17.02.2014, Radio Vaticana
Náboženská svoboda je prvním a základním lidským právem, z něhož se odvíjejí všechna další, shrnul vatikánský reprezentant katolické stanovisko. Tato svoboda je „posvátným a nezcizitelným právem“, a tedy její zachovávání stojí v jádru zodpovědnosti Spojených národů, připomíná arcibiskup Chullikatt. Svůj projev pak rozdělil do dvou částí: první věnované situaci křesťanů na Středním východě a druhé zaměřené na úlohu OSN v ochraně náboženské svobody:
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
„Na Středním východě zuří nehorázné a obecně rozšířené pronásledování křesťanů. Nevyhýbá se žádnému křesťanovi, ať už je nebo není Arab. Malá leč významná komunita arabských křesťanů se stává cílem trvalého trýznění výlučně kvůli svému náboženství.“
Arcibiskup Chullikat připomíná „už téměř zavedenou tradici“ útoků na katolická místa bohoslužeb o vánoční vigilii. Je stále zřejmější – dodává – že jednotlivé vlády nezahrnují garanci náboženské svobody mezi základní lidská práva. Útoky na věřící mají často dokonce formu otevřeného pronásledování ze strany státních autorit. Podle statistik každý rok přichází o život kvůli své víře více než 100 tisíc křesťanů. K tomu pak přistupují jiné formy útlaku a nátlaku, které se objevují i v tradičně křesťanských západních zemích, kde dochází k marginalizaci křesťanství ve veřejném životě, vytěsňování jeho historického a sociálního významu, ba dokonce k omezování křesťanů v sociální a charitativní službě. To vše se děje v zemích, kde je svoboda a lidská práva „papírově“ chráněna – podotýká vatikánský nuncius a dodává, že každá vláda by měla zaručit náboženskou svobodu pro každého nejen v zákoníku, ale také v praxi. S náboženskou svobodou pak úzce souvisí respekt k výhradě svědomí“.
„Výhrada svědomí je založena na náboženských, etických a morálních důvodech a na univerzálních požadavcích lidské důstojnosti. Jako taková je pilířem každé vskutku demokratické společnosti a právě z toho důvodu ji občanský zákoník musí vždy a všude uznávat a chránit. Tyto kroky totiž zajišťují nejen lidskou důstojnost, ale také důstojnost demokratických institucí.“
Pokud jde o roli Spojených národů, vatikánský reprezentant připomněl, že náboženskou svobodu garantují základní nástroje mezinárodního práva a další dokumenty, včetně Všeobecné deklarace lidských práv (čl. 18 (1948)). Přesto úsilí a úmysly mnoha lidí dobré vůle, s nimiž se lze setkat na mezinárodní platformě, nenacházejí odpovídající odezvu. Arcibiskup Chullikat proto vybízí, aby zejména členské státy OSN, zvláště ty, které mají vůdčí roli, jako Spojené státy, podnikly rozhodné kroky k pevnějšímu zajištění náboženské svobody po celém světě.
Na závěr svého vystoupení na washingtonském Kapitolu, arcibiskup Chullikat poděkoval dolní komoře amerického parlamentu za pozvání a dodal: „Věříme, že vaše země dostojí své vlastní Ústavě a ukáže svou váhu na každém fóru, které se zasazuje za to, aby se skoncovalo s narušováním tohoto nejzákladnějšího z lidských práv.“
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.