Islámábád: policie umučila nevinného čtyřiadvacetiletého křesťana k smrti

Podle policie se oběť oběsila. Výsledky pitvy však ukazují, že muž zemřel na „závažná vnitřní zranění“, která utrpěl během výslechu. Byl zatčen na základě obvinění z krádeže a poté podroben brutálnímu zacházení, aby z něj bylo vynuceno doznání. K incidentu došlo na policejní stanici považované za „vzorné“ zařízení.**

Podle policie spáchal Sabir Masih sebevraždu oběšením. Lékařská zpráva však ukazuje, že zemřel v důsledku „závažných vnitřních zranění“ způsobených „mučením a týráním“.

Čtyřiadvacetiletý pákistánský křesťan zemřel na následky brutálního zacházení při policejním výslechu poté, co byl zatčen na základě nepodložených obvinění z krádeže.

Aby policisté získali jeho doznání, neváhali použít násilí a způsobili mu smrtelná zranění.

Katolická církev a členové občanské společnosti požadují spravedlnost, exemplární potrestání pachatelů a ukončení násilných úmrtí obyčejných občanů, nevinných obětí takzvaných donucovacích orgánů.

Sabir Masih, otec dvou dětí, byl zatčen v úterý na základě obvinění z krádeže. Policie ho předvedla na policejní stanici ve čtvrti Kohsar v Islámábádu, která je považována za „vzorné“ zařízení, neboť prošla zásadní přestavbou s cílem zlepšit její účinnost a humánní zacházení s vězni.

Mladík byl na stanici držen přes noc a dlouhou dobu vyslýchán. Jakmile jeho rodinní příslušníci zjistili, že byl Sabir zatčen, spěchali na policejní stanici, aby sdělili, že se nemohl oné krádeže dopustit, protože byl celý den v práci a pak se vrátil domů.

„Nespáchal žádný trestný čin,“ volali hlasitě, avšak marně. Policie použila násilí s cílem získat doznání – což je v Pákistánu běžné. Způsobila Sabirovi vážná vnitřní zranění, kterým v noci z úterý na středu podlehl.

Po jeho smrti se policisté snažili vysvětlit známky násilí tím, že mladík spáchal v cele sebevraždu oběšením.

Ve snaze celou záležitost zakrýt nařídili nejvyšší policejní důstojníci rodině, aby muže následujícího dne pohřbila. Rodina však odmítla a požadovala provedení pitvy.

Předběžné výsledky potvrzují, že Sabir Masih ve skutečnosti zemřel na vnitřní zranění způsobená týráním. Nic nenasvědčuje tomu, že se oběsil. V případu bylo zahájeno vyšetřování, ale proti odpovědným osobám doposud nebylo nic podniknuto.

Katolická církev v Pákistánu a skupiny občanské společnosti uspořádaly protest před islámábádským Press Clubem a důrazně odsoudily policejní brutalitu.

Podle demonstrantů tento incident jasně ukazuje, že reformy, které měly vést k tomu, aby policie byla demokratičtější a dodržovala zákony, selhaly.

Církev se v tomto případu angažuje nikoli proto, že „Sabir Masih byl křesťan“, ale proto, že na jeho místě mohl být kdokoli, „muslim nebo příslušník kteréhokoli jiného náboženství“, uvádějí katolické zdroje v hlavním městě. Jádrem problému je policejní brutalita, kterou je nutno zastavit bez ohledu na náboženství.

Nicméně pokud je zadržen křesťan, „obvykle se s ním na policii nebo ve vězení zachází hůře,“ řekl jeden katolík.

Se 180 miliony obyvatel (97 procent tvoří muslimové) je Pákistán šestou nejlidnatější zemí na světě, po Indonésii druhým největším muslimským národem.

Asi 80 procent tamějších muslimů jsou sunnité, zatímco šíitů je jenom 20 procent. Hinduistů je 1,85 procenta, následují křesťané (1,6 procenta) a sikhové (0,04 procenta). Násilí vůči etnickým a náboženským menšinám je běžné v celé zemi, hlavními terči útoků jsou šíitští muslimové a křesťané. Situace se stále zhoršuje.

V posledních letech došlo k bezpočtu násilných incidentů, jak proti jednotlivcům – jako je Asia Bibi, Eimsha Masih nebo Robert Fanish Masih, mladík, který zemřel ve vězení –, tak proti celým komunitám, jako v Gojre v roce 2009 nebo Josefově kolonii v Lahore v březnu roku 2013. Záminkou k těmto útokům často bývá zákon o rouhání.