08.12.2013, Daily Star
Spor o 1476 let starou památku, jež se nachází na seznamu světového dědictví, je nejnovější rozepří mezi oběma sousedy kvůli náboženství.**
Řecko reagovalo hněvivě na poznámku tureckého vicepremiéra Bulenta Arinca, že doufá, že se změní status chrámu Hagia Sofia, který je nyní muzeem.**
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Hagia Sofia, jejíž vznik se datuje do roku 537, byla po staletí křesťanským chrámem a sídlem konstantinopolského patriarchátu. Roku 1453 však byl tento chrám v rámci Osmanské říše přeměněn na mešitu.
Po založení moderního Turecka zde bylo roku 1935 otevřeno muzeum. „Opakující se výroky vysoce postavených tureckých představitelů o přeměně byzantských křesťanských chrámů na mešity urážejí náboženské cítění milionů křesťanů,“ uvádí se v prohlášení řeckého ministerstva zahraničí.
Turecko však ve středu odpovědělo, že se o svobodě náboženského vyznání nemá od Řecka co učit.
„Špatné zacházení s kulturními památkami z osmanského období a s bohoslužebnými místy v Řecku je všem dobře známo,“ uvedlo ministerstvo zahraničí v prohlášení.
Dějiny Řecka, které bylo kdysi součástí osmanské říše a Turecka, jsou poznamenány hořkými územními spory mezi křesťany a muslimy.
Mešity jsou v Řecku, jehož populace je převážně pravoslavná, ožehavým tématem. Athény jsou jedním z mála evropských metropolí, v nichž se oficiálně nenachází žádná mešita.
Arinc, člen vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), jež má islamistické kořeny, v pondělí řekl, že další dvě náboženské stavby v Turecku, které též nesou název Hagia Sofia, budou přeměněny na mešity.
Sekulární opozice vládu často obviňuje z toho, že vnucuje této převážně muslimské, avšak přísně sekulární zemi, islámské hodnoty.
23.09.2026, RC Monitor 17/2026
Bůh se člověku zjevil jako transcendentní a osobní Bůh, což znamená, že přesahuje člověka ve všem a zároveň s ním touží mít osobitý a jedinečný vztah.
30.09.2026, KTF UK
Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy nabízí v rámci celoživotního vzdělávání v nadcházejícím zimním semestru kurz Biblické a teologické základy duchovního osvobozování, který povede doc. Jaroslav Brož. Kurz se věnuje biblickým a teologickým základům problematiky duchovního osvobozování v kontextu křesťanské víry.
28.10.2026, RC Monitor 20/2026
Milí čtenáři, cítíte se svobodně? To je dobře, pokud ano. Jistěže nás svazuje mnoho příkazů a zákazů, kterým se učíme od malička. Většinou je to ku společenskému prospěchu. Svoboda byla vždy považována za velkou hodnotu, za níž mnoho milionů lidí zaplatilo svým životem. V tom smyslu jsem též liberální.
18.09.2026, RC Monitor 17/2026
V každém katolickém kostele ji najdeme. Někdy stojí nenápadně v boční kapli, jindy hrdě blízko oltáře, někdy pod křížem s tváří plnou bolesti nebo naopak s úsměvem a Ježíškem v náručí. Pro mnoho lidí představuje něhu, mateřství, čistotu nebo zdroj útěchy. A přece právě Maria bývá jedním z důvodů, proč lidé katolické víře nerozumí, převážně naši protestanští přátelé.
16.10.2026, RC Monitor 19/2026
Když se řekne misie, často si představíme evangelizaci v dalekých zemích, kde lidé ještě neznají Krista. A jistě právem: úkol církve nést evangelium do celého světa zůstává stále aktuální. Ne všichni však můžeme odejít na misijní území. Poslání křesťana je mnohem širší.
07.10.2026, RC Monitor 18/2026
První přikázání Desatera zakazuje uctívat jiné bohy než Hospodina. Na straně jedné žádá naši celistvou odpověď na Boží bezpodmínečnou lásku k nám. Na straně druhé žádá věrnost cestě, ke které jsme se jakožto pokřtění ve svobodě zavázali. Bůh nás bere doslova za slovo a očekává svědectví víry, tj. důslednost a konkrétnost v našem jednání.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.