které též nesou název Hagia Sofia, budou přeměněny na mešity.
Sekulární opozice vládu často obviňuje z toho, že vnucuje této převážně muslimské, avšak přísně sekulární zemi, islámské hodnoty.
15.07.2026, Spiritual Direction
Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
10.07.2026, ACI Prensa
Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.